asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví
Partneři kategorie

Efektivní bydlení

15.04.2009
Energeticky pasivní domy mohou vypadat jako jakákoliv jiná kvalitní architektura. V pasivním standardu mohou být postaveny i kancelářské budovy, školy a školky, výrobní prostory, nákupní centra či tělocvičny. V západoevropské architektuře se toto téma dostává do povědomí lidí stále více. A je nejvyšší čas, aby se stalo tématem dne i u nás.

Starší domy, tvořící většinu našeho bytového fondu, mají roční potřebu tepla kolem 200 až 300 kWh/m2 vytápěné plochy. Jestliže stavíte nový dům, který splňuje dnešní platné normy, spotřebujete přibližně 100 kWh/m2. To už zní o něco lépe. Prakticky při stejných stavebních nákladech a bez jakýchkoliv speciálních opatření je však možné postavit dům, jehož spotřeba energie na vytápění bude přibližně poloviční. Takový dům nazýváme nízkoenergetický.

Toto označení mu náleží i kvůli vypočítané spotřebě, která by v něm neměla přesáhnout 70 kWh/m2 ročně. O třetinu nižších nákladů bychom měli docílit už jen lepší izolací a návrhem řešení bez tepelných mostů. Při stejném komfortu tak můžeme bydlet poměrně efektivně. Se zvyšováním stupně efektivity se však dá jít ještě dále.

Energeticky pasivní dům
Cíl, který bychom měli považovat za optimální řešení, se dá vyjádřit pojmy faktor 4 a faktor 10, což znamená zvýšení efektivity čtyř- až desetinásobně. V mnoha evropských zemích se běžně dosahuje faktoru 10 u tisíců domů. Nástrojem k jeho dosažení je koncept takzvaného pasivního domu. Je to dům, který potřebuje v zimě tak málo tepla, že třetinu z jeho potřeby pokryjí zisky sluneční energie bez speciálních zařízení, jen skrz okna (tzv. pasivní způsob). Další třetinu pokryje teplo z pobytu lidí a provozu domácích spotřebičů a jen zbylou třetinu je třeba doplnit z vnějšího zdroje energie a zaplatit za ni.

O pasivním domě hovoříme, jestliže jeho potřeba energie na vytápění klesne pod hodnotu 15 kWh/m2 ročně. Ve srovnání s dobrými novostavbami je to jen 15 % obvyklé hodnoty. Zahrneme-li do energetické spotřeby i přípravu teplé vody a provoz domácí techniky, reálná úspora je kolem 80 %. Zároveň můžeme hovořit i o dvojnásobném zlepšení kvality bydlení. I když nejde o měřitelnou veličinu, pasivní dům nabízí v interiéru díky teplým povrchům stěn a oken větší tepelnou pohodu. Bezprůvanové řízené větrání s účinnou filtrací zabezpečuje stále čerstvý a bezprašný vzduch (bez ohledu na vnější podmínky) a v létě umožňuje příjemný pobyt i bez drahé klimatizace.


Energetická náročnost běžných a úsporných domů

Finanční pokrytí
Pokud přemýšlíte o pasivním domě, určitě se vám vynoří otázky o finančním pokrytí takovéto stavby. Nejvíce pasivních domů se staví v Rakousku a Německu. Statistiky zde hovoří o 8- až 10% zvýšení investičních nákladů oproti tamějšímu průměru. U nás bude tento rozdíl větší, ale ještě stále přijatelný. Toto zvýšení nákladů můžeme téměř zcela „smazat“ promyšleným architektonickým řešením. A to tak, že k běžnému řešení nejen přidáváme (více tepelné izolace, kvalitnější okna, větrání s rekuperací tepla), ale že z něj i ubíráme (konvenční otopný systém).

Pasivní dům je skutečně dům bez vytápění, což umožňuje jeho velmi dobrá izolace. Kromě vnitřních zdrojů a slunce stačí na jeho vytopení tak málo tepla, že ho do pokojů můžeme přivést jednoduchým ohřevem větracího vzduchu. Například na vytápění běžně velké ložnice v pasivním domě by stačilo deset zapálených svíček. K tomu opravdu nejsou potřeba radiátory či podlahové topení ani velké kotle a komíny.

Je fakt, že pasivní dům představuje technicky náročnou záležitost. Tloušťky tepelných izolací jsou běžně 25 až 40 cm, okna musí mít parametry o polovinu lepší, než je dnešní slušný standard (bohužel i s přiměřeně vyšší cenou), nezbytností je řízené větrání s rekuperací tepla. Architektonický návrh i konstrukční řešení domu mají množství specifik, která vyžadují skutečného odborníka.

Na druhé straně může vypadat jako běžný dům a nepotřebuje žádné drahé a speciální technologie jako domy s nulovou spotřebou energie. Zřejmé je to i z grafu, který vyjadřuje provozní a investiční náročnost domu při různých hodnotách spotřeby energie. Při 15 kWh/m2.a se křivka investičních nákladů skokem snižuje, ale potom se při snižování spotřeby opět prudce šplhá nahoru. Provozní náročnost zase s rostoucí spotřebou rovnoměrně stoupá. Jestliže spočítáme investiční a provozní náklady, dostaneme křivku se dvěma minimálními hodnotami, při nichž jsou investiční a provozní náklady nejnižší: jedna při 15 kWh/m2.a (oblast pasivních domů) a jedna při 30 kWh/m2.a (oblast velmi dobrých nízkoenergetických domů).

Tyto domy se nazývají třílitrové, což připomíná nejúspornější sériová auta, ale vyjadřuje to jejich skutečnou spotřebu energie – přibližně tři litry topného oleje na 1 m2 ročně. Cena obou typů domů se mění podle konkrétních podmínek. Například pasivní bytový dům je relativně méně finančně náročný než malý nízkoenergetický rodinný dům.


Vztah finanční náročnosti a energetické úspornosti   
Obr.: H. Pifko


Jaké je to v létě
Dalším parametrem, kterého bychom si měli všímat, je letní tepelná pohoda. Nízkoenergetické a pasivní domy se v zimě snaží využívat sluneční energii na ohřev interiéru skrz okna. V létě musíme okna zvenku stínit přesahem konstrukcí (střechou, balkonem) nebo markýzami či žaluziemi. Jestliže tuto zásadu dodržíme, slunce nám nebude interiér přehřívat. A pokud máme řízené větrání se zemním výměníkem tepla, bude i za nejparnějšího léta interiérová teplota o 6 až 8 °C nižší, než je teplota vnějšího vzduchu – a to bez klimatizace či jiného aktivního chlazení.

Možnosti úspor
Nízkoenergetický či pasivní dům nedosahuje svých parametrů jen snižováním potřeby energie na vytápění. U pasivního domu je energie na vytápění potřeba tak málo, že je to často méně, než činí potřeba tepla na ohřev vody či potřeba elektřiny na provoz domácích spotřebičů. Proto se musíme věnovat i potenciálu úspor v těchto oblastech.

Snížení množství energie potřebné pro ohřev vody nám může zabezpečit aktivní solární systém (zhruba na polovinu) či tepelné čerpadlo (běžně na třetinu). Použitím úsporných spotřebičů – kvalitní chladničkou a pračkou, kompaktními zářivkami místo žárovek, LCD-monitorem počítače – je možno ušetřit přibližně třetinu spotřebované elektřiny. V ekologické rovině nás zajímá nejen množství spotřebované energie, ale i to, odkud se vzala.  Většinu elektrické energie vyrábíme v tepelných elektrárnách spalováním fosilních paliv, a než se tato energie dostane k nám, dvě třetiny z ní pohltí různé ztráty. Proto se při posuzování kvality řešení pasivních domů zjišťuje i celková potřeba primární energie na jejich provoz – měla by být nižší než 120 kWh/m2 ročně.


Ing. arch. Henrich Pifko, PhD.
Foto: archiv autora, Ing. arch. Eugen Nagy

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media