Společnost Wienerberger již téměř dvě desetiletí oceňuje inovativní stavební projekty z celého světa prostřednictvím soutěže Brick Award. Její 12. ročník proběhne v roce 2026 a vyzdvihne nejzajímavější realizace, které ukazují nadčasovost, estetiku a udržitelnost cihly jako stavebního materiálu. Architekti a projektanti mohou své projekty přihlásit do 9. března 2025.
Přihlašování do 11. ročníku soutěže Brick Award startuje. Inovativní či zajímavě architektonicky řešené cihlové stavby se v následujícím roce budou ucházet o mezinárodně uznávané ocenění, které společnost Wienerberger každé dva roky uděluje za kreativní využití stavebních materiálů z pálené hlíny.
Areál někdejší cihelny v Čachticích na Slovensku, který bezpochyby mistrně revitalizoval architekt Pavol Paňák, získal novou přístavbu. Zapadá do mozaiky pozoruhodných objektů, z nichž byl dosud výrazný zejména ateliér – revitalizované ruiny vesnické cihlářské pece.
Architekti z celého světa opět postavili inovativní a dechberoucí cihlové stavby. Společnost Wienerberger již podesáté ocenila nejkreativnější příklady moderní a inovativní cihlové architektury cenou Brick Award. Porota vybírala vítěze z rekordního počtu 789 projektů z 53 zemí světa.
Červený dům (orig. RUDY DOM) od polských architektů tvořících pod názvem Toprojekt byl nedávno nominován jako jedno ze dvou děl studia na evropskou cenu Mies Award 2019 (druhým dílem je mateřská škola v oblasti Żory). Nachází se v přírodní oblasti horního Slezska v Polsku, která byla již od 13. století charakteristická lesnictvím a rybolovem. Čím je stavba specifická?
Knihovní čtvrť v holandském městě Spijkenisse vznikla díky reakci na potřebu nového bydlení a na příležitost zkombinovat funkci obytnou a společenskou. Nové bytové domy navrhli architekti ze studia MVRDV s tradičně strmými střechami. Odkaz minulosti ovšem do svého projektu vložili s citem pro současnost, bez zbytečné nostalgie.
Na břehu řeky Thu Bon, ve vietnamské provincii Quang Nam, poutá pozornost kolemjdoucích zvláštní keramické stavení. Kromě toho, že slouží jako pracovní prostor místnímu umělci, je i sama budova uměleckým dílem.
Architekt Jan Proksa navrhl dům na místě, kde „žili jeho prarodiče a kde se narodila jeho matka.“ Respekt ke svým předkům pak vložil i do stavby samotné, do jednoduché geometrie jednoduchého objektu. Pro mnohé je přesto, ve své podstatě však právě proto, výsledek silným architektonickým gestem.
