asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví
Partneři kategorie

Anketa: Fotovoltaické elektrárny v ČR

16.06.2010
Po velkém rozvoji výstavby fotovoltaických elektráren v minulých letech se nyní mluví o jejich krizi. Instalace fotovoltaických panelů, která doposud představovala pro majitele spolehlivou a výhodnou investici, je nyní diskutovaným tématem, neboť dochází ke snížení výkupní ceny elektřiny. Významný obrat znamenalo také pozastavení vydávání kladných stanovisek k připojování do sítě, ke kterému vyzvala tuzemské distributory společnost ČEPS, výhradní provozovatel české přenosové soustavy. Situaci příliš nepomohla ani novela vyhlášky ERÚ o připojování nových elektráren, která vstoupila v platnost 1. dubna 2010. Společnosti ČEPS, distribučním firmám i dalším odborníkům jsme v této souvislosti položili dvě otázky.
1. Jaký je váš názor na současnou situaci v oblasti fotovoltaických elektráren?
2. Je snížení výkupní ceny elektřiny nevyhnutelné? Pokud ano, jakým způsobem by mělo probíhat?


Jana Jabůrková
ČEPS, a. s.
ředitelka firemní komunikace

1. Fotovoltaické elektrárny, stejně jako další obnovitelné zdroje, patří neodmyslitelně do energetického mixu. Bohužel došlo k tomu, že neregulovatelné zdroje (větrné i fotovoltaické) získaly ohromnou podporu a přednost, a to jak finanční, tak legislativní. V rámci řízení elektrizační soustavy, za kterou je ze zákona odpovědná společnost ČEPS, je nutné zohlednit její čtyři části. Těmi jsou výroba, přenos, distribuce a spotřeba. Aktuální stav je takový, že je podporována pouze výroba, a to jen z některých zdrojů. Elektřina se bohužel nedá skladovat, a proto není možné, aby se vyrábělo více elektřiny, než se spotřebuje. Zároveň jsme nuceni udržovat bilanci mezi výrobou a spotřebou v každém okamžiku a u některých hodnot výroby bychom se mohli dostávat do situace, kdy nebude možné soustavu regulovat a plnit tak další zákonnou povinnost – bezpečný a spolehlivý provoz. Společnost ČEPS proto apeluje a aktivně působí na změnu legislativy a modelu výkupu elektřiny z těchto zdrojů a nastavení udržitelného rozvoje výroby z obnovitelných zdrojů.

2. Snížení ceny je jedním z možných nástrojů. Bylo by vhodné při tvorbě cen zohledňovat také vývoj investičních nákladů na dané technologie.

Edvard Sequens
ekologické občanské sdružení Calla

1. Na jedné straně odpovědné úřady ne­přišly s odůvodněnou novelou zákona 180/2005 Sb. včas, ale až v době, kdy již bylo jasné, že investice do fotovoltaiky letí strmě dolů. Tato situace pak byla obecně využita ke kampani proti všem obnovitelným zdrojům. Stav, kdy již několik měsíců nejsou připojovány ani malé domácí elektrárny, je absurdní a korunu tomu dává návrh ministerských úředníků na nesmyslnou minimální účinnost fotovoltaických článků – 22 %. Součinnost ČEPS a distributorů by jako kartelovou dohodu měl vyřešit ÚOHS (Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, poznámka redakce).

2. Samozřejmě ano. Novela zákona, která umožní větší snížení ceny u ekonomicky rychle návratných zdrojů tak, jak na návrh vlády prošla Parlamentem, je dle mého soudu dobrým řešením. Vždy by ale měly být zohledněny větší investiční náklady u malých zdrojů a žádoucí je také vyšší cenou podpořit elektrárny umístěné na stavbách či brownfieldech oproti těm na zemědělské půdě.

Zuzana Orlová
CE Solar, s. r. o.
marketingová manažerka

1. Fotovoltaika jako alternativní zdroj energie je velmi perspektivní technologie, jež hraje velkou roli v řadě západních zemí. V České republice fotovoltaika představuje nejčistší a nejperspektivnější zdroj energie. O to více je alarmující současná situace, kdy správce přenosové soustavy ČEPS vyzval distribuční společnosti k pozastavení připojování elektráren do sítě z důvodu obavy z energetického kolapsu. Přitom podle nezávislé analýzy zpracované společností EGÚ Engineering Praha neexistuje technický důvod pro omezování připojování jakýchkoli obnovitelných zdrojů energie. Stejně tak je nepochopitelný i přístup Ministerstva průmyslu a obchodu, které například uvažuje o zavedení povinnosti využívat ve fotovoltaických projektech solární panely s účinností fungující v pouštích Nevady, nikoli v podmínkách České republiky. Podobné vyhlášky jsou naprosto nesmyslné, nepovedou k žádoucímu zvolnění růstu sektoru, ale k úplné likvidaci solární energetiky u nás.

2. Snížení podpory solární energetiky považujeme za nevyhnutelné a v podstatě to vítáme jako prostředek proti spekulantům, kteří poškozují zájmy seriózních investorů. Snížení by mělo ovšem probíhat za podmínek, které nezastaví rozvoj odvětví po roce 2011. Investoři by měli být včas informováni o výkupní ceně, měla by být zajištěna přiměřená doba návratnosti a měl by existovat jasný způsob výpočtu této doby. Za adekvátní považujeme v případě návratnosti kratší než 11 let trojnásobné snížení oproti současnému stavu, tedy o 15 % ročně. Za dva roky by tedy výkupní cena mohla klesnout až o 28 %. Takové podmínky by spekulanty nemotivovaly k novým projektům a současně seriózním investorům by umožňovaly kvalitně dokončit připravované projekty.

Mgr. Petr Holubec
Pražská energetika, a. s.
tiskový mluvčí

1. V Praze bychom mohli říci, že tato problematika není tolik palčivá jako jinde v republice, kde začaly vznikat celé farmy fotovoltaických elektráren. Nicméně jsme zaznamenali i tady nebývalý nárůst požadavků na připojení fotovoltaických elektráren vznikajících na střechách domů. Kromě malých individuálních projektů jsme však zjistili, že například bytová družstva začala podnikatelům nabízet střechy svých objektů. Dokonce máme signály i o existenci internetové aukce střech v Praze právě pro fotovoltaiku. A to už začíná hrozit masovým nárůstem počtu těchto obnovitelných, ale obtížně regulovatelných zdrojů.
   
Dále je nutné si uvědomit, že Praha není jakýmsi osamoceným ostrovem v soustavě elektřiny celé republiky. Pražská energetická síť je napojena na nadřazenou soustavu hned v několika bodech, a kdybychom najednou v případě velkého počtu fotovoltaických elektráren začali jimi vyrobenou elektřinu vykupovat a pustili ji do sítě, mohli bychom ohrozit zásobování elektřinou i jinde než v Praze, v extrémním případě způsobit dokonce i kolaps této sítě. I z tohoto důvodu rozhodnutí ČEPS o pozastavení vydávání kladných stanovisek k připojování FVE do sítě respektujeme a zařídili jsme se podle něho.

2. Podle našeho názoru je to nevyhnutelné. Dosud byla výkupní cena z fotovoltaických elektráren extrémně vysoká – nejvyšší v našem evropském regionu. Je to neodůvodněné, v současné době výrobní ceny solárních panelů a dalších zařízení poklesly, ekonomická návratnost se výrazně zkrátila, na produkci těchto neregulovatelných zdrojů doplácejí běžní spotřebitelé, a to není spravedlivé. S výkupní cenou se musí vypořádat legislativa, což bude nelehký úkol pro budoucí ministry a jimi řízená ministerstva. Kam až cena poklesne – to si netroufám odhadnout a nechám to na odbornících.

Martin Schreier
ČEZ, a. s.
manažer komunikace pro obnovitelné zdroje

1. Fotovoltaické zdroje nejsou charakterizovány takovou mírou efektivity jako konvenční elektrárny. Jejich výroba energie však v žádném případě není zanedbatelná. Za současným boomem výstavby fotovoltaických elektráren stojí nastavení výkupních cen, které učinily odvětví přitažlivé pro investory. Současně se ale stal tento skokový nárůst instalovaných kapacit fotovoltaických elektráren možnou budoucí hrozbou pro stabilitu přenosových a distribučních sítí v ČR. Poté, co distributoři akceptovali výzvu společnosti ČEPS a až do odvolání zastavili další vydávání kladných stanovisek k žádostem o připojení, byl vytvořen prostor pro přijetí odpovídajících legislativních kroků i pro širší diskusi nad celou problematikou.

2. Snížení výkupní ceny je jedním z kroků, které by měly pomoci stabilizovat situaci v odvětví. Detaily nastavení výkupních cen jsou plně v kompetenci Energetického regulačního úřadu, bylo by neseriózní nad tímto spekulovat.

Tomáš Baroch

Česká fotovoltaická asociace, o. s.

1. Poptávka po výstavbě fotovoltaických elektráren v loňském roce předčila veškerá očekávání, hlavně díky štědré podpoře v podobě vysokých výkupních cen vyrobené elektřiny. Provozování fotovol­taické elektrárny se tak stalo vysoce výdělečným obchodem. Prudký nárůst žádostí o připojení nových elektráren zalarmoval správce přenosové soustavy, který požádal distribuční společnosti o pozastavení vydávání kladných stanovisek pro připojení nových fotovoltaických elektráren. V současné době již probíhají potřebné legislativní změny pro obnovení možnosti připojování nových fotovoltaických elektráren. Ovšem nyní se jako větší problém, než je ohrožení přenosové soustavy, jeví výše výkupních cen. Vyplácené podpory zaplatí koneční odběratelé elektřiny a z důvodu jejich ochrany zde momentálně není vůle připojovat další nové elektrárny, a to až do doby, než budou výkupní ceny sníženy.

2. Ano, snížení cen je nevyhnutelné, a navíc je nutné k možnosti trvalého a udržitelného rozvoje fotovoltaiky. Snížení výkupních cen by mělo korespondovat se zákonnou dobou návratnosti investice, a proto je pro rok 2011 nutné snížení o více jak 5 %. Konkrétní číslo bude výsledkem jednání s ERÚ, kterého se zúčastní také Česká fotovoltaická asociace, o. s.
   
V současné době zákon rozděluje fotovoltaické elektrárny na dvě skupiny podle výkonu – do a nad 30 kWp. Snížení cen by se mělo týkat i skupiny malých instalací, ale k podstatnému snížení podpory by mělo dojít především ve skupině nad 30 kWp. Ovšem zde by bylo vhodné rozlišit, zda se jedná o větší instalaci na průmyslovou střechu, či brownfield, která by si jistě zasloužila podporu obdobnou jako malé instalace, nebo zda se bude stavět na volném přírodním prostranství, kde by měla být podpora minimální.

Ing. Karel Čáp
Frankensolar CZ, s. r. o.

1. Nedokonalé zákony bez přesných pravidel nahrály spekulantům, kteří si zamluvili velké množství výkonů, a tím zároveň docílili, že ČEPS požádal o pozastavení příjmu nových žádostí, které stále trvá. Současná požadovaná kapacita zhruba 6,5 GW jen ve fotovoltaických elektrárnách je však nereálná, protože například největší světový výrobce vyrobí za rok 1,4 GW. To znamená, že jen pro Českou republiku by muselo vyrábět 100 % kapacity výroby minimálně 10 největších firem. To je samozřejmě nesmysl, protože jiné trhy jsou pro ně mnohem lukrativnější. Navíc negativistická mediální kampaň ovlivňuje mínění obyvatelstva. Nejvíce hněvu zřejmě vyvolává zvyšování cen elektřiny o částku na obnovitelné zdroje. Je sice pravda, že tato částka bude větší, ale na fotovoltaiku z toho plyne pouze 40 %. Navíc se díky tomu spálí méně uhlí nebo využije méně jaderného paliva, takže se zlepší životní prostředí.

2. Současné upravené znění vyhlášky 81/2010 Sb., které umožní snížit výkupní cenu i více než o 5 %, a to v závislosti na návratnosti investice na 11 let, se mi jeví jako akceptovatelné. Co je však zarážející, je znění upravované vyhlášky 150/2001 Sb., která se zabývá minimální účinností fotovoltaických modulů. Když pominu nesmysl minimální 22% účinnosti (současné použitelné technologie mají 19 %) pro instalace nad 20 kW, tak je mi záhadou, jak se bude počítat cena pro 11letou návratnost. Takováto technologie bude zajisté mnohem dražší než současná, takže by se podle těchto pravidel výkupní cena na větší projekty měla zvyšovat? To jistě nebylo cílem při návrhu těchto vyhlášek, a proto jejich následný výklad může vyvolávat rozpaky a prodloužit tak dobu, kdy se nové žádosti nepřijímají.
   
V současnosti je na trhu cítit obrovský převis poptávky nad možností dodávek a tento stav potrvá minimálně do konce roku. Menší žádosti, které mají platnost 180 dní, se buď podaří realizovat, nebo propadnou a poté vznikne vakuum neexistence nových menších projektů (od srpna 2010). Tedy pokud nebude obnoveno přijímání nových žádostí. Srpen 2010 je proto nyní nejzazším termínem, do kterého bude fungovat většina firem zabývajících se fotovoltaikou.
   
Co se týká výše výkupních cen, tak v současnosti nastavené ceny lze sice jednoduše poměřit s cenami okolních států, ale tím se nezíská stejná návratnost investice. Je potřeba započítat i osvitové podmínky v jednotlivých státech. Po tomto srovnání je Česká republika na úrovni Slovenska a jižního Německa, ale je na tom hůře než třeba Francie a Řecko.

Filip Malán
Soleg, s. r. o.

1. V poslední době prochází trh v oblasti fotovoltaiky četnými změnami ve snaze najít rozumnou míru podpory ze strany státu. Snižování výkupních cen o 5 % se dalo samozřejmě očekávat včetně uvolnění 5% hranice pro snižování cen v budoucnu. Zároveň však dochází k neustálému zlepšování technologií, zvyšování výnosů fotovoltaických modulů, a tím také ke snižování pořizovacích nákladů. Díky tomu jde stále o velice výhodnou investici s vysokou mírou spolehlivosti a rychlou návratností. Domnívám se, že tato regulace přibrzdí současný boom, ale rozhodně se trh s fotovoltaickými technologiemi nezastaví.

2. Určitá regulace byla v tuto chvíli potřebná, i když se to samozřejmě těm, kteří v oblasti fotovoltaiky podnikají, nemůže příliš líbit. Je však třeba zamezit častým spekulacím s pozemky a s přihláškami do sítě. Určité zpomalení také umožní lépe reagovat provozovateli přenosové soustavy. Do budoucna očekávám uvolnění v oblasti malých fotovoltaických elektráren, tedy těch o výkonu do 5 kW. Otázkou zůstává, do jaké míry bude pokračovat vydávání kladných stanovisek k připojování dalších velkých fotovoltaických parků.

Foto: Soleg

Článek byl uveřejněn v časopisu TZB HAUSTECHNIK.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media