asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Florenc s úctou k Negrellimu

25.11.2008
Autobusové nádraží v Praze na Florenci už dávno nemá tak romantickou tvář jako ve starých filmech. Z turistického hlediska je spíš nelichotivou vizitkou Prahy. Všudypřítomné stánky, stísněná odbavovací hala, špatná kvalita sociálního zařízení a služeb. V blízké době by se neutěšený stav Florence mohl změnit. Dokazuje to projekt dočasné odbavovací haly podle návrhu Ateliéru Brno.
Dočasnost odbavovací haly vychází z předpokladu, že s pozemky v sousedství mají velké plány České dráhy s dceřinou společností Masaryk Station Development. Koncepce revitalizace tohoto území se v současnosti připravuje, a to „pod koncepčním dohledem hlavního města. Drážní pozemky budou pravděpodobně postupně transformovány asi ve třech etapách,“ vysvětluje mluvčí drah Petr Šťáhlavský. Společnost ČSAD Praha holding jako investor má prozatím povolení k provozu odbavovací haly do roku 2014.

Jeden z autorů projektu, architekt Petr Hrůša je rád, že investor po jednáních upustil od záměru postavit na místě nádraží výstavní a masivní několikapatrovou budovu, neboli urbanistický „špunt“. Koncepce brněnského ateliéru naopak přináší úsporný návrh, jak investičně, tak prostorově. Přitom ale nechává otevřené možnosti pro budoucí rozvoj území.

Rozsah investice na stavbu odbavovací haly je podle ředitele ČSAD Praha holding 70 milionů korun, jako dodavatele stavby si investor zvolil společnost Berry.cz, která v těchto dnech osazuje piloty do základů stavby. Dokončení se předpokládá v průběhu prvního pololetí roku 2009.

Negrelliho génius (loci)

Zadání projektu vymezilo zřetelné mantinely. První omezení pro architekty znamenal dočasný charakter stavby, druhé omezení spočívalo v sousedních drážních budovách (které časem zmizí) a do jisté míry i v  Negrelliho viaduktu, který nádraží protíná. Negrelliho viadukt o délce 1110 metrů je unikátní technická památka; letos v říjnu shodou okolností uplynulo 150 let od úmrtí jednoho z jeho autorů Aloise Negrelliho, odborníka na vodní a technická díla, který navrhoval například i projekt Suezského průplavu.  

Architekti z Ateliéru Brno ve svém konceptu těží z génia loci. „Rytmus oblouků Negrelliho viaduktu se stal základním měřítkem a bude vodítkem pro budoucí koncepční řešení nového širšího území. Geometrie pro místo navazuje na jeho potenciální kultivaci; je určená právě křivkou v budoucnu očištěného viaduktu, pomyslnou linií – jakoby vstupem navádějící rekonverzemi proměňovaný Karlín s jeho duchem do centra města,“ osvětluje podstatu konceptu autorská zpráva. Zděné fasády bočních částí odbavovací haly tak například budou z režného zdiva, stejně jako 16 oblouků viaduktu v této části Karlína (ostatní jsou z kamene).

Jaká je však budoucnost samotného viaduktu? Tato otázka je nasnadě poté, co médii probleskly zprávy o úvahách magistrátu v budoucnu zrušit Masarykovo nádraží. Z odpovědi mluvčího ČD Petra Šťáhlavského vyplývá, že se s touto technickou památkou nadále počítá: „Ve výhledu by měl být realizován ambiciózní projekt průjezdného modelu příměstské železnice. Kolejiště Masarykova nádraží by bylo zrušeno a na jeho místě by měl vzniknout veřejný prostor velkoryse řešeného náměstí s parkem.

Ani v tomto záměru však nebude Negrelliho viadukt vyřazen ze železničního systému. Pouze bude směrově napojen portálem v opěrné zdi pod ulicí Husitskou a sveden do podzemí, kde trasa z Negrelliho viaduktu povede tzv. Městským železničním tunelem do podzemní stanice Opera (s napojením eskalátory na Václavské náměstí a Hlavní nádraží) a dále se tato trasa bude větvit směrem do Vršovic a na Smíchovské nádraží přes stanici Karlovo náměstí.“

Mimochodem, představitelé Prahy 8 přišli před dvěma lety s vizí, že karlínský viadukt by bylo dobré očistit od vestaveb, vzniklých na přelomu 19. a 20. století. V té době byly jeho oblouky zaslepeny a pod nimi vznikly různé řemeslnické dílny. V posledních letech se přeměnily na pivnice či sběrné suroviny a staly se útočištěm bezdomovců. Smlouvy s nájemci však dobíhají postupně, proměna karlínského viaduktu tak postupuje velice pomalu. Zaslepeny jsou oblouky i v prostoru autobusového nádraží, slouží jako sklady a zázemí dopravců. Ani tomuto prostoru by neškodilo poněkud zkultivovat. Doufejme, že k tomu dojde s postupnou konverzí celého území.

V očekávání budoucnosti
Odbavovací hala podle návrhu Ateliéru Brno bude stát v místě, kudy se na autobusový terminál přichází z vestibulu metra Florenc. Využije tak plochu, na níž byly donedávna roztroušeny různé stánky s občerstvením a improvizovaná tržnice. Samozřejmě se bude jednat o soudobou, nikoli historizující budovu. Fenomén nádraží jako dopravní stavby zdůrazní téma času – rytmu, vtěleného do architektury.

Středním prostorem objektu bude vlastní odbavovací hala: prosklený objekt v čelech s vedutami města, složený ze tří hmot o rozdílných výškách. Nižší postranní křídla budovy zajistí rušnému prostoru bazilikální osvětlení. Nižší objekty podél severní a jižní strany vytvoří prostor pro „příruční“, tedy provozní a technické místnosti, nezbytné pro vyčištění půdorysu vlastní haly. Interiér odbavovací haly bude tvořit předsunuté místo pro informace s informačním LCD panelem a restaurace.

Pro osvětlení haly architekti raději než strohé zářivky zvolili lampy na kovové konstrukci. V jižním nižším křídle bude soubor 20 pokladen pro odbavení se zázemím dopravců, WC pro veřejnost i zaměstnance a sprchy. Směrem k nádraží bude úschovna zavazadel a bankomaty. V severní nižší části stavby je umístěno zázemí a technické prostory restaurace.

Konstrukce zastřešení haly se sloupy a předsunutou střechou umožní ochranu vstupních prostor a zároveň bude představovat uvítací prostor pro návštěvníky Prahy. Nebo v budoucnu také možnou pasáž pro průchod lidí do nově přestavěné části Karlína.


Iva Nachtmannová
Vizualizace: Ateliér Brno

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media