Koupelna ve starém roubeném domě
Galerie(5)

Koupelna ve starém roubeném domě

Koupelna ve staré rekonstruované roubence může být oříšek. Zatímco každý detail v interiéru se rekonstruuje podle původního stavu, je tady najednou celá místnost, o které vůbec jasné, jak ji vlastně pojmout, vymyslet, udělat. Kam ji umístit a jaký ji vtisknout styl. A to z jednoduchého důvodu – protože původně v chaloupce  koupelna samozřejmě  nebyla.

Zatímco běžně spíme v letitých postelích a sedíme na starých židlích a lavicích za staletými stoly, koupelnu – tak jak jsme na ni zvyklí – přesně ve starém duchu už leckdy okopírovat nemůžeme. Museli bychom vzít za vděk vzít džberem, smaltovaným umývadlem a džbánem s vodou ohřátou na peci. Takže musím experimentovat a zkoušet, co se k čemu hodí a co staré místnosti snesou. Pokud tedy nerekonstruujeme pod dohledem památkářů.

Sprcha či vana, umývadlo a umístění WC – to se musí často úplně celé znovu vymyslet, tak aby všechno s původním interiérem ladilo, bylo funkční a odpovídalo dnešním požadavkům.
Kam výdobytky pokroku zabudovat, umístit – a schovat?  Anebo nechat co nejvíce na očích a přiznat? Za trámy nebo za závěs?  To záleží případ od případu. Nejjednodušší možnost je koupelnu a WC úplně a jednoduše schovat za některé dveře.

Koupelna ve starém roubeném domě foto - EMtrusk.kou.DSCF6702

Staré a nové se vedle sebe dobře snese

Ve starých chalupách se vyskytují ploché stěny roubení kombinované občas se stěnami omítnutými. Ty bývají většinou (pokud majitelé objektu ctí tradice) hrubší, natřené na bílo a nejlépe ještě klasicky vápnem. Snesitelné neutrální řešení stěn pro moderní koupelnu je využití stěrky. Někdy nemusí vadit ani kombinace prastarých trámů s materiály jako je třeba pískované sklo a nerez. Kvalitní sanitární předměty vyniknou ale i na prastaré roubené stěně – protože dřevo je velice tolerantní materiál.

Tady se pod dřevěným stropem vybudovalo WC, kam se vešlo i umývadlo. Na stěnách a na podlaze je stěrka.

Starému interiéru skvěle odpovídá vlna retro tvarů umývadel i van

Na všech těchto typech stěn dobře vynikají stará umývadla v  původních kovových rámech i další retro kousky (pokud se vám je podařilo sehnat a dobře renovovat). Anebo naopak  supermoderní designové mycí mísy a vaničky. S tradičním pozadím interiéru ladí oblé i hranaté tvary.

Náročnější, ale efektní je přiznat a ponechat koupelně ve staré chalupě původní švih a ducha. Ačkoliv tím „původním“ je tady míněn stav většinou někdy až z počátku anebo spíše první poloviny 20. století, i když samotné chalupě je třeba 250 let. Ale prvních 200 let tady prostě koupelna nebyla; našli byste tady jen lavór s vodou a v přístěnku opřené necky na nedělní koupání. WC bývalo samozřejmě na dvoře.

1.	Umývadlo ve starém původní dřevěném stolku. Vlevo za závěsem je sprchový kout

Otevřené řešení – přiznaná koupelna

Inspirace umývacími kouty počátku 20. století přináší různé půvabné realizace, kdy se přímo v některých pokojících objevují škopky místo sprchových vaniček a sprchový kout se zatahuje retro závěsem na kruhové konstrukci u stropu. Pod starobylým vzhledem se ale  skrývají moderní funkce: mísicí baterie mohou být podomítkové anebo naopak retro tvarů s otočnými porcelánovými kohoutky, využít lze sprchové hlavice s masážními tryskami a podobně.

Sprchový kout přímo v pokoji pro hosty.  Při příležitostném spaní se snese jednoduchý sprchový kout se závěsem na oválné stropní konstrukci a starou plechovou obří mísou coby sprchovou vaničkou.

Alena Gembalová

FOTO: EMERAN 1791, s.r.o.