Hlavním úkolem bezpečnostních dveří je vytvořit obtížně překonatelnou překážku nezvaným hostům na vstupu do našeho objektu. Stále důležitější součástí dotvářející celkové pojetí interiéru a exteriéru je i design dveří. Výhodou dveří NEXT je v tomto směru možnost použít pro každou stranu dveří zcela rozdílný design, materiál nebo barvu.
Výrobci hydroizolačních materiálů nabízejí pro každý tvar střechy, na každý druh podkladu a pro konkrétní použití vždy technicky a ekonomicky nejlepší řešení při respektování požadavku na maximální spolehlivost a dlouhou životnost. Doporučujeme dát si poradit, jaké složení jednotlivých vrstev střešního pláště je optimální, a každý materiál používat pro účel, pro který je určen.
Chemická ochrana dřeva umožňuje zvýšit přirozenou trvanlivost dřeva, to znamená jeho odolnost proti abiotickým vlivům (slunečnímu záření, emisím apod.) a biologickým škůdcům (houbám, hmyzu apod.). V praxi se používají vhodné typy chemických látek – chemické prostředky na ochranu dřeva, respektive chemické ochranné prostředky. Ty se na povrch dřeva nebo do určité hloubky dřeva zavádějí nátěrem, postřikem, máčením a jinými beztlakovými technologiemi, chceme-li dosáhnout jejich většího průniku a příjmu do dřeva, tak i podtlakovo-přetlakovými technologiemi v impregnačních kotlech.
Současná praxe zná dva základní druhy zelených střech, extenzivní a intenzivní. Extenzivní zelená střecha je střecha pohledová a intenzivní zelená střecha je řešena jako místo pro relaxaci a pohyb osob a někdy bývá označována jako střešní zahrada. Extenzivní zelené střechy získávají v posledních letech stále větší popularitu hlavně ve městech, kde je o dostatek zelených ploch nouze.
Pórobeton je nejvýznamnějším druhem přímo odlehčeného betonu – silikátového kompozitu, pro který jsou charakteristické makropóry vytvořené přímo v jemnozrnné maltě. Podle použitého pojiva se pórobetony dělily na plynobetony spojované cementem a na vápenopískové plynosilikáty. V současnosti se upřednostňuje širší termín pórobeton. Vzhled výrobků je v podstatě dvojí: převážně bílý, je-li plnivem jemný křemičitý písek (pískový pórobeton), nebo v menší míře šedý, pokud je plnivem elektrárenský popílek (popílkový pórobeton).
Období, kdy pojem nízkoenergetická budova patřil do oblasti výzkumu a experimentování, patří již minulosti. Značná část nově stavěných budov do této kategorie objektů, v souladu s naší legislativou i celkovými trendy, spadá. Největší změnou ve srovnání se zaběhnutými principy je především změna váhy jednotlivých faktorů budovy, které ovlivňují potřebu tepla a současně změna výše energetických požadavků na zajištění požadovaného stavu tepelně-vlhkostní složky mikroklimatu.
Sklo se objevuje v dnešní architektuře v podstatně větší míře, než tomu bylo kdykoli předtím. Trendem je vnést více světla do interiéru. V naprosté většině použití skla se jedná pouze o výplně otvorů, ale objevují se i realizace, ve kterých sklo působí též jako konstrukční materiál. Jen stěží dnes naleznete novostavbu administrativní budovy či obchodního centra, kde by nebylo sklo dominantou stavby.
Většina výrobců cihlářských zdicích prvků nabízí jako součást své nabídky i stropní systém. Zpravidla jde o takzvané polomontované stropy, které se liší v detailech. Základní dělení keramických stropů a stropních prvků pro stropní konstrukce je podle místa výroby.
Navzdory mírně provokativnímu titulku, je tendence stavět takzvaně inteligentní budovy v posledních letech zřejmá, správná a i přes módní zdůrazňování pouze výhod těchto budov i do budoucna velmi perspektivní.
Se zvyšováním cen energií je stále více aktuální potřeba jejich hospodárného využívání. Ve stavebnictví jde především o energie vynaložené na vytápění budov a minimalizaci ztrát jejich zateplením. Pro analýzu tepelných úniků existuje mnoho metod, ale nejvíce informací poskytují termovizní měření. V následujícím článku přiblížíme více tuto techniku měření.
Dřevo je materiál reagující na vlhkost degradací, jejíž následky lze často odstranit pouze výměnou poškozené části konstrukce. Proto je u dřevěných konstrukcí velmi důležitý správný návrh a realizace hydroizolace. Správným použitím hydroizolace a vhodným konstrukčním řešením lze předejít poruchám, které vyžadují náročnou a nákladnou rekonstrukci.
Z důvodu vysokého podílu energetického sálání trubkového podlahového vytápění se již při výrazně nižších teplotách v místnosti dostaví pocit komfortu. Na základě vysokého tepelného výkonu (80 až 120W/m2) při nižších teplotách na přívodu (32 až 38 °C) je podlahové vytápění ideální pro kombinování s plynovými kotli, tepelnými čerpadly nebo se slunečními kolektory.
Poruchy balkonů a lodžií se projevují různě. Jednou z poruch je i zatékání balkonů, které lze řešit technologií polyuretanových systémů. Technologie umožňuje realizovat opravy bez výraznějších zásahů do stávajících konstrukcí.
Problematika střešních oken by měla být podrobně řešena již v projektu. Tím se lze vyvarovat mnohých chyb. Z hlediska užívání je kladen důraz především na volbu materiálu, otevírání, velikost a správné umístění oken.
Po bezmála dvouletém trvání projektu Síť center Pasivního domu, který byl zahájen v září roku 2006 a potrvá do letošního srpna, je čas bilancovat. Projekt byl koordinován Centrem pasivního domu v Brně a zapojilo se do něho 13 partnerů z celé České republiky.
