Rodinné domy

K nástavbě lázeňského domu Janáček v Teplicích nad Bečvou byla použita lehká stavební konstrukce na bázi tenkostěnných ocelových pozinkovaných profilů. K oplástění byly využity sádrovláknité desky a jako izolant byla zvolena minerální vlna.

Nová legislativa o energetické náročnosti budov v ČR bude připravena ještě letos a právní moci nabude již v roce 2012. Jaký je vývoj přípravných prací před jejím zavedením?

Jičínský zimní stadion chystá své otevření po zásadní rekonstrukci na nadcházející zimu. Unikátní dřevěná nosná konstrukce stavby, jejímž investorem je město Jičín a generálním dodavatelem společnost VCES a.s., již stojí. Realizovala ji trutnovská firma KASPER CZ, a je na svůj výtvor patřičně hrda.

Kdo by chtěl strávit dovolenou v moderní architektuře, může si vybrat z nabídky společnosti, která oslovuje renomovaná architektonická studia, a jimi navržené domy v turisticky zajímavých oblastech Velké Británie poté pronajímá. Posledním přírůstkem je balancující dům od rotterdamské kanceláře MVRDV, na jehož interiéru se podílelo designérské a umělecké studio Makkink & Bey.

Stavbou svého firemního sídla v rýnsko-hessenském městě Wörrstadt v letech 2008 až 2010 stanovil německý koncern juwi, největší světový dodavatel řešení v oblasti obnovitelných zdrojů energie, zcela nová měřítka na moderní kancelářské budovy. Představuje působivou realizaci vize zásobování budovy energií z čistě obnovitelných zdrojů. Je realizována jako dřevostavba.

Salon dřevostaveb, největší česká přehlídka architektury ze dřeva, byla již pošesté hlavním doprovodným programem mezinárodního veletrhu Dřevostavby. Kromě českých realizací mohli návštěvníci vidět i ukázky architektury ze dřeva v Norsku, Rakousku a na Slovensku, a to díky přednáškám zahraničních architektů.

Zdá se vám kacířská myšlenka vyslovená německou architektkou Kennedyovou v roce 1992, že jedním z nejvýraznějších činů, jimiž můžeme prospět ekologii, je prostě nestavět? Zdá se vám to příliš silná káva? V porovnání s tímto radikálním názorem bude prosazování výstavby nízkoenergetických domů (NED) jen jejím slabým odvarem. Kdo si zvolí tuto cestu, nevyhne se ani úvaze o využívání solární energie. Jedním z prvních kroků je najít způsob, jak nejmoudřeji nastavit tvář domu přímé sluneční energii.

Jen co jsme vkročili na výsostné území prvního vodního obydlí, okamžitě nás přistihli při činu. Přes sousední můstek se k nám rozběhl statný chlapík a s gestem ochranky zátoky přibrzdil naše nadšení hned při vstupu na vysunutou terasu. Nevím jak vás, ale mě pravidelně někdo „nachytá“.

Lidé chtějí bydlet ekonomicky, tedy nízkoenergeticky a s předpokladem, že nízký odpočet za celoroční spotřebu energie jim postupně vynahradí náklady spojené s náročnější stavbou rodinného domu. Nanejvýše při nepříznivém počasí počítají s menšími platbami za dohřívání přiváděného vzduchu teplou vodou ze zásobníku; tedy v době, kdy se pasivní solární zisky ze zasklených ploch obrácených na jih přibližují k nule.

Neúměrně drahé pohodlí je styl, kterému se rozumný a ekologicky uvažující člověk zdálky vyhne. Přemýšliví investoři hledají úsporná řešení, která by snížila provozní náklady jejich domu na minimum.

Stavět energeticky úsporně už není jen módní záležitost. Tento trend (naštěstí) přerostl do přirozené potřeby a na nízkoenergetické, případně pasivní domy se už nedíváme podezíravě. Jestliže chceme postavit dům tak, aby nás jeho provoz stál co nejméně, měli bychom samozřejmě využít v první řadě to, co se nabízí zcela přirozeně – slunce nám dům vyhřeje snadno, bez složitých technických zařízení a úplně zadarmo. Stačí dostatečně velká, vhodně orientovaná a kvalitní okna… Jen není vše tak jednoduché, jak by se mohlo zdát na první pohled (ale tak už to v životě chodí).

Nové materiály jsou pro architekta vždy velkou výzvou. Jedním z příkladů je i Vila Nurbs na pobřeží Costa Brava z dílny španělského architekta Enrica Ruiza-Geliho. Inovativní materiály z keramiky a plastů vytvářejí ochranu před slunečním zářením a optimální podmínky pro bydlení v domě.

O tom, jaká střecha patří na dům s nízkoenergetickým či pasivním standardem, by se dalo uvažovat z několika hledisek. Finančních, estetických, z hlediska krajových zvyklostí či sousedských řečí. My se soustředíme na jediné – na funkčnost.

Když plánovali svůj vysněný dům, byli Gablasovi nadšeni ideami pasivní výstavby. Oslovila je hlavně možnost takového fungování domu, které nezanechá budoucím generacím památku v podobě skleníkového efektu a zničené přírody. Navíc sliboval provoz finančně nenáročný, který bude únosný, i když už nebudou ekonomicky aktivní. Postupně však přicházeli na detaily, které jim na pasivním domě nevyhovovaly, a tak se rozhodli jít vlastní cestou.

Voda a vlhkost přicházející ze země a srážkami z ovzduší jsou odvěkými nepřáteli dřeva. Nejsou však jedinými zdroji „mokrých“ problémů dřevostaveb. Také v interiéru se vařením či sprchováním, ale i dýcháním produkuje vlhkost, která je ve formě vodních par rozpuštěna ve vzduchu. Tyto páry mají snahu vstupovat do konstrukcí domu. A jsou-li obvodové stěny či krov dřevostavby nesprávně navrženy nebo zhotoveny, může tato vlhkost v konstrukci napáchat velké škody.