asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Diamant na nohách

26.05.2010
Západní část Prahy patří mezi čtvrtě, kde se i přes vlekoucí krizi stále staví. Pod taktovkou developera Finep vznikají bytové domy i administrativní budovy. Celý administrativní komplex – včetně urbanistického řešení, zeleně a náměstí – navrhlo architektonické studio AHK. V současné době jsou zrealizované tři administrativní budovy. Dominantou areálu je budova, kterou architekti pracovně nazvali Diamant. Název se developerovi natolik zalíbil, že jej využil i jako marketingovou značku.
Půdorys budovy B3 – Diamantu – podstatně ovlivnily vnější okolnosti, především územní plán a nepravidelný tvar pozemku. Limitující bylo také ochranné pásmo nedalekého plynovodu. A samozřejmě také požadavek investora na efektivní využití plochy – dům musel mít například minimálně 1000 čtverečních metrů kancelářské plochy na patro a odpovídající počet podzemních parkovišť ve třech suterénech.

Architekti zároveň usilovali o to, aby se budova stala dominantou celé lokality – nachází se totiž na rohu ulic u příjezdu do areálu. Průnikem všech těchto snah je budova, která se při pohledu z profilu ­opticky rozšiřuje ve své střední části a poté se opět zužuje a díky lomeným hranám ­siluety připomíná opracovaný kámen. ­Proto Diamant. To, co definuje tvar domu, jsou vlastně předsazené parapety různé hloubky, které tvoří balkóny – v horních patrech v jižní části domu jsou širší než v dolní. Budovu podpírají robustní šikmé betonové sloupy, což navozuje dojem, že budova je posazena na jakýchsi nohách.

„Sloupy jsou šikmé nejen proto, že se nám tak líbily, ale i proto, že pomáhají přechodu ideálního konstrukčního systému pro garáže do ideálního pro kanceláře,“ vysvětluje Jan Křivský, hlavní architekt projektu. Horní část budovy, do níž se sloupy noří, je osazena bondovými deskami a v dolní části obložená železobetonovými moniérkami. V přízemí, ­které je uvnitř tohoto sloupoví, se nachází recepce a vstupní hala, která má díky výšce sloupů světlou výšku velkorysejší než následující patra s kancelářemi.

Fasáda kancelářských pater je tvořena parapetními pásy a zábradlím balkonů po obvodu budovy – střídají se tu pruhy bondových desek a skla, přičemž hrany jednotlivých pásů jsou lomené, stejně jako profil budovy, a z pohledu z dálky jsou patrné trojúhelníkové plochy, které vytvářejí tvar hmoty domu.

Výšku domu opticky zvyšuje jeho nadstřešní část – 8 metrů vysoká atika, která zakrývá patro strojoven a technologie na střeše. Tato atika je pokračováním objemu domu – vytváří s domem jednu hmotu. Atika je částečně obložená bondovými deskami, které pohledově navazují na skleněná zábradlí kancelářských pater tvoří ocelová mřížovina. Atika také slouží jako nosič názvu firmy – v tomto případě společnosti Siemens, která si budovy B2 a B3 pronajala.

Dům stojí jako solitér, ale je propojen mezi druhým a čtvrtým podlažím s domem B2 zavěšenou prosklenou lávkou nad páteřní komunikací areálu. Zaměstnanci firmy lávku využívají na přechod mezi budovami vnitřní cestou. Například pro přechod do jídelny, která je umístěná v domě B2.

Interiér podle manuálu
Siemens také významně ovlivnil interiér budovy. „Mají opravdu propracovaný manuál na to, jak mají budovy, ve kterých sídlí, vypadat,“ říká Jan Křivský. Návod jde do nejmenších detailů, týká se loga firmy, barev, vizuálního a orientačního systému včetně typu písma či vzhledu recepce. Mnohé architekty by tyto požadavky asi příliš svazovaly, ale Jan Křivský je naopak považuje za výhodu. Jsou v souladu s jeho preferencí jednoduché architektury a vnášejí do objektu jasný řád. Tento manuál přesně definuje požadavky klienta.

„Respektovali jsme požadavky Siemensu na vzhled interiéru a oni nám naopak důvěřovali v tom, jak jejich požadavky naplňujeme. Nikdy se nám nestalo, že by nám radili, jak má konkrétní řešení vypadat.“

Interiér recepce působí decentně a naprosto seriózně – je zde jednoduchý recepční pult, podlaha z šedé dlažby, mléčně bílý skleněný obklad na stěně. Podhled nad recepcí je oproti zbytku haly snížený. Prostor recepce zvýrazňuje podsvícený bílý barrisolový podhled. Nejsou tu žádné barvy navíc, žádné dekorace.

Architektovi je na přístupu firmy sympatické i to, že prostory vedení firmy nejsou přehnané ani co do plochy, ani co do vybavení interiéru – nejsou tam žádné luxusní interiérové doplňky, pouze jiný standard některých materiálů – obklady, dlažby, dveře. Kanceláře jsou tu o něco větší než kanceláře zaměstnanců, ale jejich největší devízou je vlastně jen výhled. Díky vyššímu položení celého komplexu je z nejvyššího patra vidět Pankrác, Strahov a krajina za městem.

Z hor do údolí
Objekt B2, stejně jako sousedící B3, je klasická kancelářská budova s kancelářemi po obvodu a schodištěm, výtahy a zázemím uvnitř dispozic. Ve vyšších patrech jsou odlišeny jakési předsunuté kostky ve stavebnici. Mají jednodu­chou fasádu s pásovými okny. Hmoty příč­ných křídel jsou v horních třech podlažích zvýrazněny předsunutými „obrazovkami“. Fasády vnitřků „obrazovek“ jsou oblože­ny deskami s dekorem ze světlého dřeva a narušují tak dříve obvyklý stereotyp pásů oken a zdiva.

Oživujícím prvkem západních fasád jsou ocelové konstrukce mezi hmotami příčných křídel, po nichž se budou pnout vistárie. V prostoru mezi příčnými křídly východních fasád jsou zavěšené nerezové úchyty pro popínavou zeleň. Struktura těchto sítí připomíná pavučiny. „Na nich jsme spolupracovali s architektem ­Loudou z firmy Cable Tech,“ říká Jan Křivský.

Architekti navrhli také úzký park sousedící na západní straně s komplexem, který využívá svažitost pozemku. Terénem bude protékat potok a už teď jsou zde vysazeny různé druhy dřevin – od jehličnatých kosodřevin v nejvyšším bodě přes dubový a habrový les až po březový hájek. Potok bude v údolí ústit do jezírka. „Mělo by to působit, jako když ­člověk sestupuje z hor do údolí,“ vysvětluje architekt. Média si plánovanou krajinu už překřtila na japonskou zahradu. O tu však rozhodně nepůjde. Na zeleň si budou nájemci muset ještě nějaký čas počkat, zatím je v počátečním stadiu růstu.

Pod administrativními budovami navrhli architekti náměstí, bude zde nový výstup z metra trasy B. Stavbu výstupu má na starosti dopravní podnik, takže není navrhován studiem AHK. O něco níže pak bude stát další administrativní budova stejného typu jako B2 a B3.

Západní Město – administrativa B1, B2, B3
Místo: Praha 13, poblíž ulice Jeremiášova
Investor: N.J.B. real, a. s.
Architekt, generální
projektant: AHK architekti, s. r. o.
Statické řešení: Building, s. r. o.
Design interiérů společnosti Siemens: AHK architekti, s. r. o.
Projekt: 2006–2009
Realizace: 03/2008–12/2009
Náklady na realizaci: neuvedeny
Generální dodavatel: Skanska, a. s., divize Pozemní ­stavitelství – závod Čechy
Konstrukční řešení: železobetonový monolitický skelet
Fasáda: pásová okna v kombinaci s bondovými obklady, omítkou a železobetonovými moniérkami, v přízemí celoprosklená rastrová fasáda
Fasáda: Skanska LOP
Železobetonové fasády: Sekores, s. r. o
Nerezové konstrukce pro popínavou zeleň: Cabletech, s. r. o.


Iva Nachtmannová
Foto: AHK architekti

Článok bol uverejnený v časopise ASB.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media