Interiérový design

Mezi bydlením v maringotce a maringotce je rozdíl. A to protože není maringotka jako maringotka. Architekti navrhli chatu nebo chcete-li domek – ve tvaru maringotky, vypadající úplně jako maringotka. Více v článku Designová maringotka na šumavské stráni

Keramické obklady interiérových stěn se nemusejí nutně omezovat jen na koupelny nebo kuchyňské prostory. Jejich využití v obytných interiérech je v souladu s tendencí k návratu přírodních materiálů a nepřekračuje hranice vytyčené panujícím minimalizmem.

Dne 5. května 2008 se v Praze na společném setkání rozhodli čeští, moravští a slezští  designéři z různých oblastí designu založit vlastní neziskovou a nepolitickou organizaci s celostátní působností.

Svět tvorby interiérů je plný barev, tvarů i materiálů, které je možné mezi sebou takřka neomezeně kombinovat. Jednotlivé variace se řídí nejrůznějšími faktory – individuálním vkusem, módními trendy i nejrůznějšími technickými zákonitostmi v závislosti na účelu interiéru. Podoba interiérů více či méně vychází z logiky podmíněné tradicí či osvědčenými triky. Při realizaci ale nestačí jen zvolit jednotlivé atributy, hlavní je předem odhadnout výsledné působení souhry těchto faktorů.

Možnost prohlídky budovy bývalé restaurace Praha Expo 58 po celý den nebo komentované exkurse v dané hodiny, ale také speciální retro-newtro sety DJů Radia 1 na terase budovy - to vše se uskuteční již tuto sobotu 31. května 2008 v rámci doprovodného programu výstavy Bruselský sen. Na terase bývalé restaurace Praha Expo 58 se představí se svými sety Stanislav Zima, Filip Týc a Petr Metelka se speciálním hostem Ivo Pospíšilem. „Naši moderátoři si připravili speciální retro-newtro sety se starými i novými interprety, vše laděné do hávu tehdejší doby," představuje sobotní program ředitel Radia 1 Saša Michailidis.

S rozdíly panujícími v atmosféře poloviny padesátých let a na počátku let šedesátých minulého století se návštěvník výpravného výstavního projektu Bruselský sen seznámí krátce po vstupu. Československá účast na Světové výstavě EXPO 58 v Bruselu i přes svou nepopiratelnou (a překvapivou) progresivitu nesla stopy doznívající nejhrůznější fáze komunistické totality. Naopak barevnost a experiment v textilním či grafickém designu nebo elegance spotřebních výrobků počátku 60. let nenechají nikoho na pochybách o uvolňujících se poměrech.

Nejvznešenějším úkolem pro designéra je prý navrhnout židli. Navrhne-li „dlouhou židli“, je tento úkol ještě dvakrát podtržen.

První etapa obytného souboru Na Krutci v Praze 6 získala první cenu v kategorii rezidenční projekty v 9. ročníku soutěže Best of Realty a hned nato si odnesla 2. cenu ze soutěže Nový domov. Autoři projektu věří tomu, že se jim podařilo zalidnit jedno z nejkrásnějších míst v Praze ve stylu, který přežije splatnost hypoték a stane se trvalou součástí pražské obytné architektury. „Čím bude starší, tím bude krásnější,“ říká o nově zastavěném areálu architekt Tomáš Pilař.

Nevyhnutelnou součástí interiéru je už více jak tři sta let pohovka. Genezi pohovky je možné popsat jako spojení více židlí. Se vzrůstajícím počtem míst k sezení vzrůstá také náročnost kvalitního řešení tohoto nábytkového typu. V loňském roce se však vznik čalouněného nábytku stal skutečným tématem a vzniklo hned několik velmi zajímavých pohovek. Zásluhu na tom mají dvě firmy: mminterier a UP závody. Pozornost v tomto příspěvku bude zaměřená právě na UP závody a dvě sedací soupravy navržené Janem Padrnosem.

O vnitřní spokojenosti Philippa Groheho, vnuka zakladatele společnosti Hansgrohe, svědčí i jeho citát uvedený v titulku. Jak sám tvrdí, nikdy nic nedostal zadarmo a dnes je za to vděčný. Práci vnímá jako naplnění svých ambicí – i navzdory tomu, že v mládí se od ní odkláněl a cesta k ní nebyla přímočará. Nejen o tom je však příběh Philippa Groheho, člověka, který vede značku luxusních designových koupelnových armatur Axor. Je také o přemýšlení nad řešením designu a prostoru, nad krásou moře či fotografie.

Na začátku 21. století by práce neměla být otročinou, ale radostí. K tomu je v mnoha případech ještě daleko, ale nicméně první kroky se už učinily. Jednak v rovině mentální, kdy se svobodný člověk stále častěji může rozhodovat podle svých představ a cílů, a jednak v rovině technické. Do ní zahrnujeme jak společensko-psychologické a ergonomické aspekty, tak futuristické představy designérů a architektů.

Metro patří k nejprestižnějším stavbám každého státu. Tomu odpovídá – nebo by aspoň měla – nejen technologická vyspělost, ale i design jednotlivých stanic, vstupů a vlakových souprav. V příštích letech vznikne osm nových stanic v prodloužení trasy A i v Praze s ukončením na ruzyňském letišti. Zlepšení přinese nejen předpokládaná doba jízdy 28 minut v rozpětí stanic Můstek – Letiště Praha Ruzyně, ale i design stanic Dejvická, Červený Vrch, Veleslavín, Petřiny, Motol, Bílá Hora, Dědina, Dlouhá Míle a Letiště Praha Ruzyně.

Nábytek a další bytové doplňky či předměty denní potřeby vyrobené z vzácného, exotického dřeva, patří k chloubám každého starožitníka. Právě tyto artefakty dokazují hodnotu starožitností stoupající s časem: mnohé druhy dřeva již není možné těžit, anebo – a to je bohužel častější případ – byly zcela vymýceny. S plným vědomím odpovědnosti vůči životnímu prostředí Asociace starožitníků, pořádající pravidelný veletrh Antique, vybrala za hlavní téma jeho nadcházející jarní části „Exotická dřeva“. V pražském Mánesu budou od 15. do 19. května vystaveny nejen dřevěné starožitnosti. O dřevu, jeho historii, využití, technologické ochraně i certifikaci, se bude hovořit také v rámci bohatého doprovodného programu.

Velká okna a za nimi kavárenské stolky – klidné, přívětivé prostředí, typické pro Prahu v první polovině dvacátého století. Někdy civilní a neokázalé, jindy naopak honosné. Rekonstrukce jednoho z těchto interiérů byla dokončena v létě minulého roku.

David Karásek spolu s Radkem Hegmonem patří k „otcům-zakladatelům“ společnosti mmcité. Design laviček, přístřešků, odpadkových košů, informačního systému, stojanů na kola oba autoři vyvíjejí už více než dvanáct let.

Vývoj nábytkového designu se v učebnicích obvykle popisuje prostřednictvím příkladů navrhování židlí z různých období, při jejichž řešení designéři nacházejí stále nové inspirace. Řešení každodenních předmětů je skutečně tématem věčně živým. Hlavně když se mění požadavky na ten který předmět. Příkladem může být i jednoduchý kancelářský stůl. Naše kanceláře jsou stále přetechnizovanější. Počítače jsou už dávno samozřejmostí, k nim se však neustále přidávají další připojitelné technické „hračky“ – MP přehrávače, telefony, faxy, fotoaparáty, notebooky, mobilní telefony a jiné. Většina moderních kancelářských stolů však tento neustále se zrychlující vývoj techniky nereflektuje. Vnější moderní formu jen málokdy podporují i vnitřní technologie stolu.