Za exotickým dřevem na veletrh starožitností Antique
Galerie(1)

Za exotickým dřevem na veletrh starožitností Antique

Nábytek a další bytové doplňky či předměty denní potřeby vyrobené z vzácného, exotického dřeva, patří k chloubám každého starožitníka. Právě tyto artefakty dokazují hodnotu starožitností stoupající s časem: mnohé druhy dřeva již není možné těžit, anebo – a to je bohužel častější případ – byly zcela vymýceny. S plným vědomím odpovědnosti vůči životnímu prostředí Asociace starožitníků, pořádající pravidelný veletrh Antique, vybrala za hlavní téma jeho nadcházející jarní části „Exotická dřeva“. V pražském Mánesu budou od 15. do 19. května vystaveny nejen dřevěné starožitnosti. O dřevu, jeho historii, využití, technologické ochraně i certifikaci, se bude hovořit také v rámci bohatého doprovodného programu.

„Mezi zákazníky starožitnictví stoupá poptávka po vzácných dřevinách. Nejde pouze o sedací soupravy nebo skříně, které jsou nabízeny až za statisíce korun. Lidé chtějí i doplňky a vyřezávané sošky,“ komentuje postavení této komodity na trhu Simona Šustková, prezidentka Asociace starožitníků. A dodává, že jarní, v pořadí již 21. veletrh Antique chce přispět k mnohem vyšší informovanosti návštěvníků. Ti se v druhé půli května v Mánesu mohou těšit i na další tradiční oblíbené starožitné předměty: obrazy, sochy, sklo a porcelán, bronzové a stříbrné šperky a další umění a předměty denní potřeby. Další informace najdete na stránkách www.asociace.com.

Do roku 1600 se vyráběl nábytek z tuzemských druhů dřev. Nejtrvanlivější bylo dubové dřevo, jehož ošetření se provádělo včelím voskem. Po roce 1700 přišlo do módy ořechové dřevo, což způsobilo, že během dvou desetiletí byly ořešáky v Evropě téměř vykáceny a začaly se dovážet z Kuby a Hondurasu. Od 17. století se zavedlo dýhování, tj. lepení tenkých drahých dřev na nábytek z levnějšího dřeva. Základem byl většinou dub nebo měkká dřeva. To umožnilo v Anglii nástup mahagonu, ve Francii z orientálních dřevin (zejména ebenu). Na výrobu židlí byl již v 18. století používán bambus. „Každý druh dřeva má svou specifickou barvu. Dubové dřevo ve škále v medově žluté přes červenohnědou až téměř k černé, mahagon se vyznačuje temnou červení, ořech má jemné středně hnědé zbarvení,“ popisuje Simona Šustková.

V poslední době jsou do České republiky importovány soustavy nebo komponenty hlavně z Asie (Indie, Malajsie, Indonésie). Důvodem je vyšší tvrdost, rozmanitější vzorek a barevnější rozptyl exotického dřeva. K nejoblíbenějším patří teak, k nejdražším oliva nebo makasarský eben z Indie. Ve specializovaných obchodech se lze setkat se skutečně exotickými druhy dřeva: zebrano, wenge, merbau nebo algarrobo. Nechybějí ani druhy vlastní střední Evropě jako javor nebo červený dub.

Zdroj: Smart Communication