Bezpečné strojní omítání
Galerie(7)

Bezpečné strojní omítání

Partneři sekce:

Obsahem následujícího textu je bezpečný postup práce při strojním omítání zdiva a dalších konstrukcí budov. Strojním omítáním v tomto případě rozumíme výrobu (přípravu, míchání), dopravu (přepravu) a nanášení (rozstřikování) malt.

Za splnění požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při omítkářských pracích, při údržbě staveb a jejich úpravách se považuje provádění činností vystavujících fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví osobami k tomu určenými zhotovitelem a za podmínek jím stanovených.  

Podle nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, se může jednat o následující činnosti. Jsou to práce, které vystavují zaměstnance riziku poškození zdraví nebo smrti, při kterých hrozí pád z výšky nebo do hloubky větší než 10 m. Můžeme se také setkat s pracemi vykonávanými v ochranných pásmech energetických vedení nebo v blízkosti zařízení technického vybavení.

Za splnění požadavků bezpečnosti práce se považuje například realizace omítkářských prací ve schodišťových prostorech z pracovních podlah k tomu uzpůsobených.

Část objektu, kde budou aplikovány fasádní omítky

Stroje pro přepravu a rozstřikování malt

Stroje pro přepravu a rozstřikování malty mohou být namontovány i na přívěsech. Používat se však mohou pouze ve stacionární poloze. Vlastní míchací zařízení přitom může být integrováno do této celkové sestavy.

Dnes se běžně přeprava malty na staveništi uskutečňuje mechanickým nebo pneumatickým způsobem pomocí výtlačného potrubí. V případě mechanického způsobu přepravy se čerpání uskutečňuje šroubovým čerpadlem. Stroj pro přepravu a rozstřikování malty potom obsahuje míchač malty a čerpadlo. V jiném případě může mít stroj násypku a prostor pro míchání a čerpání. Někdy se používají také stroje s míchačem a prostorem pro míchání a čerpání vyrobené malty.

V případě pneumatického způsobu čerpání je násypka ve skutečnosti tlakovou vzduchovou komorou. Stroj pro přepravu malty potom obsahuje násypku a vzduchojem (vzduchovou komoru). Systém výtlačného potrubí, kterým je malta přepravována, tvoří trubky, hadice, spojky, ventily a koncové hadice. Patří sem ještě pohon a ovládací panel.

Zdivo před nanášením omítek

Omítání pomocí souprav pro suché směsi

Dnes se naprosto běžně používají soupravy na výrobu, dopravu a nanášení malt ze suchých směsí. Tato technologie ve značné míře vytlačila ze stavby nepříjemné mokré procesy. Na staveniště se suchá směs dopravuje v pytlích nebo v kontejnerech s následným přefouknutím jejich obsahu do staveništního sila. Na staveništích se tak výrazným způsobem zjednodušila výroba malt a vládne na nich podstatně větší pořádek. Předmísené maltoviny se tedy odebírají z pytlů nebo se skladují v zásobnících (silech).

Pokud zvolíme variantu odebírání suché směsi ze sila, může být pod silem umístěna kontinuální šneková míchačka. Míchačka je spojena se šnekovým čerpadlem. Obě tato zařízení tak spolu vytvářejí stavebnicovou jednotku. Z ní se namíchaná malta následně vytlačuje do nanášecí pistole. Nanášecí pistole má přívod malty a vzduchu.

Pokud budeme suchou směs odebírat ze sila, může se použít také jiná sestava. Na silo nebo kontejner se napojí pneumatický dopravník, který přefukuje suchou směs ze sila k dalšímu zpracování do omítačky. Může to být třeba i na vzdálenost 150 až 180 m. Omítačka suchou směs promíchá a čerpadlem ji dopravuje do nanášecí pistole. Vlastní omítačka se skládá ze tří následujících částí. První částí je zásobník se suchou směsí s mísicí růžicí. Zásobník se může plnit ze staveništního sila nebo z pytlů. Druhou částí je kyvná mísicí a dopravní roura, která má v horní části šnekovou míchačku a ve spodní části je umístěno šnekové čerpadlo. Pro vápenné a vápenocementové omítky se roura vyklápí do šikmé polohy. Pro vápenosádrové a sádrové omítky se používá vertikální poloha roury. Pro malty vyšších konzistencí (např. pro kladení obkladů a dlažeb) se používá horizontální poloha roury. Výměnou šnekovic pro míchání a čerpání je možné dosahovat široké škály možností pro nejrůznější druhy malt. Třetí část omítačky tvoří manipulační kolový podvozek s energetickým vybavením.

Pokud budeme suchou směs odebírat ze sila, existuje ještě třetí možnost. Na silo tentokrát navazuje omítačka, která přepravuje maltu. Pokud chceme dosáhnout vysoce homogenizované malty, napojíme na výstupu k omítačce ještě homogenizační přístroj. V jeho skříni se otáčí domíchávací rotor poháněný motorem, který maltu rozšlehá. Malta je následně dovedena do rozprostírací hubice.

Omítací stroj umístěný přímo v podlaží

Venkovní omítání pomocí souprav pro suché směsi

Pro venkovní omítání se používají soupravy ve třech různých variantách.

První variantou používanou pro venkovní omítání je souprava složená z agregátů s kontinuální průběžnou šnekovou míchačkou nebo s kontinuální míchačkou a šnekovým čerpadlem s tím, že do kontinuální míchačky je možné použít i pytlovanou směs.

Druhou variantou vhodnou pro venkovní omítání je souprava složená ze šnekového čerpadla, na které je napojena talířová míchačka, jež dobře promíchává obtížně míchatelné směsi. K obtížně míchatelným směsím patří například cementové malty.

Třetí variantou přicházející v úvahu pro venkovní omítání je souprava skládající se ze žlabové míchačky a šnekového nebo pístového čerpadla. Pístové čerpadlo se zpravidla používá pro větší tlaky a delší dopravní vzdálenosti. Souprava opět umožňuje plnění pytlovanou směsí.

Dvojice sil na předmísenou maltovou směs

Bezpečná práce při strojním omítání

Stroje pro zpracování a přepravu malty se na staveništi umisťují tak, aby při jejich provozování nedošlo k ohrožení pracovníků.

Při strojním čerpání malty musí být zajištěn odpovídající účinný způsob dorozumívání mezi fyzickými osobami, které provádějí nanášení (eventuálně ukládání) malty, a obsluhou čerpadla.

Během provozu čerpadla se nemohou hadice přehýbat a nesmí se manipulovat se spojkami. Ani není možné přemisťovat hadice a potrubí, pokud pro to nejsou zkonstruovány. Dále je zakázáno vstupovat na konstrukci čerpadla a do nebezpečného prostoru kolem koncovky hadice.

Vyústění potrubí, kterým je čerpána omítková směs, musí být spolehlivě zajištěno. Je tak minimalizováno riziko zranění fyzických osob jako následek nenadálého pohybu vlivem dynamických účinků dopravované směsi v potrubí.

Při používání stříkací pistole strojní omítačky musí mít její obsluha vždy stabilní postavení.

Čištění a údržba omítacího zařízení

Strojní zařízení pro povrchové úpravy není možné čistit ani rozebírat, pokud je pod tlakem.
Víko tlakové nádoby není možné otevírat, pokud je uvnitř nádoby přetlak. Přetlaku se zbavíme podle návodu k používání, například tak, že použijeme odvzdušňovací ventil.

Dvojice sil na předmísenou maltovou směs

Povinnosti zhotovitele stavby

Zhotovitel je vždy povinen zajistit, aby byly splněny požadavky na organizaci práce a pracovní postupy podle nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, pokud se na staveništi plánují nebo provádějí práce spojené s omítáním stěn, stropů a dalších konstrukcí.

Na pracovišti, na němž jsou fyzické osoby vystaveny možnosti pádu z výšky, pádu do hloubky nebo propadnutí neúnosnou konstrukcí, musí zhotovitel zajistit dodržení nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky.

Při činnostech s nebezpečím odstříknutí vápenné malty je nutné, aby se používaly tomu odpovídající osobní ochranné pracovní prostředky. V tomto případě brýle, rukavice apod.

Literatura:
(1) Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky
(2) Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích
(3) ČSN EN 12001 (27 8501) – Stroje pro přepravu, rozstřikování a ukládání betonu a malty – Bezpečnostní požadavky
(4) archiv autora

TEXT + foto: Ing. Kamil Barták, CSc.

Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb.