Mediatéka a komunitní centrum v Mokré

V mnoha obcích a zvláště uprostřed panelových sídlišť stojí bývalé uhelné kotelny, které kdysi vytápěly bytové domy v okolí. Dnes se některé z nich postupně modernizují a dokonce mění na sportovní zařízení, kluby, centra volného času. Čítankovým příkladem vhodné a užitečné rekonverze může být Mediatéka a komunitní centrum v Mokré u Brna. Architektům Petrovi Hovořákovi a Radimovi Ličkovi se podařilo s minimálními prostředky přetvořit kotelnu na architektonicky čistou a příjemnou knihovnu, a přitom zachovat příběh, který si s sebou stavba z minulosti nese.

Knihovna s čítárnou, posluchárnou a půjčovnou audio a video nahrávek, přístupem k internetu, dvěma klubovnami a společenským sálem je dnes se svou téměř třicetimetrovou věží výraznou dominantou sídliště. Dříve touto dominantou býval komín kotelny obklopené nevzhlednými plochami pro skladování uhlí.

Architektonická výzva
Sídliště, které tu v sedmdesátých letech vyrostlo bez ohledu na kontext venkovské krajiny a života v ní, postrádalo prostor pro potřeby kulturního a společenského života, místo k setkávání, komunikaci i kulturním akcím. Proto se vedení obce rozhodlo tento problém týkající se většiny českých sídlišť vyřešit, a tak zpříjemnit lidem všech generací život v této malé obci poblíž Brna. S žádostí o návrh na využití nadzemního podlaží bývalé uhelné kotelny oslovili architektonickou kancelář Dimense.

„Po vypracování prvních skic a vizualizací jsme možnosti využití těchto zajímavých industriálních prostor prezentovali veřejnosti a na základě moderované veřejné diskuse jsme dospěli k návrhu, který zahrnoval mediatéku, dvě klubovny pro záj­mové kroužky dětí, mládeže i dospělých a společenský víceúčelový sál,“ popisuje zrození projektu architekt Petr Hovořák. Z bývalé kotelny se tak měl stát kulturně-společenský a vzdělávací objekt. Architekti stáli před velkou výzvou. Nicméně výchozí situace nebyla jednoduchá.

Velká proměna
Když kotelna přestala sloužit svému účelu, byl tento objekt využívaný po dlouhá léta jako zázemí pro údržbu obce a zároveň hasičská zbrojnice. Otevřený halový prostor byl za tímto účelem předělený vestavěným stropem. Došlo také k pokusu o zbourání komína, který skončil nezdarem – po několikatýdenním úsilí byly ubourány necelé dva metry a práce byly zastaveny. Komín byl vyzděn výhradně na cementovou maltu a hrdě vzdoroval použitým bouracím mechanismům.

Architekti tento komín kreativně využili jako nosič anténní soustavy a později byl doplněn znakem obce a hodinami. Nefunkční komín se tak proměnil ve štíhlou hranolovou věž, která vytváří působivou vertikální dominantu a knihovně dodává jistou monumentalitu. Petr Hovořák k tomu dodává: „Komín jako symbol bývalé uhelné kotelny zůstal. Nechali jsme jej nasvítit a obec na něj zavěsila hodiny. A my začali uvažovat o jeho využití na umělou horolezeckou stěnu.“ V současné době je tento nápad zatím nerealizovaný.

Nejen komín, ale i hlavní budova kotelny zůstaly zachovány. „Původní jednoduchou dispozici průmyslového objektu jsme zachovali a doplnili ji pouze v průčelí, v místě bývalé násypky na uhlí, a to výrazným předsunutým portálem s vnějším nástupním schodištěm a rampou. Kryté schodiště s širokou podestou vytváří přirozené pódium a jeviště současně,“ popisuje architekt výslednou podobu někdejší kotelny a další využití stavby: jako jeviště pro společenské akce pod širým nebem.

Toto průčelí je orámováno ocelovým profilem, který kontrastuje s vnitřními stěnami předsunutého portálu obloženými dřevem. Zvláště působivé je toto estetické řešení při scénickém osvícení knihovny za šera. Vstupní schodiště spolu s komínem vytvářejí z bývalé kotelny vznešenou stavbu, jakýsi chrám kultury. Díky vertikální věži s hodinami a horizontálnímu transparentnímu průčelí se knihovna podobá moderním minimalistickým sakrálním stavbám.

Problémy řešené za chůze
Po stavbě průčelí bylo dokončené i zateplení původní fasády. Ta byla obložena přírodním keramickým páskem. „Nutnost objekt zateplit nás vedl k návrhu provětrávané, zavěšené keramické fasády, která byla v průběhu realizace z finančních důvodů redukována na zavěšený obklad z cembonitových desek,“ vysvětluje architekt. Dialog, který vzniká mezi novým průčelím a původním objektem, zaznamenává proměnu budovy v čase pro budoucí generace. Připomínkou minulosti jsou však i další detaily a způsoby řešení, zejména v interiéru.

Knihovna, klubovna i čítárna vyžadují na rozdíl od kotelny dostatek světla. Problém s osvětlením interiérů byl proto vyřešen střešními světlíky orientovanými k severu.

Další invenční řešení si vyžádala nedostatečná stropní konstrukce nad suterénem, která musela být zesílena tak, aby odpovídala požadavkům na zatížení provozem knihovny. „Tento problém byl o to složitější, že při rekonstrukci nesměly být nijak omezeny stávající provozy v suterénu. Pro zesílení stropní konstrukce byla spřažena ta původní s novou nadbetonovanou deskou, redukovanou na systém vyztužených žeber,“ doplňuje architekt Petr Hovořák.

Železobetonové stropní vazníky zůstaly po vyčištění bez dalších úprav a v interiéru mediatéky a víceúčelového sálu připomínají průmyslovou minulost objektu. Rozdílné úrovně podlah vyrovnávají rampy, které spolu s různou výškou stropů dodávají interiéru svébytný výraz. Ten je navíc pojat v teplých barevných tónech žluté a červené v kombinaci s vybavením ve světlé barvě dřeva.

Kultura na sídlišti
„Knihovny a společenské sály se z kotelen nedělají každý den. Přestože jsme v době zpracování této zajímavé zakázky měli za sebou projekty například Masarykovy veřejné knihovny ve Vsetíně nebo Komunitního a bezbariérového centra Integra, prověřila tato drobná stavba naši kreativitu a schopnost rychlé reakce na nové skutečnosti, které se objevovaly i v průběhu vlastní realizace stavby,“ shrnuje Petr Hovořák.

Mediatéka v Mokrém je ukázkovým příkladem toho, jak lze s minimálními prostředky docílit maximálního efektu. Nicméně její architektura není pouze efektní. Ba naopak. Je střízlivá, uměřená a zároveň hodna svého určení: kulturního centra malé moravské obce.

Nejlépe shrnul pocity všech, kteří se ­přípravy i realizace stavby zúčastnili, starosta obce při slavnostním otevření slovy: „V historii této země byla období, kdy se vzdělanost a inteligence zavírala do kotelen. My dnes naopak kotelnu otevíráme, abychom v ní hledali zábavu, poučení a moudrost.“

Mediatéka a komunitní centrum v Mokré
Charakteristika: rekonverze bývalé uhelné kotelny
Místo: Mokrá – Horákov, Brno-venkov
Investor: Obec Mokrá – Horákov
Autor: Petr Hovořák, Radim Lička
Projektant: Dimense architects
Realizační dokumentace: Interplan-CZ, s. r. o.
Dodavatelé   

• stavba: Tocháček, spol. s r. o.
• interiér: G. M. S. Interiér, s. r. o.

Projekt: 2005
Realizace: 2006
Zastavěná plocha: 692 m²
Podlahová plocha: 624 m²
Obestavěný prostor: 2677 m³
Celkové náklady: 10,5 mil. Kč

Technické údaje

• nosná konstrukce: železobetonový skelet se stropními vazníky a vyzdívaným obvodovým pláštěm
• konstrukce podlah: tvárnice Hurdis do I-profilů + spřažená železobetonová deska
• výplně otvorů: plastová okna, hliníková prosklená fasáda
• střecha: jednoplášťová s povlakovou fólií z měkčeného PVC
• příčky: zděné
• osvětlení: Ateh-lighting

Kateřina Kotalová
Foto: archiv Dimense architekti

Článok bol uverejnený v časopise ASB.