asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví
Partneři kategorie

Pasivní kolej ze štěpkocementových desek

03.10.2011
V rakouském Grazu (Štýrském Hradci) vznikla první energeticky efektivní studentská kolej v pasivním standardu. Kolej Moserhofgasse byla postavena z energeticky úsporného stavebního systému podle projektu architektonické kanceláře DI Erwin Kaltenegger ve spolupráci se společností GWS, Graz.
Na první pohled je zřejmé, že projekt pasivní studentské koleje v rakouském Grazu se diametrálně odlišuje od podobných budov nejen v Česku, ale dá se říci, že i ve světovém měřítku. Rozdíly lze spatřit v mnoha parametrech: moderní nadčasové architektuře, energeticky úsporném stavebním systému, nízkoenergetické koncepci dosahující pasivního standardu či fotovoltaických panelech pokrývajících významnou část spotřeby elektrické energie domu.

Vícepodlažní studentská kolej je domovem pro 87 studentů. V budově se kromě jedno-, dvoj- a třílůžkových pokojů nacházejí také společenské prostory a nechybí například ani hudební klub či fitness.

Zvláštním rysem této budovy je vnější tvar čistého kvádru typický pro pasivní bytové domy, který je zárukou minimální zastavěné plochy. Otevřené atrium se skleněnou střechou prostupuje všemi patry. Díky němu proniká přirozené světlo až do nejnižších pater. Větrání zajišťuje centrální rekuperační jednotka, která získává energii prostřednictvím výměníku tepla a umí individuálně řídit pokojovou teplotu. Příprava teplé vody je zajištěna solárními panely nebo dálkovým teplem. Budova dosahuje 970 z 1 000 možných bodů pro pasivní domy (podle rakouské energetické agentury Klima:aktiv).

Vnější a vnitřní stěny
Stěny objektu tvoří štěpkocementové desky. Tloušťka vnější stěny bez omítky je 370 mm, její tepelný odpor je 5,4 m2 . K/W a součinitel prostupu tepla U je 0,18 W/(m2 . K). Tepelná izolace vnější stěny je z pěnového polystyrenu o tloušťce 150 mm. Index vzduchové neprůzvučnosti Rw stěny i s omítkou je 49 dB (tab. 1).

Tab. 1 Vnější stěny tvoří štěpkocementové desky VeloxAL 37 plus


Nosné mezibytové příčky z betonu nemají armování. Jako povrchová úprava příček byla z obou stran (exteriéru i interiéru) zvolena sádrovápenná omítka. Míra tlumení hluku těchto příček Rw je 60 dB. Tento typ mezibytové příčky lze použít až do dvanáctého podlaží, v závislosti na statickém výpočtu (tab. 2).

Tab. 2 Mezibytová příčka TT 25


Hmotnost této konstrukce je 479 kg/m2, její tepelný odpor R je 0,663 m2 . K/W a součinitel prostupu tepla U je 1,038 W/(m2 . K).

Požadavky na spotřebu energie na vytápění a tepelněizolační vlastnosti
Pro bližší představu o spotřebě energie na vytápění a tepelněizolačních vlastnostech této budovy uvádíme technické údaje ve srovnání s nařízenými hodnotami platnými v Rakousku.

Podle programu podpory výstavby obytných domů byla spotřeba energie na vytápění do roku 2009 až 65 kWh/(m2 . a), od roku 2010 do 45 kWh/(m2 . a) a od ledna 2012 by měla být menší než 36 kWh/(m2 . a).
Pro srovnání – u domů v pasivním standardu je spotřeba energie na vytápění menší než 15 kWh/(m2 . a) a v případě studentské koleje Moserhofgasse podle PHPP (podklady pro projektování pasivních domů) jdou tyto hodnoty ještě níže, tedy do 12,3 kWh/(m2 . a).

Nařízené hodnoty Rakouského institutu pro stavební inženýrství pro energetické úspory a regulaci podle směrnice 6 ve srovnání s hodnotami studentské koleje Moserhofgasse ukazuje tab. 3.

Tab. 3 Nařízené hodnoty Rakouského institutu pro stavební inženýrství pro energetické úspory a regulaci ve srovnání s hodnotami studentské koleje Moserhofgasse


pasivní,zateplení polystyren,pěna,zateplení

Rakouská zkušenost
S nízkoenergetickými a pasivními rodinnými domy má Rakousko již dlouholeté zkušenosti. Na rozdíl od České republiky se zde tyto systémy bytové výstavby s úspěchem realizují již několik desetiletí. Studentská kolej Moserhofgasse, která vyrostla v Grazu, však zatím patří k prvním energeticky efektivním stavbám svého druhu. Určitě ne však nadlouho, protože v současné době překračuje poptávka po bydlení v pasivních domech v Rakousku trojnásobně jejich nabídku. Navíc v Německu a Rakousku začne už za několik málo let platit povinnost stavět každý nový dům jako pasivní. V některých částech Rakouska platí tato norma již dnes, a to pro budovy stavěné z veřejných rozpočtů.

Standard nízkoenergetického bydlení se však brzy uplatní i v dalších evropských zemích. Evropská unie totiž zavádí jednu z největších změn ve stavebnictví v jeho historii, která má výrazně snížit vliv lidí na životní prostředí. Podle již schválené směrnice o energetické náročnosti budov bude možné stavět od roku 2020 prakticky jen pasivní domy. Tedy takové, které mají minimální spotřebu energie na vytápění či ohřev vody a získávají ji například ze země. EU si od těchto požadavků slibuje především snížení emisí oxidů uhlíku.

Již o dva roky dříve než pro stavitele soukromých domů nastane nová povinnost pro veřejné budovy. Je však zároveň nutné uvést, že na stavby zahájené do roku 2020 se toto opatření nevztahuje, ale i tak se nové zákony dotknou majitelů stávajících nemovitostí. Pokud totiž budou chtít dům či byt prodat nebo pronajmout, budou muset mít průkaz o tom, jakou spotřebu energie nemovitost má. Je tedy zřejmé, že už nyní nemá význam navrhovat budovy v jiném než alespoň nízkoenergetickém standardu.

Z historie pasivních domů
První pasivní dům byl postaven v roce 1976 v Kodani. Vznikl podle návrhu architekta Vagna Korsgaardena. Zajímavé je, že již v té době byly veškeré tepelné ztráty domu kryty vnitřními tepelnými zisky ve spolupráci se solárními kolektory.

Masivnější rozvoj nízkoenergetické výstavby začal v 90. letech minulého století v Německu, Rakousku a Švýcarsku. Dnes jich v těchto zemích stojí už desítky tisíc.

V Česku se objevil první pasivní dům až v roce 2005, v současné době jich je zatím jen několik desítek, a tak nám zbývá jen doufat, že podobný nízkoenergetický či pasivní trend se u nás projeví co nejdříve a začneme si klást mnohem náročnější požadavky na způsob našeho bydlení a celkový přístup ke stavění se bude stále více přibližovat k návratu člověka k přírodě.

TEXT: Michal Stružka
FOTO: archiv Velox

Autor spolupracuje s firmou Velox-Werk, s r. o., Hranice.

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media