Novinkou v letošním roce v oblasti betonových konstrukcí je beton se zaručenými mechanickými vlastnostmi pod označením STEELCRETE®, kterou zavedl přední výrobce transportbetonu v ČR skupina Českomoravský beton, člen HeidelbergCement Group.
Společnost Saint-Gobain Isover CZ s.r.o. uvádí na český trh novinku v podobě unikátního izolačního materiálu ze skelné vlny s nejlepšími tepelně izolačními vlastnostmi pod názvem Isover MULTIMAX 30 s λD=0,030 Wm-1K-1.
Česká republika je už šest let členem Evropské unie a jedním z jejích základních cílů je trvalé zvyšování životní úrovně obyvatel, což je přímo závislé na růstu výkonnosti ekonomiky. Vzhledem ke své geograficky atraktivní poloze bude zaujímat stále významnější postavení v evropském dopravním systému. Nezbytnou podmínkou pro naplnění těchto cílů je vytvářet podmínky pro realizaci trvale udržitelné mobility osob a věcí. To však vyžaduje dosažení v přijatelném časovém horizontu srovnatelné úrovně dopravní infrastruktury s vyspělými evropskými státy.
Realizace betonových konstrukcí patří do skupiny náročnějších aplikací. Používání laserem naváděných strojů se stává standardem kvality a je vyžadováno mnohými poučenými investory.
První parní vlak na území dnešní České republiky přijel roku 1839 z Vídně do Brna. V následujících 40 letech došlo k bouřlivému rozvoji výstavby hlavních tratí, které v letech 1880 až 1914 doplnily místní dráhy s mírnějšími požadavky na trasování (poloměr oblouku, sklon). V letech 1918 až 1938 došlo pouze k dobudování několika spojek a přeshraničních tratí na Slovensko, poslední novostavbou je úsek Havlíčkův Brod – Brno zprovozněný roku 1953 (!).
Jižní kříž není jen známé souhvězdí, které pomáhalo v orientaci námořníkům na jižní polokouli. Je to také název nově zrekonstruovaného nádraží a dopravního uzlu v australském Melbourne. Leží na třídě Spencer Street na západním konci hlavní obchodní čtvrti naproti sportovnímu stadionu Docklands. Jeho futuristicky vyhlížející střecha se vlní mezi mrakodrapy druhého největšího města nejmenšího kontinentu světa. Autorem této železniční stanice je britský architekt Nicholas Thomas Grimshaw, jehož rukama prošlo už mnoho významných projektů dopravních terminálů.
…je vláknobeton, který obsahuje rovnoměrně rozptýlená ocelová vlákna – výztuž. Vláknobetony jsou stavební materiály, které se již dlouhodobě používají pro zhotovování betonových stavebních konstrukcí.
Při určování koncepce velkoplošného vytápění volíme mezi přímotopným, smíšeným a akumulačním způsobem vytápění. Standardní akumulační systém ve formě podlahového vytápění se obvykle setkává při provozu s problémy v oblasti regulace, a tím i s problémem udržení optimální tepelné pohody. Souvisí s tím i menší hospodárnost přeměny energie v užitečné teplo.
Mosty realizované v rámci prvního projektu PPP na Slovensku jsou tvořeny konstrukcemi monolitickými i prefabrikovanými a stavěny moderními technologiemi. Jejich architektura vychází ze správně navržených konstrukcí. Všichni zúčastnění jsou si vědomi skutečnosti, že mosty budou dávat první informaci o estetické a technické úrovni PPP projektu. Proto je věnována mimořádná pozornost řešení konstrukcí jako celku i detailům.
Použití polyuretanové pěny ve stavebnictví není ničím neobvyklým. Nejběžnější oblastí použití je pravděpodobně montáž oken a dveří. Její použití místo malty určené ke spojování cihlářských prvků při zdění je však novinkou.
Pohledový beton jako stavební materiál lze v současné době v České republice stále ještě považovat za nový materiál. I přes úspěšně dokončené stavby s použitím pohledového betonu (Národní technická knihovna v Praze, Knihovnicko-informační centrum v Hradci Králové, Nové spojení v Praze) nejsou mezi odbornými pracovníky rozšířeny informace o technologii výroby tohoto materiálu.
Pořekadlo dvakrát měř, jednou řež platilo, dokud se k měření používaly skládací metry, pásma, bublinkové vodováhy a olovnice. Dnešním stavbařům a montážníkům, kteří používají laserové dálkoměry a samonivelační bodové, liniové a rotační lasery, stačí obvykle k mnohem přesnějšímu zaměření jediné stisknutí tlačítka.
Energie se v posledních letech skloňuje především v souvislosti s jejími úsporami. V oblasti TZB jsme si již zvykli na nutnost instalovat pouze energeticky efektivní systémy, díky programu Zelená úsporám je již i široká veřejnost zaplavena informacemi o energetické náročnosti budov a úsporách energie. Všem těmto tématům je však nadřazena otázka energetického zásobování státu, o kterém se ale mluví, pouze když nastane krizová situace. O energetice v širších souvislostech, než představuje jenom horizont plynové krize, jsme si povídali s velvyslancem pro energetickou bezpečnost ČR Václavem Bartuškou.
Víte, že běžným větráním uniká zbytečně až 35 % energie, a tedy i nákladů na vytápění? Společnost KKH Brno přichází na český trh s novinkou - větrací jednotkou CWL od firmy Wolf, průkopníka na poli vývoje vzduchotechniky, vytápění a dalších energeticky úsporných systémů. Tato jednotka dokáže díky rekuperaci celoročně vrátit zpět až 95 % odváděného tepla.
Je jedním ze zakladatelů nezávislé inženýrské kanceláře Stráský, Hustý a partneři, s. r. o. Projekty, na kterých pracoval, byly publikovány v prestižních domácích i zahraničních časopisech, knihách či sbornících z mezinárodních konferencí. Prof. Ing. Jiří Stráský, DSc.
