dřevostavba

Využitím nové laboratorní techniky, výpočetní techniky a zdokonalením chemických analýz se získaly nové poznatky o vlastnostech dřeva. Týká se to kromě jiného i oblasti požárnětechnických vlastností dřeva.

Dům ve Sluňákově je zajímavý svým konstrukčním řešením. Kromě elipsoidního tvaru a dřevěných prvků se do něj zezadu zakusuje zemní val. Oblouk oken otevřený k jihu beze zbytku využívá sluneční energii. Když je jí příliš, zatáhnou se žaluzie.

Jistě by bylo protismyslné, kdyby stavba, která má především sloužit k šíření poselství ekologie, neměla ekologické parametry. Kromě šetrnosti k životnímu prostředí v nivních lukách Moravy a maximální výtěžnosti energií je však Sluňákov i dynamicky enviromentální  stavbou. Jistě i z řady jiných důvodů získal v roce 2007 Grand Prix architektů.

Na přelomu února a března se v Pražském veletržním areálu v Letňanech po roce uskuteční již čtvrtý ročník Salonu dřevostaveb, největší české přehlídky architektury dřevostaveb a staveb s použitím dřeva. Pro všechny, koho zajímá kvalitní architektura, je na více než 300 m2 připraven bohatý program, jehož společným jmenovatelem jsou moderní dřevostavby.

Z hlediska navrhování dřevěných konstrukcí bývají spoje dřevěných stavebních prvků velmi často problematickým detailem a ve srovnání se spoji ostatních konstrukčních materiálů i poněkud nevýhodné. U oceli i betonu lze technologicky nenáročně vytvořit monolitické spojení prvků, zatímco u dřeva se za monolitické spojení považuje pouze jeho lepení. Použití lepidla je však v současnosti u dřeva omezeno technologicky i konstrukčně, proto se používají různé typy spojovacích prostředků.

Výběr vhodného fasádního materiálu a systému konstrukce závisí na tom, k čemu bude dřevěná fasáda sloužit a jaké jsou na ni kladeny nároky. Kromě běžných požadavků je třeba posoudit i požadavky specifické, které jsou dané místem stavby, nadmořskou výškou, podnebím nebo odlišným provozem budovy.

Při průzkumech dřevěných konstrukcí historických staveb je nutno postupovat opatrně. Památková hodnota konstrukce se většinou odvozuje od zachované zkoumané hmoty. Významnou pomocí může být některá z moderních diagnostických metod, které byly vyvinuty, aby pomohly při zjišťování rozsahu a druhu skrytého poškození. To bývá u dřevěných konstrukcí zaviněno převážně živými organismy, především dřevokaznými houbami nebo hmyzem.

Dřevo je tradiční přírodní materiál na výrobu dřevěných staveb, nábytku, pracovního nářadí, sportovních potřeb i na tvorbu uměleckých děl. Buňky dřeva se skládají z celulózy, hemicelulóz a ligninu. Jde o organické polymery, které jsou více či méně náchylné na poškození abiotickými vlivy (oheň, slunce, voda, kyslík, emise apod.) a biologickými škůdci (bakterie, houby, hmyz, ptáci, savci apod.).

Dřevo je jediná obnovitelná surovina, kterou lze využít ve stavebnictví k realizaci nosných konstrukcí víceposchoďových domů. Masivní dřevo se v moderních stavbách používá k realizaci prakticky všech nosných konstrukcí. U dřevodomů lze využít různé stavební systémy.

Konstrukční ochrana dřeva a dřevařských výrobků vychází z principů fyzikální ochrany založené na regulaci expozičních podmínek v okolí dřeva. Jejím úkolem je cílenými úpravami teploty, vlhkosti, hodnoty pH a jiných fyzikálních parametrů dřeva a okolního vzduchu dosáhnout toho, aby v dané expozici biologičtí škůdci a abiotičtí činitelé nenapadaly dřevo nebo aby jejich působení bylo co nejmenší.

Dřevěné konstrukce šikmých střech patří mezi nejstarší konstrukční systémy. Přestože funkce většiny prvků zůstala téměř stejná, mění se technologie jejich opracování, objevují se moderní materiály na bázi dřeva a v posledních letech dochází také k rychlému rozvoji nových spojovacích technik. Tento článek neslouží jako přehled po­užívaných spojů, ale má za úkol upozornit na moderní techniky výroby a problémy vznikající ve spojích u nosných konstrukcí šikmých střech.

Bernartice nad Odrou jsou ospalá obec v jemně zvlněné krajině Poodří. Nepotkáme tu skanzen starobylých roubenek ani žádnou bizarní socialistickou stavbu. Možná proto na její obyvatele působila proměna bývalé kancelářské budovy JZD podle architekta Kamila Mrvy jako zjevení.

V současné době všechny země Evropské unie zapracovávají do svých soustav technických norem eurokódy (de facto evropské normy), které by do března 2010 měly být jedinými pravidly pro navrhování stavebních konstrukcí v Evropě – to letos v únoru potvrdil i celoevropský workshop organizovaný Evropskou komisí v Bruselu.

Stavební průmysl a jeho produkty se značnou měrou podílejí na stavu životního prostředí. Výstavba budov a jejich provoz patří mezi největší spotřebitele materiálových a energetických zdrojů a významné znečišťovatele životního prostředí. Ekologické stavby jsou reakcí na současný stav životního prostředí. Právě nízkoenergetické (NED) a spolu s nimi energeticky pasivní domy (EPD) na bázi dřeva jsou zajímavým řešením, které v sobě spojuje ekologickou výstavbu, ekologický provoz i ekologickou likvidaci zároveň s vysokým komfortem bydlení.

Dřevo je materiál reagující na vlhkost degradací, jejíž následky lze často odstranit pouze výměnou poškozené části konstrukce. Proto je u dřevěných konstrukcí velmi důležitý správný návrh a realizace hydroizolace. Správným použitím hydroizolace a vhodným konstrukčním řešením lze předejít poruchám, které vyžadují náročnou a nákladnou rekonstrukci.