baterie

Nedávný rozsáhlý výpadek elektřiny, který na několik hodin ochromil část Prahy a dalších regionů Česka, znovu otevřel otázku energetické bezpečnosti a odolnosti veřejné infrastruktury. Právě v takových situacích se ukazuje význam bateriových úložišť, která mohou zajistit záložní napájení a zmírnit dopady výpadků. Kromě toho umožňují efektivnější využití vlastní solární energie, snižují náklady na provoz a přispívají k nižší uhlíkové stopě. Stále více škol, úřadů či nemocnic proto začíná tuto technologii zařazovat mezi své standardní energetické řešení.

Obrovská ložiska fosfátů objevená v jihozápadním Norsku by mohla být dostatečně velká, aby zásobovala výrobu elektrických vozidel, solárních panelů a hnojiv po dobu nejméně 50 let. Cennou rudu objevila v roce 2018 společnost Norge Mining, která letos v květnu odhalila, že našla dalších 70 miliard tun materiálu.

Lithium-iontové baterie jsou dnes všudypřítomné – od elektromobilů po chytré telefony. To ale neznamená, že jsou nejlepším řešením pro všechny oblasti použití. Technická univerzita ve Vídni nyní uspěla ve vývoji kyslíko-iontové baterie disponující vybranými vlastnostmi, které rozhodně stojí za zmínku.

Sodíkovo-sírový akumulátor je na výrobu mnohem levnější než oblíbená lithium-iontová baterie a navíc lze vyrobit za pomocí solí získaných z mořské vody.

Do roku 2030 bude na silnicích podle předpovědí až 145 milionů elektroaut. I když elektrická vozidla mohou hrát důležitou roli při snižování emisí, obsahují také potenciální ekologickou časovanou bombu: baterie. Podle některých odhadů se do roku 2030 očekává vyřazení více než 12 milionů tun lithium-iontových baterií.