Průzkum boří mýty o stavebním řízení. Povolení má většina projektantů do roka

Až 82 procent projektantů získává stavební povolení do jednoho roku, přičemž téměř polovina z nich obdržela pravomocné rozhodnutí dokonce do pěti měsíců. Vyplývá to z průzkumu České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), kterého se zúčastnilo 700 projektantů, stavbyvedoucích a dalších odborníků.

Podle komory výsledky výrazně kontrastují s veřejnou debatou o pomalosti povolovacích procesů v souvislosti s novým stavebním zákonem.

Z výsledků průzkumu vyplývá, že samotná délka stavebního řízení se podle většiny respondentů dramaticky nemění, problémem je však často fáze před jeho zahájením. Od 1. července 2024, kdy nový stavební zákon nabyl plné účinnosti, uvedlo 55 procent respondentů, že doba vyjádření dotčených orgánů zůstala stejná, zatímco 30 procent zaznamenalo její zhoršení. Celkovou délku povolovacího procesu včetně inženýrské činnosti pak 65 procent dotázaných hodnotí jako horší.

Významnou roli hraje také čekání na samotné zahájení řízení. Téměř 70 procent respondentů uvedlo, že stavební úřady potřebují na otevření spisu tři až 18 měsíců. Jakmile je však řízení zahájeno, rozhodnutí bývá vydáno relativně rychle – do pěti měsíců v 48 procentech případů a do 11 měsíců u dalších 34 procent.

Novela zákona a plánované změny

Aktuální, již 13. novela stavebního zákona byla projednávána ve sněmovním hospodářském výboru, jednání však bylo přerušeno kvůli přípravě komplexního pozměňovacího návrhu. Ten připravují předkladatelé v čele s ministryní pro místní rozvoj Zuzanou Mrázovou (ANO).

Vláda očekává, že změny přispějí ke zrychlení povolovacích procesů. Klíčovým opatřením má být vznik centrální státní stavební správy. Novela zároveň označuje stavby hromadného bydlení za veřejný zájem, což by mohlo usnadnit vyvlastňování pozemků a urychlit jejich povolování. Územní plánování má nadále zůstat plně v kompetenci obcí a krajů.

Spor o interpretaci délky řízení

ČKAIT zpochybňuje tvrzení, že stavební řízení jako takové je neúměrně zdlouhavé. Podle komory dochází k častému zaměňování samotného řízení s celým procesem přípravy projektu, který zahrnuje například změny územního plánu.

„Když si někdo koupí pozemek bývalého nádraží nebo továrny a chce tam postavit bytové domy nebo ho využít k jiným účelům, musí nejprve projít nezbytnou změnou územního plánu, a to včetně veřejného projednání. Což trvá opravdu i několik let. Zejména ve větších městech, hlavně v Praze, je situace nejsložitější,“ řekl předseda ČKAIT Robert Špalek.

Srovnání se zahraničím

Podle údajů ČKAIT a České společnosti pro stavební právo není délka stavebního řízení v Česku v evropském kontextu výjimečná. Ve Vídni trvá v průměru devět měsíců, v Dolním Rakousku pět měsíců. V Německu dosahuje u průmyslových staveb přibližně 1,5 roku, zatímco v Polsku jde o několik měsíců.

Průzkum ČKAIT ukazuje, že ve více než 80 procentech případů se stavební řízení v Česku pohybuje mezi pěti a 12 měsíci. Podle komory se tak jeho délka v zásadě nemění již od konce 19. století.