asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Obchodně-společenské centrum Arkády Pankrác

12.01.2009
V listopadu bylo v Praze na Pankráci otevřeno obchodně-společenské centrum Arkády Pankrác, které je součástí celoměstského polyfunkčního centra Pankrác City. Svou funkcí a společenským významem jsou Arkády Pankrác ústřední stavbou tohoto městského prostoru.

Po roce 1989 začala v Praze, především po jejím obvodě, vznikat řada obchodních či nákupních center. Jistě je zde všechna nevyjmenujeme, ale jsou to například Metropole Zličín, Obchodní centrum Šestka v Ruzyni, Obchodní centrum Letňany, Kaufland a Interspar v Michli a v Zahradním Městě, Centrum Černý most, Novodvorská Plaza nebo Centrum Chodov. Byla zahájena výstavba komplexu Kaufland na Bílé Hoře.

To jsou vesměs stavby v extravilánu města, typické často utilitaritou svého řešení, soustředěnou především na ekonomii provozu. Máme tu však také nová centra v intravilánu Prahy, jako jsou například Centrum Nový Smíchov nebo Palác Flora, úplně v centru je to pak Palladium na Náměstí Republiky. Ta již mají typičtější městský charakter s větší mírou vyváženosti mezi pragmatičností obchodních hledisek a hledisky společenskými spolu s architektonickým výrazem.

Nebudu se pouštět do obhajoby těchto staveb, nazývaných jejich oponenty „chrámy konzumu“ a považovaných za opovrženíhodné příklady bezohledného dravého kapitalismu, který ničí drobné obchodníky v uličkách s malými krámky, kam si člověk nešel jen nakoupit, ale také si popovídat. Právě tak to totiž velmi procítěně v některých pořadech České televize často líčí jeden z bojovníků proti globalizaci, tak nápadně ve shodě s obdobným líčením osudu drobných ševců po nástupu Baťova impéria v době nedávno minulé.

Chtěl bych se zde soustředit pouze na věcný popis geneze vzniku obchodně-společenského centra Arkády Pankrác společností ECE a Unibail – Rodamco v Praze 4 na Pankrácké pláni, které lze s jistotou zařadit do skupiny městských center.

Význam Pankrácké pláně

O Pankrácké pláni by se dalo hovořit velmi dlouho – o její historii, územním plánu, urbanismu, soutěžích a ovšemže také (a z hlediska medializace a nejrůzněji motivovaných polemik především!) o mrakodrapech. Na to zde nyní rozhodně není místo.

Řekněme tedy alespoň to, že Pankrácká pláň je území, které má významné místo v urbanistické struktuře Prahy i v jejím obraze, a že byla vždy rezervou pro sektorové centrum, po vybudování Nuselského mostu a později pak trasy metra C s dobrým a přímým propojením s centrem města i pro zařízení celoměstského a nadměstského významu. Protože se na tento prostor vždy takto pohlíželo, stala se tato koncepce součástí platného Územního plánu hl. m. Prahy.

V současné době tedy v tomto prostoru, respektive v ploše, která je v tomto územním plánu vymezena jako „smíšené území městského jádra“, postupně vzniká celoměstské polyfunkční centrum, nazývané dnes Pankrác City.

V roce 2003 byla jeho první realizovanou stavbou budova City Point, užívaná společností Eurotel (dnes Telefónica O2 a ICZ), koncem loňského roku byla zkolaudována administrativní budova City Tower (výšková budova bývalého Československého rozhlasu) s konferenčním sálem a restauracemi ve druhém patře a ve vyhlídkovém 27. patře.

V roce 2006 proběhla rekonstrukce výškové budovy bývalého PZO Motokov, dnes administrativní budova City Empiria, včetně její podnože s komplexem konferenčního centra a připravuje se realizace další části její rekonstrukce a dostavby, a to budovy City Element a City Deco s komplexem rehabilitačních a rekreačních služeb MSPA, restauracemi a obchody. Před zahájením výstavby je také administrativní budova City Court a v projektové přípravě je rezidenční a hotelová budova City Epoque. Součástí tohoto centra je samozřejmě také stávající hotel Panorama.

Nové městské centrum
Právě dokončené a pro veřejnost v celém svém rozsahu otevřené Obchodně-společenské centrum Arkády Pankrác sice není tak nápadné (například v panoramatu Prahy se vůbec neprojevuje, ale svým objemem výškové budovy možná i předčí), rozhodně však svou funkcí a společenským významem je ústřední stavbou tohoto městského centra.

Zahrnuje celkem 140 obchodů, restaurací a služeb, k nimž v blízké době přibude ještě další část, rozšiřující nyní otevřené centrum o další obchody a služby.
Nedílnou součástí Pankrác City je i komplexní přestavba dopravní sítě v celém prostoru, financovaná investory jeho staveb. Myslím, že toto je skutečně plnohodnotné a komplexně řešené městské centrum.

Arkády Pankrác
Vlastní řešení komplexu Arkády Pankrác nebudu podrobně detailně popisovat, vše je podle mého názoru dobře patrné z vyobrazení.

V zásadě jeho celkové řešení vychází z koncepce Masterplanu amerického architekta Richarda Meiera, nositele mezinárodní Pritzkerovy ceny za architekturu, na kterém v jeho ateliéru v New Yorku pracoval především český architekt John Eisler a za tuzemskou stranu pak Václav Aulický, Magda Pappová, Aleš Papp a Jindřich Sova ze Spojprojektu Praha, generálního projektanta Pankrác City.

Jedná se o princip pravoúhlého křížení dvou vnitřních ulic (otevřených patrových pasáží), které jsou otevřeny vzhůru plně prosklenou stropní konstrukcí. Pasáže reagují na existující urbanistickou a architektonickou strukturu zástavby včetně kompozice vytvářené novými nebo zásadně rehabilitovanými stavbami v tomto prostoru. Hlavní pasáž vedoucí ve směru východ–západ vychází z nově vznikajícího náměstí u stanice metra Pankrác (v suterénu na jeho vstupní halu přímo navazuje). Příčná je ve směru sever–jih, sleduje trasu bývalé ulice Runcikovy a spojuje v návaznosti na ulici Kotorskou ulice Hvězdovu a Milevskou.

 
Půdorys přízemí   Půdorys suterénu

V křížení pasáží je v úrovni suterénu kruhové náměstí s fontánou, v ostatních podlažích je tento prostor otevřen kruhovými otvory a ochozy. Tento vertikální prostor nazývaný také rotunda umožňuje vizuální komunikaci a přináší dostatek volného prostoru i denního světla.

Architekturu objektu, která staví na klidných liniích a vyvážených proporcích hmot s výrazným transparentním otevřením vnitřku objektu do prostoru centrálního náměstí a parteru do podloubí, pak v dalších fázích projektových prací dále rozvíjeli a v detailu propracovali zejména architekti ECE Věra Pernická, Michal Švarcbach a Renata Müller v pokračující úzké spolupráci s Jindřichem Sovou ze Spojprojektu Praha, který až do kolaudace zajišťoval většinu projektových prací.

Komplex má jedno podzemní a dvě nadzemní podlaží obchodů a služeb, parkování osobních aut je zajištěno ve třech dalších podlažích (na střeše), kryté prostorovou pergolou se střešní zelení. Ve svém pojetí a výrazu sleduje především vytvoření živých, společensky atraktivních prostorů příjemných nejen pro nakupování či restaurační občerstvení, ale zejména (a o to šlo autorům nejvíce!) pro běžný pobyt, posezení i poklábosení, odpočinek nebo jen prostý průchod „ulicí“ při cestě z metra do místa bydliště v okolní rozsáhlé bytové zástavbě.

ECE Obchodní a společenské centrum Praha 4 – Pankrác Arkády Pankrác
Lokalita: Pankrácká pláň v Praze 4, nároží ulic Hvězdova a Na Pankráci
Stavebník: Unibail-Rodamco, ECE Projekt­management 
Urbanisticko-architektonická studie Masterplan: Richard Meier & Partners: Richard Meier, John Eisler
Spolupráce:
ECE Projektmanagement: Věra Pernická
Spojprojekt Praha, a. s.: Václav Aulický, Magdalena ­Pappová, Aleš Papp
Autor projektu:
ECE Projektmanagement
Ing. arch. Michal Švarcbach
Dipl. Ing. Innenarchitekt Thomas Wille
Dipl. Ing. arch. Věra Pernická a tým
Generální projektant:
Spojprojekt Praha, a. s. 
Ateliér Aulický
Ing. arch. Jindřich Sova a tým
Statika: VIN Consult, s. r. o.
Vzduchotechnika: Proma, s. r. o.
Vytápění a chlazení: Tenel, spol. s r. o.
Silnoproud:
ESPLAN, s. r. o.
BUD-EL Sp. z o. o.
Slaboproud:
Spojprojekt Praha, a. s.
Dana Havlová
Generální dodavatel stavby:   
STRABAG, a. s.
Pozemní stavitelství Praha
Vedoucí stavby: Dipl. Ing. Andreas Jedek
Hlavní stavbyvedoucí: Ing. Peter Kampe, Dipl. Ing. Christoph Bach
Celková prodejní plocha: přibližně  40 000 m2
Počet stání: kolem 970 aut


Ing. arch. Václav Aulický, Spojprojekt Praha, a. s.
Foto: autor, Iva Nachtmannová

Václav Aulický, absolvent oboru architektura a stavba měst Fakulty architektury ČVUT v Praze, pracuje 16 let ve společnosti Spojprojekt Praha, a. s. – Ateliér Aulický. Vede rovněž ateliér architektonické tvorby Ústavu stavitelství Fakulty architektury ČVUT.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media