Obrovský smajlík na London Design Festival ukázal netušené možnosti dřeva jako konstrukčního materiálu

Obrovský smajlík na London Design Festival ukázal netušené možnosti dřeva jako konstrukčního materiálu

Jako vznášející se objekt nebo nekonečný úsměv vypadá projekt od Alison Brooks Architects, který byl instalován během festivalu London Design Festival na nádvoří před Chelsea College of Arts a který dokazuje netušené konstrukční možnosti dřeva v architektuře.

Tento projekt s názvem „The Smile“ připomínající gigantického „smajlíka“ vznikl ve spolupráci s americkou společností pro export dřeva (American Hardwood Export Counsil – AHEC), inženýrskou společností ARUP a londýnským festivalem designu.

Houpačka, která se ale nesmí houpat

Koncept Alison Brooks je 3,5 metru vysoký a 36 metrů dlouhý prohnutý dutý hranol nebo tunel, který se pouze v jednom místě dotýká země. Je to první takový megatubus z prefabrikovaného dřeva na světě.
Obě strany se vznášejí nad zemí, a tak tento objekt připomíná i houpačku. Aby se ale tato houpačka nehoupala a byla stabilní i v případě silného větru nebo když se nahrne 60 lidí jenom na jednu stranu objektu, to byl úkol a výzva pro inženýrskou společnost ARUP.

Zahnutá podlaha i strop a stěny vytváří dynamický interiér o 180 m2. Tubus je na obou koncích vznášejících se stran otevřený a zakončený balkony. Celý pavilon je vytvořen z CLT panelů ze dřeva liliovníku tulipánokvětého (Tulipwood), který běžně roste v USA.

Největší CLT panely, které kdy byly vyrobeny

Panely byly vyrobeny německou společností ZÜBLIN-Timber. Na stavbu bylo použito celkem 12 CLT panelů, z toho 6 panelů zahnutých, které dosahují neuvěřitelných rozměrů: délky 14 metrů a šířky 4,5 metru, což jsou úplně největší CLT panely, jaké kdy byly vyrobeny. Protože svými rozměry přesahovaly rozměry běžných nákladních aut, musely být na místo dopraveny z Německa jako výjimečný náklad během nočních hodin.

Na instalaci bylo použito 80 kubických metrů dřeva. Jedním z nejúžasnějších rysů těchto panelů, kromě jejich velikosti, je ale i jejich tloušťka, která dosahuje pouhých 100 milimetrů, takže pavilon působí nesmírně lehce. Panely jsou k sobě pevně připevněny pomocí 4 tisíc samořezných šroubů dlouhých 400 milimetrů.

Prvních 40 mm hloubky otvorů pro šrouby bylo ale již předem vysoustruženo v továrně, aby se předešlo nepřesnostem při montáži. Aby se zabránilo kymácení, je Smile přikotven k dřevěnému podstavci uloženému pod zemí a vyplněnému 20 tunami ocelových závaží.

CLT – materiál budoucnosti

Perforace jako malá okýnka ve stěnách pavilonu jsou koncentrovány v místech, kde není vyvíjen na konstrukci takový tlak, a přinášejí do interiéru dostatek světla. Večer, kdy je interiér osvětlen, působí pavilon jako obrovský lampion. „Toto je takový smajlík revoluce v dřevěných konstrukcích,“ prohlásila architektka Brooks. „Malá stavba, která ukazuje velké možnosti dřeva jako konstrukčního materiálu.“
Velké dřevěné panely prefabrikované z malých kusů dřeva těsně k sobě stlačeného způsobem criss-cross tvoří neuvěřitelně pevnou, silnou a lehkou konstrukci. ZÜBLIN Timber ale používá speciální technologii vakuového lisu k vytvoření mnohavrstevného materiálu, což umožnuje vytvářet i zahnuté panely a v menším množství.


CLT je v porovnání hmotnosti pevnější než beton a proces výroby panelů může být zpracován počitačově s milimetrovou přesností. „Zkonstruovat dům bude potom stejně snadné jako dát dohromady stavebnici nebo sestavu od IKEA, říká Andrew Lawrence z ARUP. „Dřevo je také recyklovatelný materiál, který nezatěžuje životní prostředí CO2 a při jehož tvorbě je využita solární energie. Jestli 19. století bylo stoletím železa a oceli a 20. století stoletím betonu, pak 21. století bude jistě stoletím dřeva a CLT,“ dodává.

Okouzlující Tulipwood

Pro CLT se běžně používá měkké dřevo smrku. Společně s inženýry z ARUP ale začal AHEC experimentovat s rychle rostoucí tvrdou dřevinou Tulipwood. Testy ukázaly, že je mnohem pevnější a také má lepší vzhled. To, co přitahuje architekty, je i jeho čistý a hladký vzhled s minimem suků. To potvrzuje i Alison Brooks, která dřevo ve svých architektonických projektech hojně využívá. Doposud byla jejím favoritem třešeň, kterou použila například na nové budově Exeter College v Oxfordu, ale práce s Tulipwood ji okouzlila. „Tulipwood je rychle rostoucí dřevina, jejíž dřevo je ale tvrdé a teplé. Vypadá jako dřevo na podlahy, příliš krásné na to, aby bylo použito jako konstrukční dřevo,“ říká Brooks. Tulipwood je ale ve skutečnosti v USA levná a běžná dřevina a k tomu se ještě na výrobu CLT panelů používá dřevo, které se již nehodí na výrobu nábytku, takže jeho využití v sobě nese i aspekt ekologický.

Rozvojový projekt desetiletí

Pro AHEC je Smile jedním z nejdůležitějších rozvojových projektů desetiletí, který ukazuje inovaci a možnosti dřeva a který byl proveden ve spolupráci s inženýry z ARUP. „To byla příležitost jít až na hranu možností materiálu,“ řekl David Venables, evropský ředitel AHEC.


Londýnský festival designu již dříve spolupracoval s AHEC na podobných instalacích ze dřeva, jako byly například Nekonečné schody (Endless Stair) v roce 2013 umístěné před Tate Modern.
Ačkoliv London Design Festival skončil v neděli 25. září, zájemci si mohou tento unikátní dřevěný tubus prohlédnout zvenku i zevnitř ještě do 12. října.

Jitka Prokopičová
Fotografiie: Dav Stuart, Alison Brooks Architects, AHEC

Více informací na:
www.thetulipwoodsmile.info
www.alisonbrooksarchitects.com