Kanceláře roku 2020
Podle sociologických výzkumů bude v roce 2014 polovinu pracujících tvořit generace Y (tj. osoby narozené po roce 1976), kteří běžně používají veškeré způsoby mobilní komunikace a přirozeně se pohybují v digitálním světě. Nové komunikační technologie mění naše pracovní návyky a ovlivňují tak také prostředí, ve kterém pracujeme.
Navzdory technologickému pokroku řada firem (nejen v České republice) stále vyžaduje fyzickou přítomnost svých zaměstnanců v kancelářích a uchovává tištěné kopie většiny firemních dokumentů. Na jednoho zaměstnance nyní připadá v průměru 15 metrů čtverečních pronajímané plochy, přičemž využitelná hodnota pronajímaného prostoru se pohybuje jen na úrovni 35 až 50 procent.
Kanceláře v roce 2020 však budou vypadat úplně jinak. Hnacím motorem v posunu vnímání kanceláře je mobilita zaměstnanců, lépe řečeno odstranění jakýchkoliv omezení pohybu zaměstnance jak v rámci firmy, tak mimo ni. Zásadní roli sehrají technologie, dokonce již dnes známé, díky kterým zaměstnanci už nebudou vázáni na kancelář ani své pracovní místo. Nově tak firmy budou alokovat na jedno pracovní místo jen zhruba 5 metrů čtverečních, které navíc nebudou pevně dané. Kanceláře se stanou převážně místem setkání zaměstnanců, kam budou docházet diskutovat o společných projektech, spolupracovat na svěřených úkolech a sdílet své znalosti a zkušenosti. Podíl archivů, prostorů pro IT, chodeb a kuchyněk klesne z dnešních 50 a více procent na maximálně 15 procent. Proti tomu významně vzroste podíl sdílených pracovišť, knihoven, jednacích místností, relaxačních zón, video-konferenčních místností a podobně. Systém práce se prakticky úplně změní.
Pět technologických změn, které změní uspořádání kancelářského prostředí:
- snížení dodávek elektrické energie – přechod z 220/240 V na 12voltové bezdrátové připojení,
- zelené úspory – trvale udržitelný rozvoj vyžaduje energetické úspory,
- cloud computing – přesun firemního IT na externího dodavatele, snížení nákladů na IT techniky, vybavení a prostorů pro IT,
- kolaborativní technologie – umožňuje vzájemné sdílení dat a jejich paralelní zpracování,
- mobilní technologie – zvyšují mobilitu, flexibilitu a produktivitu svých uživatelů.
Prosazování uvedených technologických změn nyní zpomalují faktory, jako jsou investice do nových technologií, kulturní změna nutná pro rozšíření nových technologií, ochrana dat či specifické požadavky jednotlivých sektorů.
V České republice se nové způsoby práce prosazují především u IT a telekomunikačních firem (inovativně uspořádané kanceláře mají AVG, Google či Vodafone) nebo u reklamních agentur (Leo Burnett). Nové cestě využití kanceláří se ale přiklání stále více společností. Jedním z příkladů může být i nově budované sídlo vydavatelství Economia v pražském Karlíně.
Nejde však jen o změnu pracovní náplně nebo způsobu práce jako takové. Nástroje podporující pracovní výkon vždy zásadně ovlivňovaly pracovní prostředí. Stejně jako v 90. letech minulého století přinesl nepřehlédnutelné změny do užívání kanceláří rozmach IT a především internetu, můžeme očekávat i posun kanceláří novým směrem, a to opět na základě skokové evoluce IT. Vzpomeňme si jen, jakou revoluci znamenal pro využití kanceláří přechod z CRT monitorů (velké krabicovité obrazovky) na LCD, tedy ploché monitory. S nástupem LCD se zcela změnila potřeba velikosti pracovní desky, která se díky LCD významně zúžila. V návaznosti na změnu velikosti pracovních stolů bylo třeba méně kancelářského prostoru na každé jedno pracovní místo. Změna velikosti pracovního místa tak přímo ovlivnila architekturu, kdy v důsledku těchto změn se zmenšil, respektive zúžil fasádní modul.
Dnešní možnosti cloud technologií v dohledné době představují další reálnou příležitost změny velikosti a funkce kanceláří. Nasazení této technologie umožní masivní rušení serverových místností v rámci kancelářských budov, lépe řečeno prostorů. Přesunutí serverů nájemců do cloud prostoru zmenší nároky nejen na celkovou plochu kanceláří, ale především na technologii chlazení a hašení, která je vždy významným nákladem nájemce při stěhování do nových prostor. Podružným, avšak neméně významným faktem je pozitivní ekologický dopad této změny, neboť umístění serverů do velkých počítačových sálů mimo kancelářské budovy umožňuje optimalizaci chlazení atd., a tedy i spotřeby energie, potažmo ekologické zátěže.
Jiným příkladem možného budoucího vývoje je přechod firem na virtuální desktopy. V podstatě se jedná o technologii, kdy nemáte svá veškerá data a aplikace u sebe v počítači na stole, ale mimo firmu na velkých stabilních serverech s vysokou dostupností a v neposlední řadě i bezpečností. Vaše zařízení na stole tak bude představovat minipočítač (v podstatě malé zobrazovací zařízení) se spotřebou cca 10 W. Zvažte, o jakou se jedná energetickou úsporu v porovnání s obvyklými laptopy se spotřebou cca 100 W nebo klasickými pevnými PC stanicemi se spotřebou cca 200 až 300 W. Přestože by se zdálo, že taková změna nemá s kancelářskou budovou přímo nic společného, je zde jedna společná linka, a tou je chlazení. Soudobé laptopy a počítače vyzařují oproti novému řešení nepoměrně vyšší tepelnou energii. V případě přechodu na tuto novou nízkoenergetickou technologii tak dosáhnete souběžně i snížení vyzářeného tepla, které musíme chladit v budovách klimatizací. Vztaženo k celkovému vyzářenému teplu, respektive nutnému výkonu klimatizace na chlazení současných PC jde o rozdíl v nutném chlazení – nároky na nutné chlazení jsou nižší o 95 a více procent. A opět i zde malá změna v IT přímo ovlivňuje velikost chladicích jednotek na střechách našich kancelářských domů, a tím i spotřebu energie nejen na pracovním stole, ale v rámci celého kancléřského domu.
Novým trendům se budou muset v nejbližších letech přizpůsobit developeři a majitelé kancelářských budov. Bill Page, evropský ředitel výzkumu realitního trhu Jones Lang LaSalle, vysvětluje: „Na kancelářské prostory jsou a v následujících letech dále budou kladeny nároky větší intenzity využívaného prostoru a jeho větší flexibility. Majitelé budov se budou muset těmto požadavkům bez výhrad přizpůsobit. Hodnota průměrných projektů se sníží, protože poptávka se soustředí především na prostory, které budou umožňovat využití moderních technologií. Za intenzivněji využívaný prostor bude možné požadovat vyšší nájemné, protože trh pravděpodobně přejde od nájemného za čtvereční metr k nájemnému za počet zaměstnanců, kteří prostor využívají.“
Změna sice nebude okamžitá, ale čím dříve se s ní developeři a pronajímatelé vyrovnají, tím lépe: „I když dny tradičních uzavřených kanceláří, kde bylo možné i kouřit, jsou už dávno sečteny, administrativní prostory jsou a zůstanou běžnou součástí podnikání. Novinky jako například cloud computing, tablety a chytré telefony ovlivňují požadavky na prostory pronajímané v administrativních budovách, ale kanceláře jako takové se nevytratí, protože potřeba mít prostory pro osobní spolupráci zaměstnanců se změní v nutnost. Vyspělé kancelářské trhy budou v důsledky větší efektivity prostor směřovat k poptávání menších prostorů a k omezené absorpci trhu,“ dodává Bill Page.
 MATYÁŠ SEDLÁK architekt Vývoj našeho světa zatím spěje ke zvětšování podílu kancelářské práce. Vzhledem k tomu, že se nacházíme v období krize, zintenzivňuje se tlak na konkurenceschopnost administrativních budov i na kvalitu prostředí. Sílí tak tlak na unifikaci. Již dnes existuje „ideální“ půdorys i rozměr okna. Individualita architektonických řešení bude záviset na variacích jednoho fasádního pláště a na způsobu, jakým se podaří požadované metry čtvereční na konkrétní parcelu vtěsnat (například Green Point uprostřed smyčky křižovatky). Vývoj bude směřovat k prefabrikaci a úspoře kancelářského prostoru ve všech směrech. Současných 10 metrů čtverečních na člověka zakotvených v normě se zcela rozchází s realitou, která je někde mezi 6 až 8 metry čtverečními na pracovníka. Tento poměr se bude stále snižovat, zmenší se pracovní místo, jednací prostory i prostor věnovaný společným funkcím. Jistě to bude doprovázeno trendy, jako je stand-up meeting, home working, hot desks či konektivita zaměstnanců mimo pracoviště. V konečném důsledku však prostorový komfort bude klesat. Nakolik, je pouze otázkou udržitelnosti společenských vztahů. Administrativní budovy jsou však spjaty s filozofií kancelářské práce i s naším způsobem života, a pokud dojde k zásadní změně této filozofie, bude i budoucnost těchto budov pro nás překvapením. |
TEXT: EDUARD FOREJT
FOTO: KRISTINA HRABĚTOVÁ, HIPPOS DESIGN
Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.
