Sanace vlhkého zdiva pomocí chemických injektáží

Vlhkost škodí konstrukcím a zkracuje životnost staveb. Dalšími průvodními jevy destrukce omítek jsou charakteristický, nepříjemný zápach a teplotní a energetické ztráty. Užívání a obývání takových prostor je pro lidský organizmus nevhodné. Tento problém je možné dlouhodobě a šetrně odstranit pomocí chemických tlakových injektáží.

Jedná se o odbornou stavební činnost, kterou doporučujeme provádět za pomoci specializované realizační firmy. Výsledkem je homogenní a kompaktní vyplnění kapilárních pórů injektážní hmotou. Transport vody v konstrukci je omezen, zdivo následně vysychá až do úrovně rovnovážné vlhkosti obklopujícího prostředí. V každém případě je před zamýšlenou realizací nutná konzultace s odborníkem, který provede průzkum zdiva, vyhodnotí situaci a stav i v přilehlém okolí budovy. Na základě zjištěných skutečností vypracuje návrh řešení se zvolením vhodného typu injektáže, včetně dalších doporučení, které povedou ke komplexní sanaci vlhkého zdiva. Nedílnou součástí sanace objektů po provedení dodatečné hydroizolace je aplikace sanační omítky.

Podle charakteru, skladby zdiva, jeho tloušťky a dispozice jsou na výběr různé typy chemic­kých tlakových injektáží. U zdiva situovaného nad okolním terénem se běžně používají metody jednořadé nebo dvouřadé vodorov­né tlakové injektáže. Vrty se vedou ve vodorovné linii nad podlahou nebo okolním terénem. Natlakováním hmoty je zabráněno dalšímu průniku vzlínající kapilární vlhkosti z podzákladí budovy. Zdivo situované pod úrovní terénu, které nelze odkopat, je vhodné ošetřit plošnou tlakovou injektáží. U zdiva s tloušťkou větší než 1 metr se doporučuje provést oboustranná injektáž z důvodu zajištění kompaktního propojení injektážní hmoty mezi jednotlivými vrty. Dodržením technologického postupu, zejména dodržením určeného dávkování injektážní hmoty, je zaručená výsledná kvalita a očekávaný účinek části sanace. Tento způ­sob dodatečné hydroizolace je velmi komfortní a pro objekt vhodná, šetrná metoda.

Bývalý pavilon vinohradské nemocnice určený k celkové rekonstrukci. V části budovy, která je situována nad úrovní okolního terénu, byla použita k vytvoření infuzní clony metoda jednořadé vodorovné injektáže.

Velmi důležitou součástí návrhu je zvolit správný druh injektážní hmoty. Nabízí se celá škála materiálů, které jsou svým složením a působením vhodné pro různé typy injektovaného zdiva.

Jednosložkové pryskyřice jsou výrobky na bázi polyuretanu, které polymerují za přítomnosti vlhkosti obsažené ve zdivu. Jde o kapalnou, hydroizolační a odvlhčující hmotu bez obsahu fluorovaných a chlorovaných uhlovodíků a halogenů. Velmi dobře ulpívá na suchém i vlhkém podkladu. Je mechanicky zatížitelná a houževnatě elastická. Injektážní prostředek okamžitě po použití expanduje do okolních trhlin a kapilár zdiva, vyplňuje je a reaguje s přítomnou vlhkostí ve zdivu. Vytěsňuje vlhkost a uzavírá více než 97 % buněk. Chemickou reakcí nabývá až dvacetipětinásobku svého objemu a má za následek vytvoření dodatečné hydroizolační, vodonepropustné clony. Tato vrstva zabraňuje vzlínání kapilární vlhkosti do takto ošetřeného zdiva. Podle vyhodnocení situace se injektáž provádí v pórovitém stavebním materiálu, cihelném i smíšeném zdivu.

Jsou vyrobeny na základě hydrofobizovaných silikonátů. Se systémem je nutno pracovat způsobem za mokra do mokra, protože opakovaná úprava již hydrofobizované zdi není možná. Časový interval opakovaného tlakování hmoty totiž nesmí překročit 12 hodin. Materiály tak po cca 24 hodinách vykazují vodoodpudivé vlastnosti se zachováním difuze vodních par.

Injektáž se provádí v cihelném, smíšeném i kamenném zdivu. Vrty o průměru 14 mm zůstávají po natlakování prázdné – hmota se vsakuje do zdiva. Je třeba sledovat, zda nedochází k únikům zaváděného injektážního materiálu trhlinami, otevřenými spárami nebo netěsnými místy v konstrukci. A to zejména v případě, když se nezvětšuje injektážní tlak.

Situacím, kdy dochází k úniku injektážní hmoty, je vhodné předcházet doplňkovými opatřeními. Mezi ně patří utěsňování, uzavírání nebo vyplňování poškozených nebo otevřených spár, trhlin, dutin a puklin ve zdivu kompaktními materiály.

Každá realizační firma by měla samozřejmě poskytnout investorovi certifikát a technický list. Samotná realizace je nenáročná, vyžaduje však dodržování předepsaného postupu a směrnice WTA 4-4-04/D Injektáž zdiva proti kapilární vlhkosti.

Chemická injektáž se zpravidla provádí nad úrovní terénu (v oblasti soklu) a ve sklepích nad úrovní tlakové nebo zadržené vody. Horizontální clona se provádí pomocí vývrtů v místech sanovaných základů, nad povrchem terénu, podlahy nebo nad úrovní sklepních základů po odkrytí terénu.

Pokud se po vyvrtání otvorů zjistí praskliny, dutiny nebo otevřené spáry, vyplní se spolu s vývrty speciální suspenzí. Tato suspenze se do nich vtlačuje ve formě tekuté malty. Před jejím zatvrdnutím (30 minut až maximálně 3 hodiny) se otvory znovu převrtají.

Vzdálenost vývrtů se řídí podle nasákavosti zdiva. Je-li nasákavost velká, může být vzdálenost vývrtů větší, je-li nižší, je menší i vzdálenost vývrtů. Maximální vzdálenost vývrtů je 120 mm. Průměr vývrtů při tlakové injektáži je asi 30 mm, sklon vývrtů (shora dolů) 45 až 30°. Hloubka vývrtů by měla být asi o 5 cm kratší, než je tloušťka zdi.

Před naplněním injektážním roztokem je nutno odstranit prach vzniklý vrtáním. Pokud jsou stěny a zdi silnější než 0,5 m, je nutné provést vývrty z obou stran. Stejně tak oboustranně se ošetřují rohy zdí. U silných zdí se reakce účinku hydrofobizace značně prodlužuje.

Nebytové prostory situované pod úrovní okolního terénu. K vytvoření dodatečné hydroizolace je použita plošná injektáž. Tato metoda je vhodná u zapuštěných suterénů, které nelze opatřit svislou hydroizolací z vnější strany.
Betonový skelet podzemního parkoviště. K vyplnění trhlin byla použita tzv. metoda sešití střídavými vrty vedenými proti sobě.

Uveďme si další možnost provádění sanace vlhkého zdiva. Chemická beztlaková injektáž se realizuje pomocí vhodné nádoby (např. konve). Roztok se nalévá způsobem mokrý do mokrého (při přestávce by původní zálivka neměla vyschnout), a to až do úplného nasycení, to znamená tak dlouho, dokud již materiál zdiva nepřijímá další roztok. Také je možné plnit vývrty pomocí zásobních lahví s plnicím hrdlem. Vhodný průměr vývrtů je 16 až 20 mm.

Po provedení chemické injektáže zdiva proti vzlínající vlhkosti je třeba zajistit, aby do zdiva nevnikla znovu voda nad úrovní vodorovné injektážní clony. Proto je třeba obnovit omítku – starou omítku odstranit, provést nutná opatření v podloží a případně dodatečnou svislou izolaci ploch pod úrovní terénu. Pokud je omítka takzvaně zasolená (výkvěty), měla by být odsekána v doporučeném rozsahu a měla by být nanesena sanační omítka.