Tepelná izolace plochých střech z tuhých desek z minerální vlny
Galerie(10)

Tepelná izolace plochých střech z tuhých desek z minerální vlny

Partneři sekce:

Navrhnout správně konstrukční řešení ploché střechy spolu s umístěním tepelné izolace není jednoduchou záležitostí a je prvním předpokladem k zajištění dobrého plnění funkce střechy. Druhým předpokladem pozitivního výsledku je zvládnout realizaci zateplení ploché střechy, v tomto případě tuhými konstrukčními deskami z minerální vlny.

Základní část konstrukčního řešení ploché střechy tvoří optimálně navržená a vhodně zabudovaná tepelná izolace a její ochrana před vnějšími vlivy. K zateplení plochých střech se doporučuje použít tvrdší materiály s odpovídající pevností v tlaku, jako jsou například tuhé střešní desky z minerální izolace. Spolu s vhodnou vodotěsnou izolací se minerální izolace navíc uplatňuje hlavně tam, kde je vyžadována vyšší požární odolnost střešního pláště.

Typy konstrukcí pro tuhé izolační desky
Tuhé střešní desky z minerální vlny jsou určeny především do těchto konstrukcí plochých střech:

  • jednoplášťové střechy – s podkladem z trapézového plechu, betonu, desek nebo jiných nosných konstrukcí, mechanicky kotvené, lepené nebo zatěžované (novostavby i rekonstrukce),
  • dvouplášťové a víceplášťové střechy,
  • extenzivní zelené střechy.

Chyby při projektování
Správně provedená izolace ploché střechy pak prodlouží životnost celé budovy a výrazně sníží energetické ztráty, proto je třeba vyvarovat se chyb při její realizaci. K těm nejčastějším dochází již ve fázi projektování:

  • Projektant chybně navrhne typ konstrukce, v níž je použití izolace z minerální vlny nevhodné – izolace s danými technickými parametry není schopná odolávat podmínkám působení, nebo je nevhodně navržené pořadí a funkce vrstev.
  • Je poddimenzována tloušťka tepelné izolace, v jejímž důsledku dochází k velkým energetickým ztrátám a nesprávnému fungování celé střešní konstrukce z hlediska účelu.

Konstrukční zásady
Pro povlakové hydroizolační vrstvy střech se doporučují soudržné podklady s pevností v tlaku nejméně 40 kPa při 10% stlačení (40 kPa = 0,04 N/mm2 = 4 t/m2). Tomuto požadavku by měly vyhovovat všechny tepelné izolace z minerální vlny dodávané na ploché střechy.

Optimální tloušťka a způsob uložení tepelné izolace vychází z výpočtu tepelných ztrát. Z výpočtu je zřejmá i kondenzace vodních par a následně i návrh parotěsné fólie. Pro velmi nízkou hodnotu faktoru difuzního odporu izolace z minerální vlny je téměř vždy nezbytné použít kvalitní parozábranu. Splnění tohoto požadavku je žádoucí především u nosné konstrukce z trapézového plechu, kde se často parozábrana vynechává. Důvodem je mylná představa, že spoje trapézového plechu jsou stejně parotěsné jako samotný plech. Není to pravda a důsledkem bývají vážné poruchy, které vyžadují komplexní rekonstrukci střechy. Z téhož důvodu je nevyhnutelná kvalit­ní parozábrana u nosné konstrukce z dřevě­ného bednění, které je i díky spárám mezi jednotlivými deskami difuzně otevřené.

Kvalitně provedená parozábrana rovněž plní funkci vzduchotěsné vrstvy, a to hlavně u velkoplošných objektů, které mají nosnou konstrukci z trapézového plechu a vodotěsnou izolaci volně položenou a mechanicky kotvenou. Pokud parozábrana není kvalitně provedená, proniká při namáhání střešního pláště větrem vzduch z interiéru spárami mezi tabulemi trapézového plechu do střešního pláště. Takto vyvolané proudění teplého a vlhkého vzduchu do tepelné izolace z minerální vlny v ní způsobuje nejen nadměrné tepelné ztráty, ale i zvýšený přísun vlhkosti. Přesahy parozábrany z PE fólie a ukončení u prostupů je potřeba vždy utěsnit pomocí oboustranné samolepicí pásky, například butylkaučukové.

Desky z minerální vlny se kladou vždy na vazbu a těsně na doraz. Jejich výhodou je téměř nulová tepelná roztažnost, díky které v nich v průběhu roku nedochází k žádným objemovým změnám. Z hlediska větší spolehlivosti je doporučeno (především u lehkých střech) minimalizovat vznik případných tepelných mostů ukládáním tepelné izolace ve dvou navzájem posunutých vrstvách. Pokud se ukládají desky z minerální vlny ve dvou vrstvách s rozdílnou objemovou hmotností, měly by se kvůli jejich nezaměnitelnosti dodávat na stavbu vždy v různých tloušťkách. U střech s nosnou konstrukcí z trapézového plechu se desky z minerální vlny ukládají vždy kolmo na vlny plechu.

Pomocí výrobků z minerální vlny se dají rovněž vytvářet spádové vrstvy střešního pláště. Použitím jednospádových nebo dvouspádových desek lze také dokonale zajistit odtok srážkové vody k střešním vtokům. V případě aplikace hydroizolační povlakové krytiny z asfaltových modifikovaných pásů je vhodné pro zajištění delší životnosti krytiny použít v tomto rizikovém detailu atikové klíny z minerální vlny vsazené do přechodu hydroizolační krytiny z vodorovné plochy na svislou konstrukci.

Aplikace desek z minerální vlny
Desky z minerální vlny se dají přilepit k parozábraně z asfaltového pásu buď pomocí horkého asfaltu AOSI 85/25, nebo speciálními lepidly za studena (PUR). Parozábrana z asfaltového pásu musí mít v tom případě povrch upraven jemným popískováním. Asfaltový pás tvořící parozábranu nesmí mít v žádném případě na povrchu PE fólii. Takováto povrchová úprava by totiž znemožnila spolehlivé nalepení jakékoliv tepelné izolace na parozábranu. Na trhu jsou k dostání i speciální parozábrany, které jsou na horním povrchu vybaveny samolepicí vrstvou, která umožňuje po aktivaci plamenem hořáku přilepit k podkladu i tuto tepelnou izolaci. V tomto případě však musejí být použity jen takové samolepicí parozábrany, jejichž výrobce výslovně uvádí možnost spolehlivého nalepení tepelné izolace z minerální vlny. Desky z minerální vlny se dají přes parozábranu samostatně ukotvit k podkladu mechanickými kotvicími prvky s přítlačnou podložkou. Tato technologie se často využívá u střech s nosnou konstrukcí z trapézového plechu. Aplikuje se také tam, kde je nerovný podklad (například u rekonstrukcí střech). Uplatňuje se u nerovného tvaru střechy, kde nelze použít jiné pevné deskové výrobky.

Nejčastěji se při ukládání povlakové vodotěsné izolace na tepelnou izolaci z minerální vlny volně pokládají hydroizolační fólie, které se přes tepelnou izolaci následně ukotvují k podkladu mechanickými kotvicími prvky s přítlačnými podložkami. Stejným způsobem se pokládají i asfaltové modifikované pásy, a to v provedení jednovrstvovém i v dvouvrstvovém.

V případě použití hydroizolace z asfaltových modifikovaných pásů s technologií plnoplošného natavování na tepelnou izolaci z minerální vlny musejí být použity jen výrobky s nakašírovanou vrstvou asfaltu. Například desky DDP-BITF jsou opatřeny asfal­tovým pásem s 10centimetrovým přesahem po délce a šířce desky. Díky těmto přesahům lze vytvořit po složení desek v ploše první provizorní hydroizolační vrstvu, a tím zabránit proniknutí vlhkosti do desek tepelné izolace a spolehlivě zabezpečit celou konstrukci ploché střechy před zatečením. Vzhledem k úspoře času a vytvoření provizorní hydroizolační vrstvy se výrobek hojně používá při rekonstrukcích stávajících plochých střech na bytových domech a samozřejmě i na novostavbách. Na položené desky se poté aplikuje druhá finální vrstva asfaltového modifikovaného pásu.

Je rozdíl, natavuje-li se jakkoliv kvalitní modifikovaný asfaltový pás přímo na povrch desky z minerální vlny, nebo na její povrch kašírovaný asfaltem už od výrobce. U jednoduchého natavení asfaltového pásu na nekašírovaný povrch desky nebude dosaženo dokonalé adheze, a proto je nutno ještě mechanicky ukotvit asfaltový pás k podkladu!

Všeobecný postup při zateplování ploché střechy

  • Navrhnout správný typ a tloušťku izolace, respektive dokonale prozkoumat sanovanou střechu a zkontrolovat statiku.
  • Odborně navrhnout skladbu, detaily a ochranu tepelné izolace.
  • Podle provozních podmínek interiéru navrhnout parozábranu.
  • Na suchý rovný podklad ukládat izolaci natěsno – bodovým nebo souvislým lepením k podkladu odpovídajícími lepidly.
  • Mechanické kotvení – návrh kotevního plánu závisí na tvaru, výšce a umístění budovy v terénu a na použité hydroizolační krytině.
  • Vrstvení izolace se doporučuje vystřídáním spojů v jednotlivých vrstvách.
  • Doporučuje se minimální spád 2 %.
  • Dbát na to, aby nebyly poškozeny ochran­né fólie a samotné izolační materiály.
  • Volit dostatečný počet a správné dimenzování odvodňovacích míst – vpustí.
  • Navrhnout kvalitní hydroizolaci podle účelu střechy.
  • Izolaci zabudovat jen v suchém stavu a za vyhovujícího počasí.

Nedodržení pokynů výrobce se může týkat jak fáze skladování, transportu, manipulace a montáže, tak i zabezpečení po montáži při užívání. Pro všechny fáze mají tepelné desky z čedičové minerální vlny stanovena jednoduchá pravidla, která jsou zpracována ve firemních materiálech. Dodržením těchto pravidel se dá předejít případným problémům při předávání stavby. Investor nebo jeho stavební dozor by měli požadovat jejich splnění. Zabezpečí se tak bezproblémová funkce tepelné izolace, a tím i celého střešního systému.

TEXT: Ing. Milan Pokrivčák, MBA
FOTO: Knauf Insulation

Autor pracuje jako produktový specialista ve společnosti Knauf Insulation, s. r. o.

Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb.