Architektura

Jedním ze tří vítězných projektů IV. Ceny Bohuslava Fuchse, která je udělována na fakultě architektury Technické univerzity v Brně nejlepším ateliérovým projektům je i Bivak v sedle  studentky Dariny Bartkové. Pod vedením Ing. arch. Jana Mléčka navrhla objekt do Baníkovského sedla hlavního hřebene Západních Tater, který by sloužil jako nouzový úkryt pro turisty při nepřízni počasí. V e čtvrtém ročníku se vedle Bivaku v sedle umístil na první příčce také projekt na rekonverzi budov 7, 8, 17 a 18 ve Zlíně a projekt Domu umění České Budějovice.

Foyer Stavební akademie v Salzburgu dostalo zcela novou podobu. Jejími autory jsou architekti z rakouského studia soma, kteří pod originálně pojatým stropem sjednotili funkce lobby akademie i veřejného prostoru, který slouží návštěvníkům kulturních akcí v přilehlých sálech. Architektům se podařilo vytvořit atmosféru pobytu pod košatými stromy, i když celému prostoru vládne beton.

Tradiční otočné dveře už dávno nejsou jediným způsobem řešení uzávěry stavebních otvorů v interiéru. Stále častěji se využívají posuvné systémy – a to nejen ve veřejných a administrativních budovách, ale i v interiérech určených pro bydlení.

Náklady na vytápění se ve Vietnamu opravdu netrápí. Po celý rok tu vládne teplé a vlhké počasí, takže zdejší architekti musí především myslet na snižování nákladů za klimatizaci. Architektům ze studia Vo Trong Nghia Architects se podařilo spojit jak požadavky na energetické úspory, tak touhu investorů po přítomnosti přírody.

Na pozemku poblíž Stuttgartu vyrostl nový dům pro čtyřčlennou rodinu. Je dílem architektonického studia J MAYER H., které domu vtisklo neopakovatelný futuristický charakter, díky kterému v okolní zástavbě domů z šedesátých let nápadně vyčnívá. Na žádost investora se v domě vše podřídilo působivému výhledu do údolí.

Globální centrála jednoho z největších výrobců lyží a lyžařského vybavení nemohla vypadat jako stereotypní kancelářská budova. Její propojení s přírodou, horami a sněhem se přímo nabízelo k otisknutí do její formy. Stavba v regionu Rhône-Alpes tak odráží okolní vrcholky a navíc poskytuje tvůrčí prostředí pro vývoj vybavení pro vrcholové sportovce.

Přístavy jsou vždy tak trochu romantickým místem. Není proto divu, že se jejich industriální zóny a brownfieldy proměňují v obytné čtvrtě, často také velmi prestižní. Směrem k vodě se tak rozrůstají nejen přímořská města, jako jsou Aarhus, Malmö, Dunkerk či Amsterdam, ale také města říční, jako je Praha. Například v místě bývalých loděnic v Libni.

Vstupní branou do průmyslového areálu oceláren se stal komplex budov – od expozice v domě podobném periskopu až po nejnovější budovu, obloukovou finanční centrálu, která obepíná prostorné nádvoří. I když svým měřítkem dává najevo velikost koncernu, ladnou křivkou zve přívětivě návštěvníky dovnitř a je tak symbolem otevřenosti – lidem i inovacím.

Zadáním investora byl energeticky úsporný dům, který však zároveň splňuje ty nejvyšší požadavky na design a komfort moderní vily. Podařilo se tak zrealizovat stavbu, která je zajímavá architektonicky i technicky.

Bydlení na malé ploše má mnoho výhod – je méně nákladné, méně energeticky náročné, snadno se udržuje, a přesto se tam vejde vše potřebné včetně početné rodiny či desítky přátel. A to díky chytrému designu, jehož ukázkou je apartmán v New Yorku, který na necelých 40 metrech čtverečních poskytuje komfort prostoru trojnásobného.

Na okraji Osla stojí od loňského roku sídlo obří energetické společnosti Statoil. Kancelářský komplex pro dva a půl tisíce zaměstnanců navrhlo norské architektonické studio a-lab, které zakázku získalo na základě úspěchu v mezinárodní architektonické soutěži. Administrativní centrum za pět miliard českých korun má svým neobvyklým a odvážným řešením povzbudit vnímání firmy Statoil jako inovativní společnosti a zároveň dodat impuls místnímu rozvíjejícímu se prostředí.

Bytový dům s netradičně zvlněnou zelenou střechou a deseti dvou až tří patrovými byty vyrostl na obyčejném čtvercovém pozemku v docela neobyčejném urbanistickém areálu od architekta Frise van Dongena. Amsterdamský areál s trojúhelníkovým tvarem a pěti sty byty doplnili o tuto nápaditou budovu architekti z kanceláře NL Architects. Bytový dům se zelenou střechou nese název Blok K.

Nové technologie a inteligentní systémy pomáhající příjemnému bydlení, jaké jsme mohli obdivovat ve vizionářských sci-fi filmech, se pomalu stávají standardem. V pražské čtvrti Bubeneč vyroste dokonce dům s několika inteligentními bytovými jednotkami, navíc v pasivním standardu. Jeho charakteristickým rysem bude pojetí fasády jako vertikální zahrady.

Originální komplex domků Hvězdárna Jižní svah v Jindřichově Hradci je úsporný v mnoha ohledech. Vyniká nízkou energetickou náročností, nízkými nároky na údržbu a zároveň příznivou pořizovací cenou. Při tom všem poskytuje obyvatelům soukromí v podobě oddělených dvorků a výborné zvukové izolace. Při stavbě se uplatnil zdicí systém SENDWIX ve variantě „L“, jehož vnější povrchovou úpravou je lícová přizdívka ze žlutookrového vápenopískového zdiva.

V rámci multižánrového projektu Švýcarské jaro představila pražská Galerie Jaroslava Fragnera dvě výběrové výstavy současné architektury – 33 ukázek udržitelné švýcarské architektury a realizace z frankofonní části země. Ač obě expozice prezentují architekturu Švýcarska, výstava ukázala, jak se v architektuře odráží specifičnost různých regionů.