Překvapující neoretro u Vltavy

„Zadání investora bylo vytvořit nadčasový až klasický interiér. Klidný a přívětivý byt, který ukáže, jaký potenciál celý komplex má. Ukázat klientům, kteří si zde chtějí koupit byt, jak se dá koncipovat bydlení právě v River Diamondu,“ říká o začátku spolupráce autorka. Interiér více než stometrového bytu s výhledem jak do ulice, tak do vnitřního atria komplexu navrhla v duchu lehce konzervativního, při bližším pohledu ale velmi překvapujícího „neoretra“. „Celý interiér není zařízený starým nábytkem, ani se netváří jako ‚starý‘. Charakterizovala bych ho jako moji interpretaci toho, co si představuji pod označením klasické, konzervativní a nadčasové,“ říká architektka. Na zvolených kombinacích barev a odstínů chtěla demonstrovat, že použití tmavých barev nemusí nutně znamenat optické zmenšení prostoru. Pastelové klidné odstíny kontrastují s řadou zrcadlových ploch, které Barbora Škorpilová využila v interiérech bytu. Mají prostor opticky rozšířit, být protikladem k decentním barvám zvoleným na tapety, dekorační látky na oknech i potahy sedacího nábytku. V jedné z koupelen vytváří zrcadlo nad umyvadlem společně se zrcadlem v chodbě efekt „nekonečného obrazu“. Je to ale spíš výjimka, ostatní zrcadla jsou použita velmi nenápadně a decentně. S celkově tlumeným výrazem interiérů bytu kontrastují pečlivě vybrané koberce od barcelonské designérky Nani Marquiny, vyráběné pod značkou Nanimarquina. 

Po vstupu do bytu zaujme hned proti předsíni umístěný kamenný hranol kuchyňské linky. Od vstupního prostoru s dekoracemi Maria Wilda je oddělený skleněnou deskou, která sahá až ke stropu. Černá opalovaná žula s jednoduchým dřezem dominuje kuchyňské části. „Navrhla jsem poměrně velkou předsíň, kterou doplňuje toaleta pro hosty a velký prostor pro šatnu a sezónní věci. Některé byty při nepozornosti architekta postrádají dostatečné úložné prostory, což při dnešním životním stylu, kdy jezdíte na bruslích, v zimě na lyže atd., může být velký problém,“ popisuje autorka řešení vstupního prostoru, který přímo navazuje na kuchyni a obývací prostor. Kuchyně propojená s jídelním prostorem, sezením a také výstupem na terasu vytvářejí „návštěvní“ prostory celého bytu. Policové stěny doplňují drobné, pečlivě volené solitéry jako například kubistické hodiny od Josefa Gočára. Na zdi pak najdeme fotografii od Ivana Pinkavy. Tento hlavní prostor v sobě má atmosféru jakéhosi kabinetu s luxusně opulentní náladou. 

Z hlavního prostoru obývacího pokoje, kuchyně a jídelny se chodbou prochází do klidové zóny, kde designérka navrhla ložnici rodičů s koupelnou a dětský pokoj. V chodbě jsou navrženy další úložné skříně. Ložnice na první pohled působí tmavým dojmem, architektka tady ale pracovala s výrazným dekorem na tapetách, který se opakuje na závěsech. Decentní atmosféru zvýrazňuje manželská postel s nebesy a vyřezávaný rám zrcadla. V dětském pokoji je kromě obrazu malíře Petra Nikla výrazná postel a koberec, obojí v oranžové barvě. Sem návštěvy obvykle nedorazí, proto je barevné ladění decentní, uzpůsobené odpočinku.  V oblasti designu a interiérového navrhování bychom dnes v Čechách stěží hledali známější a respektovanější značku, než je pražský Mimolimit. Právem k sobě přitahuje pozornost širokého publika, médií i kolegů architektů. Za několik let působení si vytvořili identifikovatelný a originální styl, umějí si hrát s atmosférou, patří mezi nejlepší tuzemské tvůrce kaváren a restaurací. Studio Mimolimit používá řadu charakteristických interiérových prvků, které dnes přebírají i další ateliéry. Ačkoliv jsou na tuzemské scéně ani ne deset let, jasný a nepřehlédnutelný estetický výraz interiérů z tvůrčí dílny Mimolimitu nachází i napodobovatele.