Mobilheimy a modulové bydlení

Mobilheimy

S problémem dostupnosti bydlení jsme loni nepohnuli ani o píď. Alternativu řešení vlastního bydlení tak lidé stále častěji nacházejí v mobilních a modulových domech.

Podobné příbytky rychle ztrácejí image „nouzové“ nebo „dočasné“ stavby, i když po právní stránce mobilní domy jako dočasné jsou vedeny. Po stránce komfortu bydlení se však s někdejšími unimo-buňkami nebo obytnými kontejnery nedají srovnávat.

Modulové a mobilní domy, pro které se i v našich krajích vžil německý název mobilheimy, mají tři nesporné výhody. Jejich výroba a usazení na pozemek zpravidla nezabere více než dva až čtyři měsíce času. Není pro ně potřeba získávat stavební povolení.

A i když nejsou úplně levné, jsou určitě levnější než zděné domy nebo byty v bytových domech. Výhoda mobilheimů, že je lze poměrně snadno přemístit, má význam jen pro menší skupinu zákazníků.

Jsou i některé vlastnosti přirozené pro tradiční bydlení, které ovšem není radno očekávat u mobilních a modulových domů. Nejsou vhodné jako investice pro uchování hodnot či zvyšování hodnoty rodinných úspor.

Nejsou to domy, které budujete, aby jednou vaše vnoučata… A kromě toho, že to není nemovitost, i proto se nedají financovat hypotečním úvěrem.

Pokud si ale potenciální zájemce ujasní, nač takový mobilní nebo modulový dům potřebuje, pokud si opatří základní informace o fyzice a tepelných vlastnostech materiálů a když si pečlivě vybere dodavatele, pak mu všechna další očekávání ohledně kvalitního bydlení takový dům může naplnit.

O čem bude řeč

Pod pojem mobilní dům se vejde docela široká škála různých obydlí, jejichž společnou vlastností je právě mobilita. Spadají sem obytná auta (dormobily) i klasické karavany.

Jedna ze stručných definic se odvolává na technickou normu pro obytná vozidla pro volný čas EN ČSN 1949, 721, 1647 a dodává, že mobilheim je opatřen ocelovým podvozkem a odnímatelnou ojí.

V jednom právním rozboru jsou mobilní domy „…samostatnou obytnou jednotkou navrženou a vyrobenou pro přemísťování na silnicích či dálnicích na vlastních kolech, na plochém či jiném přívěsu, a po příjezdu na místo osazení připravená k užívání pro účely krátkodobého nebo i dlouhodobého bydlení jako kompletní obytný celek.

Obytný přívěs není považován za mobilní dům“. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které pro mobilheimy upravovalo legislativu z hlediska stavebního zákona, vymezuje předmět stručně jako „…obydlí, které umožňuje transport z místa na místo“.

Mobilní dům je přízemní s výškou stropu něco málo nad dva metry. Od poměrně malých domů o rozměrech 9 x 3 metry jsou v nabídce i poměrně velké stavby 15 x 5 metrů. Hmotnost domu se tak může pohybovat od dvou až k nějakým osmi tunám.

Od novely stavebního zákona z roku 2012 (350/2012 Sb.) jsou mobilní domy považovány za výrobky plnící funkci stavby.

„Rozdíl mezi výrobkem plnícím funkci stavby a stavbou je v místě, kde vznikají. Stavba vzniká na staveništi (z jednotlivých výrobků) a za její provádění je zodpovědný zhotovitel (stavební podnikatel) nebo stavebník v případě provádění stavby svépomocí, zatímco výrobek vzniká ve výrobním závodě a výsledné vlastnosti garantuje výrobce. Nicméně požadavky na stavbu i na výrobek plnící funkci stavby musí být stejné. Není možné, aby na rodinný dům, který vzniká na staveništi, byly kladeny jiné (vyšší) požadavky, než na rodinný dům dodaný výrobcem jako hotový výrobek,“ píše se v metodickém materiálu MMR.

„Zejména z tohoto důvodu byl novelou stavebního zákona pojem „stavba“, který je definován v § 2 odst. 3 stavebního zákona, doplněn o větu: ‚Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby.‘“

Při umisťování výrobku plnícího funkci stavby stavební úřad vždy posuzuje (bez ohledu na formu umístění), zda je záměr žadatele v souladu s vydanou územně plánovací dokumentací.

„Podle § 103 odst. 1 písm. e) bod 16. stavebního zákona platí, že jakkoliv velký výrobek plnící funkci stavby, ať bude užíván kýmkoliv, pro svoji realizaci nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu a po realizaci se nekolauduje. Stavebník tak osazuje mobilní dům na pozemek na základě pravomocného územního rozhodnutí nebo účinné veřejnoprávní smlouvy územní rozhodnutí nahrazující, popř. na základě územního souhlasu,“ praví se v materiálu MMR.

Mobilheim

Mobilheimy

Z široké nabídky mobilheimů nás budou zajímat ty, které se hodí k trvalému bydlení. Řekněme na rovinu, že pro nepoučeného není jednoduché odlišit je od těch, které se hodí spíše k sezónnímu bydlení.
Hlavním znakem je zřejmě konstrukce obvodových stěn, podlahy a tepelná izolace. Kolem těchto aspektů se točí většina recenzí a zkušeností uživatelů.

Seriózní prodejci také zpravidla upozorňují zákazníky, že pokud jejich mobilní dům hodlají obývat celoročně, je zapotřebí vybavit jej dodatečně okny s dvojitým zasklením, pěticentimetrovou až deseticentimetrovou vrstvou izolace a fasádou kolem obvodových stěn a pod střechou a izolovat vodní a případně odpadové instalace, které se nacházejí v prostoru pod domem.

Mobilní domy se vyrábějí nejčastěji z plechu nebo z plastu. Dodatečná izolace, která může vyjít poměrně draho, ještě stále nemusí plně vyhovovat klimatickým podmínkám, do kterých má být dům umístěn. Z hlediska mobilheimů lze říci, že klimatické podmínky jsou „náročné“ prakticky na celém území České republiky.

O něco masivnější a tepelně stabilnější jsou mobilheimy dřevěné konstrukce. Ale i ty si vyžadují dodatečné zateplení. S tepelnou pohodou samozřejmě souvisí i vytápění.

Způsob zpravidla nebývá problém, mobilheimy se dají vytápět elektřinou, plynovým topením na propan-butan nebo zemní plyn, je-li v dosahu přípojka, nebo i krbem na pevná paliva. Výhodou pak je, že vzhledem k nízké tepelné kapacitě stavebních materiálů a malým rozměrům je mobilheim vytopen během několika desítek minut.

Platí to ale i naopak – velmi rychle vychládá. Tedy: není problém jak mobilheim vytápět, ale kolik to bude stát. Mobilní domy se nabízejí v několika typizovaných velikostech. Pro trvalé bydlení nejčastěji v rozměrech přibližně 12 x 4 metry, což odpovídá ne úplně malému bytu.

V diskusích a recenzích na různých webových stránkách se však velmi často doptávají nebo svými zkušenostmi s bydlením v mobilheimu přispívají lidé, kteří sice bydlí v takovém domě celoročně, ale ne trvale, nebo s ním jako trvalým obydlím nepočítají. Například si šetří na dům, přišli o bydlení a potřebují rychle řešit svou situaci, než … a podobně.

Důležitá je zde připomínka MMR: „Stavební zákon stanoví požadavek na použití jen takových výrobků, materiálů a konstrukcí, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při udržování a užívání stavby včetně bezbariérového užívání stavby, ochranu proti hluku a na úsporu energie a ochranu tepla (§ 156 stavebního zákona).“

Mobilní dům se dá pořídit už za nějakých 500 tis. Kč, dům pro trvalé bydlení může stát i více než 2 miliony. Dají se ovšem pořídit také mobilheimy použité, z druhé ruky, a takové se mohou „vejít“ i do 400 tisíc korun.

Modulové domy

Snadností pořízení a postavení velmi podobné mobilním domům, ale komfortem a případně i velikostí velkorysejší jsou modulové domy. Dají se také užívat jako rekreační nebo sezónní byty, ale už běžnější než u mobilních domů je jejich užívání pro celoroční, resp. trvalé bydlení.

Jsou rovněž „mobilní“ v tom smyslu, že se moduly montují ve výrobních prostorech a na místo určení se dopravují již hotové. Po usazení a připojení k inženýrským sítím se už zpravidla nepočítá s jejich dalším putováním, i když nemožné to není.

Dům je tedy nemovitostí, na jeho stavbu, resp. umístění se vztahují příslušná ustanovení stavebního zákona (stavební povolení) a obdrží číslo popisné. Dům musí mít pevné základy; základovou desku, zemní vruty nebo ztracené bednění. Jeho pořízení je možné financovat hypotékou.

„Za uplynulých pět let zájem o modulové domy stoupá,“ říká Tomáš Zíta, jednatel a technický ředitel společnosti Český dům, která se výrobou modulových domů zabývá. „Lidé chtějí bydlet rychle, nízkoenergeticky a nechtějí mít starosti se stavbou domu. Ten od nás mohou mít za necelé dva měsíce.“

Tato firma vyrábí moduly postavené na železné konstrukci. Konstrukčně i vnějším designem jsou navržené tak, že je nelze na první pohled odlišit od běžné trvalé stavby. Ohledně izolace, respektive zateplení je charakterizuje povinný energetický štítek B, který je řadí k nízkoenergetickým stavbám podle novelizovaných standardů platných od 1. ledna letošního roku.

„Obvodové stěny mají tloušťku 28 centimetrů,“ dodává T. Zíta. „Na podlaze jsou tři vrstvy izolace, je tam 280 milimetrů izolační vaty a provětrávací mezera. Topení v domě o 96 metrech čtverečních vyjde na 8000 korun za rok.“

Plochu 96 m2 má typický dům ze dvou modulů, dodávají se i domy o 198 metrech čtverečních. Vnitřní dispozice se upraví podle přání zákazníka. Ceny takových domů se pohybují od 2 do 3 milionů korun.

„Naším typickým zákazníkem je manželská dvojce ve věku kolem 50 let. Děti mají dospělé, tak bydlí sami ve velkém domě a chtějí do menšího,“ charakterizuje Tomáš Zíta. „Teď se objevují noví zákazníci. Jsou to lidé, kteří třeba plánovali pořízení nějakého nákladnějšího bydlení, ale teď se obávají budoucnosti a raději si koupí modulový dům od nás za dva, dva a půl milionu korun.“

Předsudek, že modulový dům je cosi jako unimo-buňka nebo kontejner, se postupně rozpouští. A právem, protože kvalita těchto staveb je s někdejšími nouzovými buňkami neporovnatelně výše. „Obvykle je to tak, že někde postavíme modulový dům a zanedlouho se v jeho okolí objeví další tři čtyři,“ říká T. Zíta. Doporučení bydlících a vlastní zkušenost jsou nejlepší marketing.

dům
Modulový dům. |

Dřevostavby stoupají v ceně

Mobilní a do jisté míry i modulové domy představují u nás nový způsob bydlení a životní styl. Běžné jsou mobilní domy v USA, kde jejich obliba roste prakticky od počátku 20. století. Vyhovují tamnímu zvyku stěhovat se za prací.

Obytné přívěsy, karavany a mobilní domy jsou obvyklé hlavně v jižních státech USA, kde je relativně stálé a teplé klima. Jako sezónní nebo rekreační bydlení se mobilní domy rozšířily i do Evropy, především do Velké Británie, Nizozemska nebo Francie. Teprve odtud se poměrně nedávno rozšířily také k nám.

Naproti tomu dřevěné domy jsou v tuzemsku prvkem tradičním. Ať už jako typické roubené chalupy, nebo jako chaty pro rekreaci. Moderní dřevostavby mají, pravda, s historickými roubenými chalupami společný už asi jen základní stavební materiál.

Klasická roubenka by jako novostavba patrně ani nesplnila soudobé normy, zejména energetické. Nicméně dřevěný dům jako stavba k trvalému bydlení nezní v Česku nijak cize. Naopak, zájem o dřevěné domy rok od roku stoupá.

„Dřevostavba rovná se chata – to už v Česku dávno neplatí a nikdo to tak nevnímá. Stavíme i domy za 15 milionů korun. Spíš si myslím, že je to stejné jako se značkou BiO – že to je jakýsi trend návratu k přírodě, využívání obnovitelných zdrojů při výstavbě, environmentální smýšlení lidí, zdravé bydlení atd.,“ říká Jan Švarc, projektant společnosti Prodesi, která se na dřevostavby specializuje.

„Je to spojeno i s tím, že dorůstá generace lidí, kteří už nezažili komunismus, nejsou zatíženi tehdejšími předsudky. Dnes se to obrací a dřevostavba je znakem moderního, zdravého, udržitelného bydlení, má nízkou uhlíkovou stopu a tak.“

Dřevostavby se dnes uplatňují nejen v bytové výstavbě. Staví si je firmy jako svá sídla a kancelářská centra, staví se dřevěné hotely a penziony, vznikají i výškové dřevostavby, například rozhledny, ale i nákupní centra. Zásadní podíl na renesanci dřevostaveb mají moderní materiály a stavební postupy.

V případě materiálů jde více méně o tepelněizolační materiály, zejména takové, které se používají jako konstrukční prvky a zároveň eliminují tepelné mosty (purenit, compacfoam). Dále je to konstrukční řezivo (KVH), lepené dřevo, nosníky a jiné materiály na bázi dřeva.

Například LVL nosníky, které snesou vyšší zatížení, I nosníky, křížem lepené panely CLT aj. Díky těmto materiálům lze navrhovat efektivněji a smělejší konstrukce. S tím je i spojené nepřeberné množství stavebního kování.

Díky němu je výstavba jednodušší, rychlejší. „Rychlost a přesnost výroby dřevěných konstrukcí také ovlivnily projekční programy s výstupy pro CNC opracování a následná stavebnicová montáž,“ vysvětluje J. Švarc.
Výroba stavebních prvků tedy probíhá ve výrobnách.

Dům se montuje na místě určení, na rozdíl od domu mobilních a modulových. I tak je stavba domu poměrně rychlá – montáž trvá asi měsíc. Stavba musí při kolaudaci splňovat všechny hygienické, technické normy a energetické normy a samozřejmě protipožární předpisy.

Odborníci zdůrazňují, že riziko požáru u dřevostavby určitě není vyšší než u zděných domů, dokonce je nižší, protože, zjednodušeně řečeno, dřevo ohořelé na povrchu nehoří „uvnitř“. Tím rozptylují jednu z nejčastějších obav zájemců o dřevěné bydlení.

Další se opět týká tepelné izolace. Odpovědí může být, že domy opět splňují přísné normy podle nového zákona. „Podstatné změny to přinese spíše pro zděné stavby. Dřevostavby tento standard nastolily již v minulosti a mají tak velký náskok, co se týká zpřísnění norem ohledně energetických úspor,“ tvrdí Jan Švarc.

Dřevostavby mají výhodu, že většina obálky budovy je tepelná izolace. Tudíž v zimě v nich zima není. Je pravda, že v důsledku toho není v dřevostavbách tolik hmoty pro akumulaci tepla. Uživatelé říkají, že dům v zimě rychleji vychládá, ale zase se také velmi rychle vytopí.

S tím se dá pracovat a doplnit dům tepelněakumulačním tělesem, např. stěnou z nepálené hlíny, cihel, betonu apod. Tyto izolace jsou ale lehké a mají tu nevýhodu, že se v létě mohou rychle prohřát a v domě je naopak horko. To lze řešit zvolením hmotnější izolace, např. dřevovláknité, slámové apod.

Pak je teplotní fázový posun lepší. Zkušení obyvatelé dřevěných domů radí zastínit okna pergolou nebo venkovními žaluziemi. Zejména u patrových domů je vhodné řešit zvukovou izolaci podlahy, respektive stropu. Existuje pro ten účel řada vhodných materiálů pro tlumení kročejového hluku, radikálním a ne neobvyklým řešením je použití betonové desky.

Často se také objevují obavy před napadením dřevostavby plísněmi, škůdci (červotočem) a houbou. Odborníci na to odpovídají, že stavební díly a jejich montáž nevytvářejí pro tyto škodlivé organismy prostředí, ve kterém by se mohly uchytit, pokud jsou provedeny správně.

„Plísně a houby se objeví v každé konstrukci, kde jsou špatně projektovány a vystavěny konstrukční detaily. Vzniknou tepelné mosty, dojde ke kondenzaci vodních par v konstrukci nebo může nastat zatékání do konstrukce nebo se použije špatná hydroizolace u spodní stavby, stěn, střechy.

U dřevostaveb se použitím KVH řeziva eliminuje zavlečení hub, škůdci se do konstrukce nedostanou z podstaty materiálu (vlhkost dřeva přibližně 15 %, vyřezané vady a podobně),“ vysvětluje J. Švarc. Ani údržba dřevěného domu nemusí být pracnější či nákladnější než u zděné stavby.

Záleží na typu fasády. U fasády s omítkou ani člověk nepozná, že se jedná o dřevostavbu. Údržba je tedy stejná jako u zděného domu. U fasády dřevěné je nutno počítat s tím, že se jednou za pár let obrousí a znovu natře lazurou, v případě povrchové úpravy „olej“ se musí pravidelně natírat.

Nyní je spíše trend zvolit na fasádu takové dřevo, která na povětrnosti vydrží bez povrchové úpravy desetiletí – převážně se používá modřín. Životnost dřevostaveb je plně srovnatelná se zděnými a jinými domy. Podmínkou, která ovšem také platí pro všechny typy staveb, je kvalitní návrh a pečlivé provedení.

V opačném případě budou chátrat domy zděné i dřevěné. „Samozřejmě u dřevostaveb je tato degradace rychlejší a většinou špatně napravitelná,“ připouští Jan Švarc. Dá se tedy říci, že dřevostavba nepřináší žádná zásadní omezení při užívání.

Platí to i o stavbách veřejných, jako jsou kanceláře nebo například mateřská školka, kterou firma Prodesi také realizovala. Samozřejmě za podmínky dodržení všech norem, předpisů a požadavků. „Výhoda je určitě ušetření užitné podlahové plochy – více izolace a méně půdorysné plochy nosné konstrukce v porovnáním se zděným domem,“ navazuje J. Švarc.

„Jinak nízkoenergetický rodinný dům, pasivní nebo nulový dům lze postavit ze zděného domu i dřevostavby. Spíš to závisí na konkrétním člověku, jeho preferencích, pocitech z domu. Pokud má rád pohledové dřevo v celé ploše stěn, tak je to cesta pro výběr stavby z CLT panelů. Někdo má rád betonové stěny. Velká výhoda dřevostavby je rychlost výstavby s minimálním objemem vlhkých procesů. Například jsme naložili panely do kontejnerů, poslali do Austrálie a tam si je klient nechal smontovat místními řemeslníky.“

Trocha čísel

Opět lze říci, že poptávka po dřevěných domech stoupá. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) bylo v roce 2018 z celkového počtu 18 287 postavených rodinných domů téměř 3000 ze dřeva, tedy něco více než jedna pětina.

„Hodně je poptávka u mladých lidí, kteří ale mají pocit, že dřevostavba rovná se levné bydlení. U administrativních objektů, výškových staveb (na výstavě dřevostaveb jsme stavěli vyhlídkovou věž), bytové výstavby, to jsou jednotky objektů za rok. Nedávno jsme postavili např. školku ve Všetatech, na Slovenku stavíme administrativní budovu pro rakouského investora,“ dodává Jan Švarc.

Dokončené rodinné domy podle svislé nosné konstrukce
 Zdroj: ČSÚ

Ale zpět k tabulkám. V roce 2000 evidoval ČSÚ všeho všudy 133 dřevěných rodinných domů z celkem 9700 dokončených. V roce 2010 už to bylo 1332 dřevěných domů z 19 122 dokončených.

Zatímco výstavba rodinných domů za tu dobu vzrostla o 97 %, počet domů ze dřeva stoupl více než desetinásobně. V roce 2018 počet rodinných domů o trochu klesl, na 18 287. Počet domů ze dřeva se však proti roku 2010 více než zdvojnásobil.

Od roku 2015 statistici rozlišují také způsob výstavby. Z celkového počtu 1791 tehdy postavených dřevěných domů bylo srubů a roubenek 222, dřevěných domů postavených formou panelových montáží, což by zhruba odpovídalo mobilním a modulovým domům, 623 a domů se staveništní montáží 573.

Do roku 2018 počet dvou posledně jmenovaných konstrukcí vzrostl na 1303, respektive 1185. Tedy v obou případech více než na dvojnásobek. Srubů a roubenek bylo prakticky stejně – 263.  Dá se očekávat, že nastoupený trend v nejbližších letech nepoleví.

Nahrávat mu bude rychlost výstavby prakticky bez starostí – dodavatelé zejména mobilních a modulových domů nabízejí služby „na klíč“, tedy včetně administrativních vyřízení stavby a dodávky domů kompletně k nastěhování, to vše v řádu několika měsíců. Tyto typy domů lze navíc zbudovat nezávisle na ročním období. Dalším plusem jsou nižší pořizovací náklady.

Rychlost výstavby a do jisté míry i nižší ceny ve srovnání se zděnou stavbou jsou schopni nabídnout i výrobci dřevěných domů s montáží na staveništi. V tomto případě však stejně silným argumentem pro volbu takového bydlení bude vkus uživatele, použití obnovitelných materiálů a vůbec ekologičnost celé stavby.

Text: Jan Tesař
Foto: iStock

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB 2/2020.