V centru Stockholmu stojí obytná věž Söder Torn, která má místo plánovaných čtyřiceti jen dvacet šest pater. Původní architekt dal totiž od projektu ruce pryč, když ztratil vliv na výslednou podobu věže. Architekti ze studia Belatchew Arkitekter přišli s projektem, který by budovu proměnil v jedinečnou elektrickou elektrárnu fungující na principu piezoelektrického jevu.
Judenburg je malé středorakouské město ze 13. století, v jehož severní části vznikla nízkonákladová bytová výstavba. Jde o první čtyřpodlažní dřevostavbu v Rakousku využívající inovativní technologii včetně panelové výstavby a prefabrikovaných laminovaných balkónů.
V pařížské ulici Pierre Rebiere vyrostl netradiční bytový dům. Z jedné strany sousedí se hřbitovem, takže architekti museli hledat takové řešení, aby dům nenarušil hřbitovní atmosféru a zároveň minimalizoval výhled z bytů na hroby. Rozhodli se pro jedinečné uspořádávání bytového domu, které do městského prostoru přináší odvážný pokus o posílení sousedských vztahů.
Váhání developerů, kterým směrem se vydat se svými investicemi, vzalo v Amsterdamu za své. Nedávno tam v oblasti sedmi umělých ostrovů vyrostlo několik domů, které představují zcela novou typologii. Nazývají se Solid a jsou obálkou, kterou lze naplnit jakoukoliv funkcí i jejich mixem. Najdeme v nich byty, lofty, hotelové pokoje i kanceláře, ordinace a další služby.
Plán rozvoje oblasti doků severofrancouzského přístavu Dunkerk, který sehrál důležitou roli ve druhé světové válce, navazuje na mnohaletou obnovu města kdysi zdecimovaného vojenskými operacemi. Projekt, který má město znovu orientovat směrem k přístavu, postupně proměňuje doky v příjemnou rezidenční čtvrť, podporující smíšenou komunitu a sociální vazby.
Podoba nových obytných čtvrtí tvořících základní „hmotu“ našich měst se v průběhu posledních dvou desetiletí zásadním způsobem proměnila. Přístup laissez affaire, který k podobě takové výstavby z velké části zaujala veřejná správa měst, se ukazuje jako potencionálně nebezpečný jak pro jejich vzhled a obyvatelnost, tak i pro sociální a ekologickou udržitelnost a dlouhodobou ekonomickou stabilitu.
Lokalita Prokopského a Dalejského údolí s vápencovými lomy je proslulá nálezy zkamenělin trilobitů, které zde objevoval už francouzský paleontolog Joachim Barrande. Prvohorní živočich dal jméno i projektu obytného souboru, který má vyrůst na okraji tohoto přírodního parku. Jeho architektura a zelená střecha pomáhá jeho integraci do krajiny.
Přístavy jsou vždy tak trochu romantickým místem. Není proto divu, že se jejich industriální zóny a brownfieldy proměňují v obytné čtvrtě, často také velmi prestižní. Směrem k vodě se tak rozrůstají nejen přímořská města, jako jsou Aarhus, Malmö, Dunkerk či Amsterdam, ale také města říční, jako je Praha. Například v místě bývalých loděnic v Libni.
Bytový dům s netradičně zvlněnou zelenou střechou a deseti dvou až tří patrovými byty vyrostl na obyčejném čtvercovém pozemku v docela neobyčejném urbanistickém areálu od architekta Frise van Dongena. Amsterdamský areál s trojúhelníkovým tvarem a pěti sty byty doplnili o tuto nápaditou budovu architekti z kanceláře NL Architects. Bytový dům se zelenou střechou nese název Blok K.
Nové technologie a inteligentní systémy pomáhající příjemnému bydlení, jaké jsme mohli obdivovat ve vizionářských sci-fi filmech, se pomalu stávají standardem. V pražské čtvrti Bubeneč vyroste dokonce dům s několika inteligentními bytovými jednotkami, navíc v pasivním standardu. Jeho charakteristickým rysem bude pojetí fasády jako vertikální zahrady.
Originální komplex domků Hvězdárna Jižní svah v Jindřichově Hradci je úsporný v mnoha ohledech. Vyniká nízkou energetickou náročností, nízkými nároky na údržbu a zároveň příznivou pořizovací cenou. Při tom všem poskytuje obyvatelům soukromí v podobě oddělených dvorků a výborné zvukové izolace. Při stavbě se uplatnil zdicí systém SENDWIX ve variantě „L“, jehož vnější povrchovou úpravou je lícová přizdívka ze žlutookrového vápenopískového zdiva.
Co se starými paneláky? Srovnat je se zemí je příliš nákladné, tak je radši úzkostlivě oblepujeme polystyrenem a malujeme je všemi barvami duhy. K tomu je dokonale utěsníme plastovými okny a paneláky nám tak pomalu vyhnívají zevnitř. Jde to ale i jinak, líp. V Paříži to na věžáku z šedesátých let ukázali architekti Druot, Lacaton a Vassal a za svůj projekt obdrželi prestižní ocenění Designs of The Year 2013, které uděluje Design Museum v Londýně.
Nový bytový dům Anděl Na Zatlance stojí za pozornost. Jeho výraz nezapře inspiraci v činžovních domech přelomu 19. a 20. století, přesto je velmi osobitý a současný. Citlivě doplňuje uliční řadu a o svých kvalitách přesvědčil Českou komoru architektů, která jej nominovala spolu s osmi dalšími českými realizacemi na prestižní ocenění Mies van der Rohe Award 2013.
Díky pečlivému zkoumání života specifické komunity – seniorů – vznikl v portugalském městě Alcácer do Sal dům s pečovatelskou službou, který svým obyvatelům umožňuje dostatek soukromí i společenského kontaktu.
Architektura může být citlivě zasazená do svého kontextu, navazovat na okolí svou velikostí, formou a umírněností, a přesto upoutat natolik, aby byla nepřehlédnutelná. Aniž by jejím cílem bylo uzurpovat si veškerou pozornost.
