Když se ze sauny stává architektonický zážitek

Tradice saunování pochází ze severských zemí a první písemné záznamy o existenci saun se objevují v 11. století. Jaká je úroveň saunování v Česku a kde lze vidět architektonické skvosty saunového světa?

Díky saunování (a následnému ochlazení se ve studené vody) se zlepšuje náš krevní oběh, zvyšuje se otužilost organismu a tento proces příznivě ovlivňuje také psychické zdraví. Nadšenci do saunování si klasickou finskou (suchou) saunu mohou pořídit domů již za cenu od 30 000 korun – záleží samozřejmě mimo jiné na velikosti sauny a zvoleném typu dřeva (nejčastěji se jedná o smrk, lípu, olši či osiku).

K těmto pořizovacím nákladům, které se mohou snadno vyšplhat až ke 150 000 korun je nutné připočítat také náklady na provoz (elektrickou energii, každoroční ochranný nátěr dřeva, výměnu kamenů, po čase také zbroušení lavic či nákup nového topidla). Průměrná životnost finské sauny je přitom 15 let.

Ne každý ale vlastní dostatek prostoru či financí na pořízení sauny. Naštěstí je v současné době dost dobře možné sauny najít v areálů bazénů či wellness středisek. Vznikají také saunové světy, kde je k dispozici hned několik saun s rozdílnými teplotami (60–110 °C).

Jelikož je však saunování čím dál více moderní a navíc je silně spojeno s psychickou pohodou klienta, objevují se také architektonicky zajímavě zpracované sauny. Které to jsou?

Plovoucí sauna Lom
Plovoucí sauna Lom
Plovoucí sauna Lom
Plovoucí sauna Lom
Plovoucí sauna Lom
Plovoucí sauna Lom
Plovoucí sauna Lom
Sauna v paláci Ymca

Plovoucí sauna Lom, Lipnice nad Sázavou

Pokud vám připadají ochlazovací bazénky moc malé, zaujme vás tato sauna, která pluje na hladině zatopeného lomu. Jedná se o dílo Víta Šimka z Atelieru HRA, s. r. o. Objekt-plavidlo nabízí kromě prostoru pro saunování také vnější ochoz, který můžete využít i k odpočinku po saunování. Sauna má modřínovou fasádu, palubu i schodiště, interiér sauny je smrkový.

Výzvou bylo dopravit materiál na výsledné místo, tento aspekt vedl k tomu, že je sauna koncipována jako dřevostavba umístěná na pontonu, který je segmentové konstrukce (jedná se o tzv. vierendeelův nosník). Objekt je zakotven u skalní terasy, skrze kterou je přístupná jeho střešní terasa, poté se návštěvníci po schodech dostanou na spodní ochoz a do sauny samotné.

Plovoucí sauna Lom
Plovoucí sauna Lom | Zdroj: atelier HRA, Michal Čepek
Plovoucí sauna Lom
Plovoucí sauna Lom | Zdroj: atelier HRA, Michal Čepek

INFINIT – wellness v magické zahradě, Senohraby

Saunové světy (v Praze, Brně a Senohrabech) pod značkou Infinit slibují netradiční a ojedinělý zážitek ze saunování –zpravidla se jedná o prostorné sauny, ke kterým návštěvník přichází venkovní částí resortu, často po vyhřáté kamenitém chodníčku. Nejinak je tomu v případě Senohrab.

Pražské Studio Reaktor, které se jinak zaměřuje spíše na bytové a kancelářské prostory, navrhlo saunový svět se zcela netradičním vstupem – skrze podzemní podlaží hotelu Sen. Návštěvník tak zažije wow-efekt ve chvíli, kdy se před ním celý prostor otevře.

Infinit Sen
Infinit Sen | Zdroj: BoysPlayNice
Infinit Sen
Infinit Sen | Zdroj: BoysPlayNice

Jednotlivé sauny jsou z vnější strany pokryté latěmi, charakteristické pro Senohraby je poté venkovní osvětlení, které tvoří světelné piktogramy na jednotlivých stavbách – saunách. Nalezneme zde např. znak listu (bylinná sauna), plamenů (panoramatická finská sauna) či pláství (medová sauna).

Kontrastujícím prvkem k latěmi obloženým saunám jsou poté kamenem obložené ochlazovny. Kromě saun nabízí také tepidárium se stěrkovými lavicemi, kde je proměnlivá teplota 35–45 °C a dochází tak k pomalému saunování, které není omezeno časem.

Sauna YMCA, Praha

V centru Prahy, poblíž Náměstí Republiky a Masarykova nádraží, se nachází realizace architektonického ateliéru RUA – zrekonstruovaná sauna v paláci YMCA. Hana Seho a Petr Ulrich navrhli v druhém suterénu budovy, který původně sloužil jako technické zázemí budovy, saunový box, který díky svému nasvícení dokáže působit i jako kostka ledu.

Sauna v paláci Ymca
Sauna v paláci Ymca | Zdroj: Jan Šilar

Hra s materiály, odkazujícími k teplu a chladu, pokračuje i v dalších prostorách – sprchy odděluje matné plexisklo imitující led, v odpočívárně lze naopak nalézt obložení olšovými latěmi na stěnách i stropě. Mokré provozy jsou obloženy břidlicovými deskami.

Nerezový ochlazovací bazének se nachází na úzkém dvorku, skrze který proudí do prostor sauny a souvisejících provozů světlo i čerstvý vzduch. Dvorek doplňuje socha Strom od Lukáše Raise.

Kateřina Tobišková