kvalita zivota

V Praze je blaze?

Do atmosféry současné mírné paniky ohledně koronavitu zveřejnil Institut plánování a rozvoje dlouhodobě připravovanou studii, která se zabývala kvalitou života v hlavním městě. Závěry studie potvrzují, že jsou lidé v Praze spokojeni. Zároveň dokument poukazuje na fakt, že cizinci jsou pro Prahu stále důležitější, protože pomáhají zaplnit mezery na trhu práce. Analýza se věnuje celkem osmi různým tématům, které kvalitu života ovlivňují.

Studie kvality života v Praze poslouží nejen jako podklad pro vedení Prahy, ale také jako důležitý příspěvek do strategického plánování. Data se dají použít i při plánování konkrétních projektů, např. nových čtvrtí nebo dopravních spojení.

„Je dobré, že jsou lidé v Praze spokojeni, nicméně i tak máme před sebou výzvy, kterým budeme muset dříve či později čelit. Ceny bydlení, klima, stárnutí obyvatel nebo rostoucí počet cizinců jsou jen některé z nich. Praha musí umět pružně reagovat, aby byli její obyvatelé spokojeni i v budoucnu. K tomu bude mimo jiné potřebovat, tak jako jiná velká česká města, součinnost státu zejména v oblasti nové výstavby,“ vysvětluje Ondřej Boháč, ředitel IPR.

Studie je rozdělena na 8 hlavních kapitol. Nejzajímavější závěry z každé kapitoly naleznete níže.

1/ Obyvatelstvo
Počet obyvatel hlavního města dlouhodobě roste, za posledních 5 let se počet obyvatel zvýšil o 5 % (65 tisíc lidí). Velký podíl na růstu obyvatelstva mají cizinci, jejichž podíl na celkové populaci přesáhl 16 % (celkem jde o 206 tisíc lidí). Bez cizinců by počet obyvatelstva Prahy stagnoval. Studie dále potvrzuje, že i nadále pražská populace stárne (resp. zvyšuje se počet seniorů).

2/ Mobilita
Doprava silně ovlivňuje spokojenost lidí s kvalitou života. Zhruba 73 % Pražanů je spokojeno s veřejnou dopravou. Oproti tomu 36 % je nespokojeno s dopravou autem, zejména kvůli zácpám a parkování. Studie také poukazuje na ty, kteří do Prahy pouze dojíždějí za prací, ale nebydlí v ní. Pravidelně takto do Prahy cestuje zhruba 180 tisíc lidí.

3/ Životní prostředí
Životní prostředí v Praze úzce souvisí s přechozí kapitolou o dopravě. Automobilová doprava je největším znečišťovatelem ovzduší v Praze, protože produkuje nejvíce prachových částic. Automobilová doprava kromě znečištění ovzduší také přispívá k zvýšenému hluku ve městě. Na řadě rušných pražských komunikací hladiny hluku překračují hygienické limity.

V neposlední řadě se kapitola životního prostředí věnuje dopadům klimatické změny na extrémní projevy počasí. Počet tropických dnů (nad 30 °C) se v Praze neustále zvyšuje. V roce 2018 bylo takových dní celkem 32, oproti tomu v období 1981 – 2010 jich bylo průměrně za rok pouze 11,5.

4/ Bydlení
I nadále rostou ceny bytů a nájemného na pražském rezidenčním trhu. Průměrná cena bytů se v období 2015 – 2018 zvýšila o více než 60 % a nájemné o 40 %. Finanční dostupnost bydlení je v Praze jedna z nejnižších v Evropě. Na koupi typického bytu musí průměrně vydělávající Pražan vynaložit více než 12násobek své roční mzdy (to znamená 12 let spoření, aniž by dotyčný z těchto peněz cokoliv utrácel).

5/ Sociální péče a služby
V současnosti se zvyšuje průměrný věk i naděje na dožití obyvatel, což je také odrazem kvality života. Problémem v budoucnu může být nejen nedostatek lůžek v pobytových zařízeních pro seniory, ale i nedostatečný počet kvalifikovaných pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách.

6/ Trh práce
V Praze je zaměstnaných celkem 900 tisíc osob. Hlavní město tak představuje výrazně největší regionální trh práce v ČR. Zároveň ovšem roste jeho závislost na příchodu cizinecké pracovní síly (aktuálně téměř 200 tisíc osob).

7/ Spokojenost Pražanů s kvalitou života
Většina Pražanů je se svým životem spokojena. Jsou spokojeni zejména s podmínkami života v jejich bydlišti (a to bez ohledu na to, v které části města žijí). Lidé obecně více důvěřují institucím v bydlišti a své městské části, než celoměstské správě a samosprávě.

8/ Spolupráce Prahy a městských částí v sociálních agendách
Role městských částí je zcela nezastupitelná v tom smyslu, že městské části jsou proti Magistrátu mnohem blíže svým obyvatelům. Především menší městské části ale nedisponují dostatečnými prostředky a personálními kapacitami k řádnému výkonu sociálních agend.

V souvislosti s tím je tedy nutné ze strany Prahy více podpořit tyto městské části (finančně, organizačně i prostřednictvím metodické podpory).
Studie vznikla na základě statistických dat a výstupů ze sociologického šetření.

Celou studii naleznete zde: http://bit.ly/kvalitazivotavpraze

TEXT: RED
FOTO: IPR