Pražské zahrádkové kolonie
Galerie(9)

Pražské zahrádkové kolonie

Zahrádkové kolonie- svérázné urbanistické prvky, kam tisíce pražanů utíkají před shonem velkoměsta, jsou přehlídkou lidské tvořivosti. Zahradní domky se tu mění v paláce a drobné parcely v pestrobarevné zahrady. Město se však rozhodlo těchto lokalit zbavit a postupně je mění ve stavební parcely. O svérázném zanikajícím světě v zahrádkových koloniích a jejich historickém i zahraničním kontextu je nová výstava v pražském Sále architektů.

Akvarel vyobrazující počátky zahrádkaření v Německu, 20. léta 20. století, Deutsches Kleingärtnermuseum in Leipzig
„Ze záhonků pro celou rodinu se stávají zahrádky. Tak vznikla v roce 1870 první zahrádkářská kolonie světa.“

Městské zahrádkové kolonie, předchůdkyně těch dnešních, jsou součástí evropských a amerických měst od druhé poloviny 19. století. Na přelomu 19. a 20. století se zahrádkové osady objevily i v Čechách. Zahrádkářství v českých zemích má svá specifika vyplývající jak z historického vývoje ve 20. století, tak i ze zvláštní postsocialistické situace, v níž se česká společnost nachází. Od svého počátku do současnosti zahrádky představují možnost odpočinout si od ruchu velkoměsta a příležitost vypěstovat si vlastníma rukama ovoce a zeleninu.

Evropská liga zahrádkářů, která sdružuje zahrádkáře ze 14 zemí Evropy, zastupuje přes 3 milióny zahrádkářů. K nim je třeba ještě připočíst zahrádkáře Českého zahrádkářského svazu, největší české zájmové organizace, který ale není členem Evropské ligy a sdružuje téměř 170 tisíc členů ze zahrádkových osad i z přídomních zahrádek a specializovaných klubů v 2 770 místních organizacích. Mnozí naši zahrádkáři a zahrádkové osady však nejsou členy svazu, a proto je počet zahrádkářů v Čechách ještě vyšší.

Údaje o počtu osad, které v Praze existují, se liší. Podle studie vypracované pro Útvar rozvoje hl. m. Prahy v roce 2012 je v hlavním městě necelých tři sta osad zaujímajících plochu 730 hektarů. Většina těchto osad je „živá“. Menší polovina z nich je součástí Českého zahrádkářského svazu. Některé zdroje uvádějí až téměř dvojnásobné množství osad s počtem přesahujícím čtyři stovky těch fungujících. Nejmenší pražské osady nedosahují ani 4 000 m2, např. asi nejmenší osada Holyně – Ve Skalách zaujímá necelých 2 500 m2. Naopak největší je osada v Lipencích s rozlohou přes 48 hektarů.

Výstava odkrývá kořeny zahrádkaření v Evropě a historii i současnost pražských osad. Ukazuje, v čem se jednotlivé osady liší a co je naopak pro všechny společné. Čtyřem vybraným pražským osadám (Libeň, Skalka, Jenerálka a Vinoř) se pak věnuje detailněji. Pro ilustraci je výstava doplněna informacemi a fotografiemi ze sedmi zahraničních zahrádkových osad (Velká Británie, Finsko, Švédsko, Polsko, Německo, Rakousko a Dánsko).

Místo konání výstavy: Sál architektů, 4. patro Staroměstské radnice, Staroměstské nám. 1, Praha 1
Termín: 6. 6. – 6. 10. 2013
Otevírací doba: po 11.00–18.00, út–ne 9.00–18.00
Vstupné: zdarma

Doprovodný program k výstavě:
St 19. 6. v 17.00 komentovaná prohlídka (Petr Gibas)
St 18. 9. v 17.00 přednáška Zahrádkaření v městském veřejném prostoru 21. století (Arnošt Novák)
St 2. 10. v 17.00 projekce fotografií ze zahrádkových osad (Petr Gibas)
Rezervace nutná e-mailem na info@salarchitektu.cz

Více informací na stránkách www.salarchitektu.cz


„Pavilonek Děvín“, Dětská farma na Libeňském ostrově, po roce 1926, Literární archiv Památníku národního písemnictví

Práce při zakládání zahrádkové osady na Skalce, 1959, soukromý archiv

Zahrádky zaměstnanců Kanceláře prezidenta republiky, 1994, foto Pavel Štecha, reprodukce z publikace Severní předpolí Pražského hradu, vydané Správou Pražského hradu v roce 1995


Zahrádková osada Ořechovka, foto Tomáš Brabec

-vb-

Zdroj: Sál architektů