České obce řekly ne větrným elektrárnám. Odmítly také spalovny a těžbu

Obyvatelé českých obcí v místních referendech převážně odmítli výstavbu větrných elektráren, rozšiřování těžby nerostných surovin i projekty spaloven odpadů. Hlasování, která se uskutečnila souběžně s komunálními a v některých místech také senátními volbami, se konala přibližně ve čtyřech desítkách obcí a městských částí. Zhruba polovina referend se týkala plánovaných větrných elektráren.

Podle dosud známých výsledků byl jednou z mála výjimek Dětřichov na Svitavsku. Jeho obyvatelé podpořili pokračování jednání obce se společností ČEZ o vybudování větrného parku. V dalších obcích však převažoval nesouhlas s podobnými záměry.

Větrné elektrárny narazily na odpor v řadě regionů

Proti výstavbě větrných elektráren se vyslovili obyvatelé Bystré nad Jizerou na Semilsku, Kožlan a Žihle na Plzeňsku, Měčína na Klatovsku, Šebířova a Radenína na Táborsku nebo Cítolib na Lounsku. Stejně rozhodli také voliči v Kamenné Horce a Mikulči na Svitavsku.

Ve Skleném na Svitavsku obyvatelé odmítli nejen plánované větrné elektrárny, ale také výstavbu pozemních fotovoltaických parků. Referenda tak ukázala, že některé obce nepodporují umisťování rozsáhlejších energetických zařízení na svém území, a to bez ohledu na konkrétní technologii.

Obce odmítly rozšiřování těžby i spalování odpadů

Vedle energetických projektů rozhodovali obyvatelé také o využití krajiny, těžbě surovin a průmyslových stavbách. V Majetíně na Olomoucku se vyslovili proti plánovanému rozšíření těžby štěrkopísku. V Litultovicích na Opavsku odmítli rozšíření těžby v kamenolomu v místní části Luhy.

Nesouhlas zazněl také v souvislosti s nakládáním s odpady. Obyvatelé Temelína na Českobudějovicku odmítli plánovanou spalovnu nebezpečného průmyslového odpadu v Hůrce. V Přísečné na Českokrumlovsku se voliči postavili proti plánovanému rozšíření soukromé teplárny Energoblok Domoradice a změně její technologie na spalování odpadů.

Odlišně dopadlo referendum v Dubenci na Příbramsku, kde obyvatelé těsnou většinou podpořili plánované odtěžení místní uranové haldy.

Ochrana nezastavěných ploch i rozhodování o obecním majetku

Další referenda se týkala územního rozvoje, dopravní infrastruktury a obecního majetku. V Ostré na Nymbursku obyvatelé podpořili postup radnice směřující k zachování nezastavěných zemědělských ploch. Obec by podle výsledku hlasování neměla podnikat kroky, které by na těchto pozemcích umožnily rozsáhlou výstavbu.

V Záhorovicích na Uherskohradišťsku se voliči ve dvou referendech vyslovili pro zachování všech tří železničních přejezdů. V Putimi na Písecku rozhodli o zastavení opravy silnice kolem rybníka. Obyvatelé Hrádku na Hradecku zase podpořili převzetí kostela svatého Jiří do obecního vlastnictví od římskokatolické církve.

Ne každé referendum splnilo podmínky platnosti

Výsledek místního referenda musí splňovat zákonem stanovené podmínky. Aby bylo hlasování platné, musí se ho zúčastnit alespoň 35 procent oprávněných voličů. Pro závaznost rozhodnutí je zároveň nutné, aby danou možnost podpořila nadpoloviční většina hlasujících a současně nejméně 25 procent všech oprávněných voličů.

Tyto podmínky nesplnilo referendum v Ralsku na Českolipsku, kde se rozhodovalo o plánované výstavbě fotovoltaické elektrárny. K hlasování přišlo pouze 537 obyvatel, což představovalo méně než požadovaných 35 procent oprávněných voličů. Referendum je proto neplatné.

Výsledky místních hlasování ukazují, jak významnou roli mohou obyvatelé sehrát při rozhodování o budoucí podobě svých obcí. Témata referend sahala od energetické infrastruktury a průmyslových provozů až po ochranu nezastavěných ploch, dopravní stavby a správu obecního majetku.