Při pořizování vlastního bydlení je úplně první otázkou: novostavba, nebo rekonstrukce? Když se řekne rekonstrukce, může se jednat o drobné úpravy interiéru nebo i kompletní renovaci celého domu. Stodola stará 150 let se stala schránkou pro zcela nový, na své starší kolegyni nezávislý dům. Více v článku Rekonstrukce staré stodoly svépomocí
Když majitelé zakoupili bývalou zemědělskou usedlost, zamýšleli provést jen nezbytné úpravy v interiéru obytného stavení a nastěhovat se. Při bližším průzkumu se však ukázalo, že vzhledem k vlhkým stěnám ze smíšeného zdiva bude nutné do stavby zasáhnout výrazně víc. Rekonstrukce se chopili architekti Tomáš a Alena Bezpalcovi, kteří za tuto realizaci získali zvláštní cenu vydavatelství Jaga Media v rámci soutěžní přehlídky BRICK AWARD 2012-2013 Cihla v 21. století.
Nízkoenergetický dům na Praze 6 vznikl kompletní přestavbou a výrazným rozšířením dvojdomu z šedesátých let 20. století. Klient zakoupil polovinu domu ve velmi špatném stavu na svažitém pozemku se zajímavým výhledem na severní část Prahy. Zadáním bylo vytvořit moderní dům se dvěma byty, který bude po technické a energetické stránce maximálně úsporný.
Tato berounská dřevostavba je nepřehlédnutelná. Ne snad ani tak kvůli svému svislému modřínovému obložení nebo svéráznému rozložení oken, ale především díky svému tvaru. I když byl na začátku projektování obyčejný kvádr, architekti z pražského ateliéru Cuboid ho následně ořezali tak, aby rodinný dům dokonale pasoval na svou netradičně tvarovanou parcelu.
Autory této drobné, ale působivé dřevostavby jsou Jiří Žentel, Alena Žentelová a Zdeněk Lachout z A11 Atelier Žentel. Na dvaceti pěti čtverečných metrech vytvořili stavbu, kterou při listování letošní ročenkou Salonu dřevostaveb nemůžete přehlédnout. Mezi ostatními dřevostavbami se vymyká nejen svou jasnou a jednoduchou formou, ale také umístěním v hustě zalesněném svahu Šáreckého údolí.
Japonský architekt Sou Fujimoto mění způsob, jakým architekturu vytváříme a vnímáme. Tvoří obydlí představivosti, které je místem, kde se potkává vědomé snění s podvědomým vnímáním. Navrhl dřevěný bungalov jako malý objekt, zvenčí zdánlivě v primitivním, základním tvaru kostky.
Zatímco v České republice je zahradní architektuře věnována jen malá pozornost, v sousedním Rakousku je tomu naopak. Již popáté zde byla vyhlášena mezinárodní soutěž o nejlepší soukromou zahradu „Die besten Gärten“, která si klade za cíl vyzdvihnout roli zahrady jako důležitého dialogu mezi architekturou a krajinou. Ze 126 přihlášených projektů z 26 zemí světa se v poslední ročníku mezi oceněnými umístila i brněnská Trnkova zahrada od Evy Wagnerové.
Dny 21. – 24. února by měli mít ve svém kalendáři zakroužkovány všichni milovníci kvalitních moderních dřevostaveb. V tyto dny se totiž bude na pražském holešovickém Výstavišti konat SALON DŘEVOSTAVEB, největší nesoutěžní přehlídka těch nejlepších staveb s použitím dřeva, které u nás za poslední rok vznikly. Celkem se návštěvníkům představí 34 staveb nejen z Česka, ale i ze Slovenska.
V souvislosti s bytovou výstavbou se v současnosti věnuje velká pozornost řešením, která přispívají k minimalizaci zatěžování životního prostředí provozem obytného domu. Další, mimořádně aktuální aspekt projektování domu, je inteligentní řešení domu. V současnosti stále častěji slýcháme o inteligentních domech a inteligentních budovách. Takovéto domy nabízejí pro hendikepované osoby značné možnosti usnadnění jejich běžného života.
Přestavba objektu podle požadavků klienta není lehká úloha. Ovšem pokud jde o změnu funkce a zároveň náročného klienta ze zahraničí, je to už zajímavá výzva. Rekonstrukce sýpky v Adamovských Kochanovicích je důkazem toho, že správná idea přemění i neobyvatelný skladový prostor v zajímavě řešené loftové bydlení.
Třicet metrů dlouhý dům podobný stodole přečnívá více než polovinou svého objemu nad svahem a balancuje nad krajinou. Jednu část domu tvoří těžší materiály, druhou naopak materiály lehké. K opláštění byl použit reflexní plechový obklad, v němž se zrcadlí okolní krajina.
Budova umístěná v úzkém prostoru tak, aby odpovídala japonskému urbanismu, přinutila japonské architekty najít pragmatické řešení. Provedení a osazení této nové obytné budovy je na hranici limitů stanovených právními předpisy pro předměstí Tokia. Bytový dům, jehož autorem je architekt Hitoshi Wakamatsu, má střechu ve tvaru mnohoúhelníku. Základním omezujícím faktorem byla výška; nová budova nesmí vytvářet stín na sousedících stavbách. V přízemí se hned u vchodu nachází japonská čajová místnost, v prvním podlaží obývák a jídelna. Ve třetím podlaží architekti umístili dětský pokoj
Dřevěné stavby v rámci individuální (rodinné, rekreační, podnikatelské a jiné objekty), ale také společenské výstavby (sportovní, kulturní a jiné objekty) mají i v současnosti mezi stavbami na bázi silikátů, železobetonu a kovu významné místo. Příčinou jejich výstavby v různých účelových a stavebních situacích jsou požadované rozličné výhody spojené s přednostmi dřeva.
Dvoupodlažní rezidence s fasádními prvky, solárními systémy i tepelným čerpadlem od jediného dodavatele umí být ze 70 % energeticky soběstačná.
Rodinný dům, po jehož obvodu se špirálovitě vine schodiště a spojuje nejen jednotlivá podlaží, ale i interiér a exteriér. Jádro domu ukrývá jídelnu, kuchyň, ložnici a obývák. Na okraji najdeme galerii, knihovu a studovnu.
