Realitní trh

Letošní enormní poptávka po novém bydlení srazila nabídku ve třetím čtvrtletí roku 2021 na historické minimum. Jak uvádí analýza společností Skanska, Trigema a Central Group, zájemci mohli vybírat z pouhých 2750 bytů, tedy jen z poloviční nabídky, která na trhu byla před rokem. A to i přesto, že prodej bytů za poslední tři měsíce nijak nepřevyšoval dlouhodobý průměr.

Jednou ze životně důležitých komodit, kterou v 90. letech tolik protěžovaná mocná, neviditelná ruka trhu nedokázala dodat, je bydlení. To vlastnické už se cenově vzdálilo běžně pracujícímu člověku, tedy tak zvané střední třídě. A bydlení nájemní mu chvátá v patách.

Globální ceny obytných nemovitostí se ve 12 měsících do června zvýšily o 9,2 procenta, tedy nejprudším tempem od roku 2005. Vyplývá to podle listu Financial Times z indexu sestavovaného nezávislou realitní poradenskou společností Knight Frank. V České republice ceny podle tohoto indexu ve sledovaném období stouply o 2,2 procenta. Jejich růst tak výrazně zpomalil z 8,9 procenta ve 12 měsících do března.

Pandemie koronaviru v loňském roce výrazně zasáhla kancelářský trh, když většinu společností přiměla k hledání nových cest v organizaci práce. Pozornost se nyní znovu upřela směrem k flexibilním kancelářím a coworkingovým centrům.

V Češích dlouhodobě přetrvává potřeba něco vlastnit – od jízdního kola přes auto a chalupu až po rodinný dům či byt. Mezinárodní trend se ovšem ubírá jiným směrem: v duchu myšlenky, že mít k nějaké věci přístup je lepší než si ji koupit, protože je to nejen levnější, ale i ekologičtější.