Partneři sekce:
  • Českomoravský beton

Vstupní budova Punkevních jeskyní

Vstupní budova Punkevních jeskyní

Vstupní budova areálu Punkevních jeskyní v malebném prostředí Moravského krasu, kterou navrhli architekti z brněnského ateliéru Burian-Křivinka, se stala výzvou pro skupinu Českomoravský beton. Výrobce betonu se zde setkal se zajímavou realizací, díky které mohl naplno využít rozsah svých receptur.

Podzemní labyrint Punkevních jeskyní s krápníkovou výzdobou a propastí Macochou přiláká ročně přes dvě stě tisíc návštěvníků. Jeskyně byly poprvé zpřístupněny v roce 1910. Prohlídka se postupně rozšířila o propast Macochu a o takzvanou vodní cestu neboli plavbu po řece Punkvě. V dnešním rozsahu se v jeskyních provádí od roku 1933. Původní vstupní budova byla postavena v roce 1947 podle návrhu profesora Adolfa Liebschera. Po téměř sedmdesáti letech ale její technický stav postupně přestal vyhovovat požadavkům na současný provoz, komfort a bezpečnost. Pro nové vstupní centrum do této unikátní lokality vybrala Správa jeskyní České republiky projekt, který přirozeně komunikuje s okolní přírodou. Svým technickým řešením klade nevšední nároky na použité materiály, beton nevyjímaje.

Příroda venku i uvnitř

Architekti z ateliéru Burian-Křivinka navrhli nejen novostavbu vstupní budovy do jeskyní, ale také úpravu nejbližšího okolí, včetně přístupu k přístavišti a jeho zastřešení. Vstupní objekt plní funkci návštěvnického střediska a informačního centra. Pro návštěvníky je určena velká vstupní hala s informačními panely, dotykovými monitory pro vyhledávání informací, pokladnou a dispečinkem řídícím prohlídky. Na opačné straně budovy je výstavní prostor pro stálou expozici objevů Punkevních jeskyní.

„Naším záměrem bylo nově uspořádat a zjednodušit pohyb návštěvníků,“ říká Aleš Burian, jeden z autorů projektu. „Vybudovat a vybavit novou vstupní budovu tak, aby spolu s úpravami okolí co nejlépe splynula s divokou krásou okolní přírody, a přitom nabídla návštěvníkům i zaměstnancům co největší komfort.“ Neobvyklost stavby naznačuje už zadání. U jaké jiné realizace je nutno počítat s dopadem až půlmetrákového balvanu z přilehlé skály? Autoři projektu se mimo jiné rozhodli, že skalní masiv pozvou přímo do interiéru, a to v podobě skalního útesu prostupujícího zdí.

Vápenec dvojího skupenství

Budova má dvě podlaží, jedno nadzemní a jedno podzemní. Kvůli třímetrovému výškovému rozdílu mezi pravou a levou stranou údolí Pustého žlebu je suterén z východní a západní strany zároveň přízemím. Na střeše se přirozeně uchytávají rostliny a budova tak elegantně splývá s přírodním okolím. Jižní fasádu tvoří betonová perforovaná stěna, což je jediný rozdíl oproti soutěžnímu návrhu. „Stěna byla doplněna ze statických důvodů. Plní nosnou funkci v místě největšího nebezpečí výskytu pádu kamenů,“ vysvětluje Aleš Burian. „Perforování betonové stěny je nepravidelné, vychází z abstraktního přepisu přírodních tvarů, které vyvolávají dojem vodních kapek či puklin ve skále.“

Práce se stěnou jako výrazovým prostředkem je ideální příležitostí jak ukázat variabilitu, tvárnost a estetickou hodnotu betonu. Postup, díky kterému stěna ve výsledku připomíná děravý ementálský sýr, byl aplikován již o rok dříve v případě Nového divadla v Plzni, kde stěna se čtyřiceti bublinovými otvory alternuje pomyslnou oponu. Turistické centrum je zasazeno do ryze přírodního prostředí. Skály má návštěvník doslova na dosah ruky. Beton v interiéru uplatnil svou plasticitu a učinil ze skály základní opěrný bod a kotvu celé stavby. Setkala se zde dvě „skupenství“ vápence – skálu uhnětla před třemi sty osmdesáti miliony let síla devonských prvohor, betonové prvky stavby vznikly v míchacím centru blanské betonárny s využitím nejmodernější technologie pro realizaci pohledových betonových konstrukcí díky inovativní stavební směsi, betonu Easycrete.

Elegantní bunkr

V předprostoru nové budovy byly odstraněny rozsáhlé plochy litého asfaltu a celé prostranství bylo upraveno v mírně nakloněnou rovinu zvedající se směrem ke vstupu do jeskyní. Nová budova je usazena o půl metru výš než ta původní kvůli stále častějším přívalovým dešťům. V místě možného vniku vody ze severní strany je turistické centrum chráněno kamennými zídkami, které jsou přerušeny dvojicí vstupů k objektu. V těchto místech architekti navrhli do zídek vodicí drážky z válcovaných profilů tvaru U, do kterých je možno v případě nebezpečí přívalových dešťů zasadit dřevěné hranoly zabraňující pronikání vody do objektu. Přímo nad vstupem do světa krápníků se vypíná osmdesátimetrová skalní stěna. I když bylo před patnácti lety provedeno kotvení skály, zajistit stoprocentní ochranu před pády uvolněných kamenů se nepodařilo. Střecha centra ve tvaru mírně prohnuté mísy je proto sestavena z několika vrstev, z nichž nejvyšší tvoří travní porost tlumící případný náraz až padesátikilogramových kamenů.

Díky užití vhodné konstrukce a speciální betonové směsi je přesto velice subtilní. Přístavní molo bylo naposledy upraveno v roce 1996. Nástupní úroveň mola i jeho půdorysný tvar zůstaly zachovány, nově je navržena rampa, která umožňuje dostat se bezbariérově až k lodím. Nejdůležitější změnou oproti původnímu stavu je vybudování zastřešení nástupního a výstupního prostoru. Kvůli častým dešťům si totiž až do nedávna museli návštěvníci často sedat na mokrá sedadla lodí, což díky novému řešení nyní nehrozí. Zastřešení má osm polí v celkové délce šestadvaceti metrů a kopíruje zvlněný tvar mola. Ocelové sloupy a průvlaky vynášejí dřevěné lepené krokve, které jsou z části kryté skleněnými výplněmi, z části dřevěným bedněním s živičnou krytinou. Průhledné a neprůhledné plochy se střídají, což tvoří zajímavý estetický prvek.

Stavba probíhala od června 2014 za plného turistického provozu, důležitou roli proto hrála rychlost realizace. I díky vyspělým směsím betonu a moderní dopravní a čerpací technice byla výstavba centra dokončena již v říjnu 2015. Odvaha investora a svěží architektonické řešení daly vzniknout stavbě, která má úroveň nejmodernějších přírodních center ve světě. V roce uvedení do provozu získala vstupní budova do Punkevních jeskyní ocenění Stavba roku 2015 Jihomoravského kraje v kategorii Stavby občanské vybavenosti.

Zdroj: Českomoravský beton,
ateliér Burian-Křivinka

MORAVSKÝ KRAS TEXT: RED, FOTO: ARCHIV ČMB