Tramvajová trať od pražské křižovatky U Bulhara přes Žižkov až na Floru se dočká kompletní obnovy. Stavbaři také zrekonstruují chodníky a vozovky a posunou dvě ze zastávek na trati na nové místo. Vysazeny budou stromy a vybudována zařízení na hospodaření s dešťovou vodou.
Skupina Hager patří mezi těch několik výjimek, kdy firmu celosvětového významu nevlastní anonymní skupina akcionářů nebo některá finanční skupina, ale je i po desítkách let své existence stále v rukou rodiny zakladatelů.
Místo řeznictví s chlívky a stodoly stojí uprostřed Kozolup, vesnice u Vysokého Újezdu, prostorný rodinný dům a menší domek s bazénem a saunou. Cihlové stěny připomínají Anglii a kamenná zídka zase evokuje styl francouzské Provence. A přesto do tradiční české vesnice padne jako ulitý.
Není ničím výjimečným, když ve vzduchu pracuje na jednom úkolu více dronů najednou – a to ať už se jedná o samostatně operující drony kontrolující nedostupná místa staveb nebo o roj. V každém případě existuje určité riziko, že do sebe drony mohou narazit. Aby se zabránilo těmto, často nákladným, haváriím, představili výzkumníci z MIT v roce 2020 systém nazvaný MADER.
Kvalitně realizované obklady a dlažby v interiéru i exteriéru patří dnes k základním požadavkům investorů nejen u novostaveb, ale také při rekonstrukcích původních objektů.
V Proseči na Nisou, tedy v těsné blízkosti Jablonce nad Nisou, stojí západně od města areál firmy OXXO. V duchu tradice ostatních poboček firmy je výrobní hala osazena barevným okny firmy REHAU. Společnost, zabývající se mimo jiné dodávkami pro automobilový průmysl, zde rekonstruovala objekt staré továrny na výtahy. Hala má nově celobarevnou tmavě šedou fasádu, která byla vytvořena ze zateplených hliníkových panelů.
Mělká jezera a rybníky vypouštějí do atmosféry značné množství skleníkových plynů, ale emise z těchto ekosystémů se svým množstvím značně liší a nejsou dobře pochopeny. To chtějí změnit vědci na Cornellské univerzitě v USA – jejich nová studie měří emise metanu a oxidu uhličitého ze 30 malých jezer a rybníků (o rozloze jeden akr nebo méně) v mírných oblastech Evropy a Severní Ameriky.
Obnova Průmyslového paláce přešla v těchto dnech do další stěžejní fáze a od nyní již stavba vyhořelého levého křídla poroste směrem vzhůru. Tento zásadní milník v renovaci historické budovy z roku 1891, na jejíž obrodu čekají Pražané i všichni návštěvníci již od roku 2008, započne psát nové dějiny jedné z nejdůležitějších historických budov v Praze.
Životnost svítidla až 48 let při standardním 40 hodinovém pracovním týdnu.
Yazd, Írán, krásný letní den čítající přes 40 °C – pouštní město v srdci země se ani v nejmenším neobtěžuje s klimatizacemi. K udržení chladu má totiž mnohem lepší technologii, starověké lapače větru. Tyto vysoké, komínové stavby (persky zvané badgirs), které vyčnívají ze střech starších domů v mnoha íránských pouštních městech fungují na poměrně velmi jednoduchém principu. Chladný vánek, který prochází konstrukcí, je přesměrován dolů do domu nebo do podzemních skladovacích prostor, kde ochlazuje potraviny podléhající zkáze.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) získalo stavební povolení na další část dálnice D11 od Trutnova po hranici s Polskem. Stavět by se mohlo začít v posledním čtvrtletí letošního roku. Předpokládaná cena stavby je podle dosavadních informací 13 miliard korun bez daně.
Ten pocit známe všichni – slunce svítí, ručička teploměru sahá vysoko přes 30 °C, nikde v dohledu žádné parkování ve stínu. V případě zastavení jen na pár minut to není až takový problém, ale pokud se od nás čeká několikahodinová práce nebo jednání, s největší pravděpodobností se vrátíme do auta, které bude rozpálené a jakákoliv aktivita, včetně sezení na sedačce, bude téměř nadlidským úkolem.
Častým problémem nemovitostí v teplých jarních, letních – a vlastně i podzimních – měsících se stává dotěrný hmyz. Dokud jde o nebodavý hmyz, je jeho přítomnost obtížná, ale většinou snadno řešitelná. Jakmile se ovšem objeví hmyz bodavý, pak jde většinou všechna legrace stranou. Z těch nejčastějších, dotěrných druhů se můžeme setkat například se včelou, vosou nebo sršněm.
Chodci i cyklisté mohou konečně cestovat mezi Holešovicemi a Karlínem rychleji a bezpečněji. Štvanická lávka, kterou Praha uvedla do provozu, má přitom řadu architektonických i technologických unikátů. Na 300 metrů dlouhou konstrukci použili mostní specialisté unikátní beton, poslední pole na holešovické straně je pak zvedací, aby odolalo i tisícileté vodě. Lávku navíc doplňují umělecká díla.
Vedle developerské výstavby zejména nových bytových domů se v současnosti stále častěji objevují zajímavé stavební realizace spojené s obnovou starších objektů. Nemalá část takových staveb je však registrována jako historické památky, a jejich renovace tak podléhá přísným normám Národního památkového úřadu (NPÚ).
