Nátěrové hmoty do podzemních prostorů
Galerie(8)

Nátěrové hmoty do podzemních prostorů

Partneři sekce:

Nátěrové hmoty a nátěrové systémy do podzemních prostorů tvoří speciální kombinace materiálů, které mají za úkol vždy splnit několik zdánlivě těžce kombinovatelných technických parametrů.

V základě se nátěrové hmoty do podzemních prostorů dělí na jednosložkové a vícesložkové. Dále se rozdělují podle pojivové báze, obsahu organických rozpouštědel nebo podle toho, zda jsou ředitelné čistou vodou. Nátěrové hmoty do podzemních prostor se posuzují především z hlediska ředitelnosti – může se jednat o hmoty ředitelné syntetickými ředidly nebo o hmoty ředitelné čistou vodou. Z bezpečnostního a zdravotního hlediska jsou do podzemí navrhovány v drtivé většině hmoty ředitelné vodou.

Z pohledu materiálové báze rozdělujeme tyto nátěrové hmoty na:

  • akrylátové jednosložkové vodou ředitelné,
  • reakční epoxidové dvousložkové vodou ředitelné.

   
 Polyuretanová jednosložková vodou ředitelná barva Knauf TS 740  Reakční epoxidová dvousložková vodou ředitelná barva Knauf TS 750

Akrylátové nátěrové hmoty
Pro konečné vlastnosti akrylátových vodou ředitelných nátěrových hmot je rozhodující mechanismus tvorby nátěrového filmu. Film je vytvořen fyzikálním procesem, kdy se vlivem odpaření vody vytvoří na povrchu natírané plochy polymerní řetězce, které jsou po zaschnutí patrné jako ochranný povrchový povlak (povrchový film). Tvorba filmu je závislá především na vlhkosti ploch a teplotě okolí. Jednosložkové akrylátové nátěrové hmoty obecně potřebují povrch co nejsušší a poměrně nízkou hladinu vlhkosti v prostorech, kde se nátěry provádějí. Z toho plyne jistá nevýhoda apli­kace daných nátěrových hmot v podzemních prostorech, neboť lze snadno předpokládat, že výsledné vytvrzení a potřebná tvorba filmu při nižších teplotách provázených vysokou vlhkostí je značně omezena. Výsledný efekt proto nemusí vždy splňovat zadávací kritéria konkretizovaná především v projektových dokumentacích.

Vlastnosti akrylátových nátěrů

  • Tvorba filmu je závislá na teplotě okolí a její vlhkosti. V náročných podmínkách podzemních staveb nemusí být konečný film vytvořen v požadované struktuře. Od toho se poté odvozují i značně zkreslené finální parametry, jako jsou paropropustnost, difuzní vlastnosti a hlavně přídržnost k podkladu.
  • Vlivem zvolené receptury má akrylátová jednosložková nátěrová hmota poměrně nízkou odolnost proti působení chemických látek na povrch, a to i v nízkých koncentracích.
  • Z pohledu ušpinění povrchu je zde jeden podstatný fakt – akrylát obecně obsahuje kladný elektrický náboj a ten přirozeně přitahuje špinivé látky. Mechanické čištění povrchu je poměrně náročné, přičemž výsledek není přesvědčivý.
  • Z pohledu estetiky působí akrylátové nátěrové hmoty laciným dojmem.
  • Při eventuálních opravách je nutno stávající film odstranit od povlaku, a to jde pouze mechanicky. Díky termoplastickým přísadám je očištění vysokým tlakem prakticky nemožné.
  • Riziko vzniku problémů a vytvoření nekvalitních povrchových povlaků pomocí akrylátových nátěrových hmot v podzemních prostorách je poměrně vysoké.

–>–>
Epoxidové nátěrové hmoty

Konečné vlastnosti reakčních epoxidových dvousložkových vodou ředitelných nátěrových hmot jsou charakterizovány rozhodujícím mechanismem tvorby výsledného ochranného filmu. Tento film je v tomto případě tvořen chemickou reakcí jednotlivých komponentů obsažených v receptuře nátěrové hmoty. Jedná se o reakci, která vede k tvorbě velice pevné a chemicky mimořádně odolné chemické vazby. Nátěrová hmota je ve formě emulze, což představuje základní předpoklad pro vytvoření mimořádně odolného finálního ochranného filmu, zakořeněného do betonového nebo minerálního povrchu. Zvláštností a specifikem je i to, že v tomto případě nemusí být podklad suchý, ani vyšší povrchová vlhkost natíraného povrchu totiž nikterak neohrozí finální požadované vlastnosti. Způsob a volba jednotlivých komponentů v receptuře propůjčuje výslednému ochrannému filmu vysokou tvrdost a zároveň i pružnost. Toto je zásadní vlastnost, kterou žádné jiné nátěrové hmoty nemají.

Další excelentní vlastností reakčních epoxidových dvousložkových vodou ředitelných nátěrových hmot je jejich vysoká dlouhodobá odolnost proti působení nejrůznějších chemických látek, a to i ve vysokých koncentracích.

Jejich jistou nevýhodou je omezená odolnost proti působení slunečního záření, což ale v podzemních stavbách nehrozí, takže není třeba tento fakt přidávat k zásadním negativům popisované mate­riálové báze.
Z výše uvedeného je jednoznačně patrné, že daná materiálová báze je určena do uzavřených prostorů, jako jsou tunely, jímky a podobně.

Vlastnosti epoxidových nátěrů
Vlastnosti vodou ředitelných reakčních epo­xidových dvousložkových nátěrových hmot jsou přesným opakem vlastností akrylátových nátěrových hmot. Čím jsou tak ojedinělé?

  • Po odpaření vody u nich nastává proces sítění, které není na odpařování vody závislé. V porovnání s akrylátovými nátěrovými hmotami je zde hustota sítěných vazeb o několik řádů vyšší, a lze tudíž předpokládat celkově vyšší užitné a technické vlastnosti.
  • Epoxidy mají jako pojiva obecně nejvyšší chemickou odolnost.
  • Špinivost těchto nátěrů je nízká a jejich čištění je snadné. Pro efektivnější čisticí postupy lze bezproblémově použít i agresivnější čisticí prostředky.
  • Z estetického hlediska se jedná o bezproblémové nátěrové látky.
  • Povrch nátěru lze velmi snadno opravit – je možno ho očistit tlakovou vodou.
  • Epoxidové nátěrové hmoty zahrnují vysoce moderní kvalitní pojivové složky s vysokým stupněm zesítění. Výhodou je stav, kdy reakce zesíťování probíhá i v pevném filmu.
  • Riziko problémů a vytvoření nekvalitního povlaku je u epoxidových vodou ředitelných nátěrových hmot velmi nízké za předpokladu precizního dodržení aplikačních zásad.

Závěr
Z uvedených popsaných vlastností a charakteristik jednoznačně vyplývá výhoda aplikací dvousložkových epoxidových nátěrů. Je fakt, že jejich zpracování vyžaduje určitou dávku preciznosti a pečlivosti, nicméně z pohledu dlouhodobé funkčnosti se jedná o doporučovanou materiálovou varian­tu do vlhkostí namáhaných prostor podzem­ních staveb, především tunelů, štol a jímek.

TEXT: Antonín Bartík
FOTO: archiv KNAUF Praha

Autor je produktový manažer pro dopravní a pozemní stavby ve společnosti KNAUF Praha, spol. s r. o.