Letošní enormní poptávka po novém bydlení srazila nabídku ve třetím čtvrtletí roku 2021 na historické minimum. Jak uvádí analýza společností Skanska, Trigema a Central Group, zájemci mohli vybírat z pouhých 2750 bytů, tedy jen z poloviční nabídky, která na trhu byla před rokem. A to i přesto, že prodej bytů za poslední tři měsíce nijak nepřevyšoval dlouhodobý průměr.
Ceny bytů v největších městech Česka ve třetím čtvrtletí nejvíce vzrostly v Ústí nad Labem, meziročně o 53 procent. Nejméně v Praze, kde stouply o 14,1 procenta. V hlavním městě byly s průměrnou cenou 117 253 korun za metr čtvereční nejdražší, naopak nejlevnější v Ústí nad Labem s cenou 34 803 korun.
Pouhých sedm měsíců letos stačilo na to, aby padl loňský rekord v objemu poskytnutých hypoték. Banky mezi lednem a červencem 2021 poskytly nové hypoteční úvěry za 259 miliard korun, loni za celý rok byl přitom objem nově sjednaných hypoték o pět miliard korun nižší.
Meziroční růst cen domů a bytů v Česku ve druhém čtvrtletí zrychlil na 14,5 procenta, což je nejvíce za posledních šest let. O čtvrtletí dřív se ceny zvýšily o 12,1 procenta. Mezi zeměmi Evropské unie byl růst třetí nejvyšší. V porovnání s prvním čtvrtletím se ceny zvýšily o 3,9 procenta.
Jednou ze životně důležitých komodit, kterou v 90. letech tolik protěžovaná mocná, neviditelná ruka trhu nedokázala dodat, je bydlení. To vlastnické už se cenově vzdálilo běžně pracujícímu člověku, tedy tak zvané střední třídě. A bydlení nájemní mu chvátá v patách.
Globální ceny obytných nemovitostí se ve 12 měsících do června zvýšily o 9,2 procenta, tedy nejprudším tempem od roku 2005. Vyplývá to podle listu Financial Times z indexu sestavovaného nezávislou realitní poradenskou společností Knight Frank. V České republice ceny podle tohoto indexu ve sledovaném období stouply o 2,2 procenta. Jejich růst tak výrazně zpomalil z 8,9 procenta ve 12 měsících do března.
Dostupnost nového bydlení v Česku byla loni ve srovnání 22 evropských zemí druhá nejhorší za Srbskem. Nový byt v ČR vyjde na 12,2 průměrného hrubého ročního platu, o rok dříve to bylo 11,4 platu. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Deloitte.
Pandemie koronaviru v loňském roce výrazně zasáhla kancelářský trh, když většinu společností přiměla k hledání nových cest v organizaci práce. Pozornost se nyní znovu upřela směrem k flexibilním kancelářím a coworkingovým centrům.
Průměrná nabídková cena volných nových bytů v Praze na konci dubna meziročně vzrostla o 8,4 procenta na 125.400 korun za metr čtvereční. Tempo růstu cen je poslední dva roky zhruba stejné.
Loňský rok přinesl všelijaká překvapení na trhu bydlení. Už to, že pandemie covid-19 nezvrátila trend převisu poptávky nad nabídkou a změnu trendu cenového růstu, bylo do značné míry překvapením. A žádné podobné se nechystá ani pro letošek.
Až 700 000 m2 nových kanceláří by mohlo v Praze přibýt do roku 2025. Aktuálně je ve fázi výstavby zhruba třetina z tohoto objemu.
Výrazný pokles zaznamenala vloni poptávka po kancelářích prakticky ve všech evropských zemích. Oproti roku 2019 se snížila o 41 % na 9 mil. m². Jednalo se tak o nejnižší objem realizované poptávky od roku 2009.
Vláda v minulém týdnu schválila novou koncepci bydlení na další roky. Má podpořit družstevní a nájemní bydlení, dále má podpořit institucionální a právní rámec sociálního bydlení a zlepšení jeho financování.
Zatím si nikdo moc nestěžuje a čísla o vývoji trhu kancelářských prostor vypadají krotce. Ale nejistoty a opatrnost jsou už patrné.
V Češích dlouhodobě přetrvává potřeba něco vlastnit – od jízdního kola přes auto a chalupu až po rodinný dům či byt. Mezinárodní trend se ovšem ubírá jiným směrem: v duchu myšlenky, že mít k nějaké věci přístup je lepší než si ji koupit, protože je to nejen levnější, ale i ekologičtější.
