Jméno Kaldewei je po celém světě synonymem pro řešení koupelen nejvyšší kvality. Jako partner ceněný v oblasti projektových dodávek i u soukromých investorů nabízí Kaldewei v rámci svého portfolia zahrnujícího více než 500 smaltovaných sprchových vaniček, koupacích van a umyvadel řešení šitá na míru individuálním požadavkům mezinárodních trhů.
Nová studie probíhající v Austrálii ukazuje, že dřevostavby mohou být až o 10–15 % levnější než výstavba budov tradičním zažitým způsobem. Tímto projektem se zabýval Andrew Dunn z Timber Development Association v Austrálii. Svůj experiment ukázal na čtyřech vybraných typech budov různého využití.
Stalo se v pražské ZOO v roce 2013. Na začátku června toho roku postihla pražskou Zoologickou zahradu, už podruhé v tomto století, povodeň. Pracovníků zahrady se podařilo během 12 hodin odvést do bezpečí téměř všechna zvířata. Bahnitá voda však dílo zkázy vykonala. Pavilony (tapíra, guarez, sitatung a chápana) poškodila tak, že už je zvířata dále obývat nemohla.
Na počátku byl typický panelákový byt 2+1 na pražském sídlišti: nepraktická dispozice, umakartové jádro, podlahy, dveře, okna i stěny – to všechno už důrazně volalo po zásadních změnách. Projektem rekonstrukce celého bytu se zabývala Ing. arch. Miroslava Padruňková.
Villa ONE je na první pohled zajímavý a netradičně pojatý dům. Byl navržen jako domov pro mladý pár, který se v případě potřeby bude umět přizpůsobit potřebám rodiny.
Cihlový objekt v zalesněné oblasti Chiltern Hills, Park Corner Barn, byl původně součástí sousedního statku. Postaven byl na konci 18. století a v polovině 19. století přestavěn a rozšířen. Až do roku 1990 byl využíván jako hospodářské stavení.
Na svažité parcele v Černošicích stojí bungalov, který se výrazně odlišuje od obvyklého řešení tohoto typu staveb. I on je koncipován jako přízemní s plochou střechou a velkoplošným prosklením, ale odlišuje se oblými tvary, které stavbě dávají půvab a v souladu s Feng Shui eliminují napětí.
Domy na bázi dřeva v minulých desetiletích charakterizovaly snad nejvíce termíny: nedůvěra, mýty a přerušená tradice. Mýty a nedůvěru se dnes už více či méně daří vyvracet, na staletou tradici dřevěných domů u nás se navázalo. A to dokonce tak, že „dřevostavba“ se stala dnes naopak dokola opakovaným a téměř zprofanovaným pojmem.
V Barceloně, ve čtvrti Eixample, si v domě z počátku 20. století vyhlédla pro své prázdninové pobyty jeden z apartmánů italská rodina. Autorem v mnoha ohledech zajímavé rekonstrukce je studio Colombo and Serboli Architects ve spolupráci s Margheritou Serboli.
Baumraum je architektonické studio, které se specializuje na návrhy obytných prostor v korunách stromů, tzv. „Treehousů“. Architektura a vize studia je vždy neotřelá, inovativní a zajímavá. Jejich projekty poptávají nejen soukromí investoři, ale i firmy v oblasti gastronomie, hotelnictví a cestovního ruchu.
Rekonstrukce národní kulturní památky dolu Hlubina v Dolní oblasti Vítkovice probíhala v duchu jemné modernizace umožňující využít potenciál těchto historických staveb v dnešní době. Takto provedená realizace umožňuje rozšířit kulturní hodnoty Ostravy.
Začal s tím Adolf Loos, když přestal koncipovat svou architekturu v plánech, ale v prostorech. Jak sám říkal, nenavrhoval žádné půdorysy, fasády a řezy, ale prostory. Jeho koncepce interiéru označovaná jako Raumplan byla založená na odstupňování výšek jednotlivých místností a jejich účelové propojení prostřednictvím schodišť. Zajímavá variace původní Loosovy koncepce vznikla v Japonsku a rozhodně není určena pro lidi trpící závratěmi.
Atypické bydlení přináší nemalé úspory energie zejména tím, že využívá konstantní teploty podzemního prostředí. Dva metry pod zemí je stálá celoroční teplota 10 °C, ať venku panují tropické teploty nebo mrazy.
Pardubické hejtmanství zvažuje zřízení stavebního centra pasivního bydlení ve Vysokém Mýtě na Orlickoústecku. Chce tím podpořit výstavbu energeticky šetrnějších domů. ČTK to dnes řekl hejtman Martin Netolický. Instituce by měla školit odborníky a poskytovat informace veřejnosti.
Architekti do konce roku dopracují studii, na jejímž základě by se měl v budoucnu proměnit vzhled Malostranského náměstí v Praze. V rozhovoru s ČTK to řekl náměstek primátorky Matěj Stropnický. O vzhledu náměstí se už dlouho vedou debaty.
