asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Krystalický pavilon v Lázních Bohdaneč

27.02.2009
Historie lázeňství sahá v Lázních Bohdaneč do konce 19. století. Největší rozkvět města však začal až po roce 1911, kdy se lázně staly obecním majetkem. Tvář města proměnil k nepoznání za dobu svého pobytu architekt Josef Gočár. Kromě známé železobetonové věže, funkcionalistické vily či budovy kasáren je autorem jedné ze stěžejních kubistických realizací – lázeňského pavilonu nesoucího Gočárovo jméno.
Málokterý architekt ovlivnil českou architekturu tak jako Josef Gočár. Než se pustil do kubistických architektonických tvarů, navrhoval jako žák a později také spolupracovník Jana Kotěry architekturu secesní, ale bez přílišných dekorativních prvků, a také racionální modernistické stavby železobetonové konstrukce.

Ke krystalickým formám kubismu se přiklonil kolem roku 1911, kdy byla započata realizace Domu U Černé Matky Boží. Po jeho dokončení vypracoval plány lázeňského domu pro město Lázně Bohdaneč na zakázku starosty Františka Veselého, bratra zakladatele těchto lázní.

Snaha vyhovět požadavkům lázeňské léčby byla podle historika architektury Rostislava Šváchy tak úporná, že ho přivedla až „někam k nové definici typu moderní lázeňské stavby, novotvaru zrozenému metodou forma sleduje funkci“.

Celou koncepci budovy totiž Gočár podřídil provozu rašelinových lázní. V přízemí s předsunutou krytou kolonádou počítal s umístěním kabin s vanami pro slatinné koupele, masážních místností, odpočívadel a také přístrojů pro ozařování radonem. Původně pouze jedno patro poskytovalo pacientům téměř třicet pokojů, nadstandardně vybavených ústředním vytápěním a teplou vodou.

V pozvolném rytmu
Lázeňský pavilon však Gočár přizpůsobil také funkci prostoru pro relaxaci a pojal jej výtvarně prostřednictvím v té době přitažlivých kubistických lámaných tvarů. Architektonický kubismus čerpal inspiraci z výtvarného umění i vědeckých výzkumů. Tvary odvozené z krystalů, propojených geometrických těles dodávají architektuře dojem plasticity a dynamičnosti. V případě bohdanečského pavilonu však o přílišnou dynamizaci hmoty budovy nešlo. Lázeňský pavilon má působit spíše klidně a lehce. Proto Josef Gočár rozhýbal fasádu pouze v lehkém rytmu.

Pozvolný rytmus dodávají celé stavbě tři polygonální rizality na jižní straně. Plasticky lomená okna kolonády i klasická okna prvního patra člení zkosené železobetonové meziokenní pilíře, které jen mírně dynamizují průčelí. Horizontálně pak probíhá šikmá římsa a terasa na střeše předsunuté kolonády s jemně kubisticky tvarovaným kovovým zábradlím.

Gočár v návrhu využil především svislé a vodorovné konstrukční prvky – na rozdíl od blokového stereometrického členění Bauerovy vily v Libořicích. Celou stavbu korunuje původní dvojklanný kubistický štít, zopakovaný i na mansardové nástavbě.

Koncepce prostoru má oproti vnější formě klasický ráz. Kubistické jsou některé detaily, například schodišťové zábradlí, lustry na chodbách a široké francouzské okno na terasu nad hlavním vstupem. Jádrem pavilonu je centrální schodišťová hala, podobně jako v obytných vilách podle anglického vzoru.

Pavilon dnes
Dnešní podoba se od Gočárovy realizace z roku 1913 liší. Kapacita pokojů přestala stačit a v roce 1926 bylo přistavené druhé mansardové patro podle návrhu architekta Antonína Hilse. Kubistická architektura tak bezděčně získala podobný historizující ráz, jako má druhý Gočárův významný kubistický dům U Černé Matky Boží z roku 1912.

Pavilon dodnes slouží původnímu účelu léčebných lázní a nabízí stylové prostředí pro léčbu i odpočinek milovníkům architektury. Josef Gočár se v Lázních Bohdaneč kromě tohoto pavilonu podílel na úpravě obchodů na lázeňské kolonádě a na rekonstrukci vodoléčby a uhličitých lázní.


Kateřina Kotalová
Foto: Lidmila Ziková


Článek byl uverejněn v časopisu ASB.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media