Udržitelná architektura zpoza polárního kruhu. Výstava přináší inspiraci pro Česko

Infopoint u sopky a jezera Myvatn
Zdroj: Jiří Havran

Architekturu Grónska, Norska včetně Lofot a Špicberků, Švédska a Islandu má v hledáčku připravovaná výstava v Galerii Jaroslava Fragnera s názvem NORDIC ARCTIC/ Udržitelná architektura za polárním kruhem. Výstavou, jež bude zahájena 8. září, galerie pokračuje v představování inspirativní severské architektury a udržitelnosti, kterým se pravidelně věnuje v uplynulé dekádě.

Udržitelnost je v tomto případě vnímána nejen z pozice koncepce stavby, ale neméně důležitého aspektu – vlivu masivního turistického ruchu na přírodní bohatství. Komplexní zvládnutí tohoto problému (tedy od detailní přípravy soutěží za účasti expertů z mnoha oblastí přes vymezení pouze určitých tras až po jejich estetické vyznění a údržbu) spolu s vnímáním kvality krajiny a důrazem na ekologickou stopu je příkladem dobré praxe a výjimečné architektury v extrémních podmínkách.

V Galerii Jaroslava Fragnera budou zastoupeny projekty od renomovaných ateliérů a architektů jako Bjarke Ingels Group, Dorte Mandrup, Einar Jarmund, Jan Olav Jensen a Børre Skodvin, Peter Zumthor, Sami Rintala a Dagur Eggertsson, Snøhetta, Steven Holl nebo White Arkitekter.

Fotografie s českým otiskem

Velká část staveb je prezentována v záběrech Jiřího Havrana, renomovaného fotografa českého původu, který žije v Norsku od sedmdesátých let a věnuje se především architektuře. Na výstavě budou také uvedeny videodokumenty z Norska a Islandu, které galerie připravila v rámci předchozích projektů. Výstavu, která potrvá do 30. října, doprovodí série přednášek a debat, workshop a katalog.

Výstava NORDIC ARCTIC nabízí přesah do výtvarné sféry – architektura a zásahy do krajiny jsou totiž prezentovány formou fotografické výstavy doplněné o videodokumenty. Hlavní sál galerie přináší kontemplativní vizuální záznamy staveb a krajiny optikou v Oslu žijícího fotografa Jiřího Havrana, který se tomuto tématu věnuje více než 20 let.

Jako autor či spoluautor připravil také řadu publikací věnujících se tématu dialogu skandinávské krajiny a architektury, jak historické (např. objemná edice knih mapujících specifika norské sakrální architektury od středověku po současnost), tak soudobé (dlouhodobě spolupracuje s předními norskými architekty a institucemi). Osobitá poetika Havranových fotografií nabízí ojedinělý záznam proměny romantických, ale i velmi klimaticky drsných lokalit za polárním kruhem v dialogu s turistickým ruchem.

Jedním ze základních motivů se stává stále sílící diskuze nad úlohou udržitelné architektury v rámci adaptace na klimatické změny. Výstava dokumentuje vzorové příklady jak v rámci udržitelnosti krajiny po stránce environmentální, tak ve vztahu k sílícímu náporu turistů do exponovaných krajinných celků. Ukazuje možné strategie odborných institucí v Norsku, Švédsku, Islandu nebo Dánsku.

Paříž severu i bývalé hornické město

Ukázkovým příkladem je ojedinělý systém spolupráce expertů z mnoha odvětví s norskými i světovými architekty během kontinuálního projektu Národních turistických tras. Kreativita a inovace s pokorným přístupem k materii exponované krajiny se staly vzorem pro další země (včetně Islandu) při vytváření turistické infrastruktury při ochraně výjimečných krajinných celků.

Další rovinou, vedle turistické infrastruktury, je představení větších staveb, které sehrávají ve skandinávské Arktidě významnou roli kulturně-společenských center a jsou epicentry společenského života sídel za polárním kruhem. Můžeme jmenovat Katuaq Culture Centre Nuuk, Sarakulturhus Skellefteå, UNIS – University Centre in Svalbard nebo Hof Cultural & Conference Centrum Akureyri, v širším záběru města jako „Paříž severu“ či „brána do Arktidy“ jak je nazýváno sídlo nejseverněji ležící univerzity na světě, město Tromsø, které je vzorovým příkladem kulturně-společenské infrastruktury, jež vede dialog s historickým odkazem včetně revitalizace bývalých doků a dalších průmyslových areálů.

Druhým představeným urbánním celkem je hlavní město souostroví Špicberky – Longyearbyen – se svojí hornickou tradicí i transformací díky arktického výzkumu, ale i turistických expedic, které se propisují do nové tváře města. Jiří Havran zachytil i ojedinělou architektonickou atmosféru ruského bývalého hornického města Pyramiden, které nám umožňuje se vrátit do dob ne tak dávno minulých.

Výstava v druhé části prezentuje také inovativní realizace i projekty, které ukazují širokou škálu architektonických konceptů předních skandinávských ateliérů – BIG, Dorte Mandrup, Henning Larsen, Snøhetta, White Arkitekter, Jensen & Skodvin Architects, Reiulf Ramstad Arkitekter, Rintala Eggertsson Architects nebo Einar Jarmund & Co a dalších. Mnoho z těchto staveb a objektů získalo různá ocenění a staly se základním portfoliem pro odbornou diskuzi napříč vědeckými obory a institucemi včetně univerzit.

Dlouhodobá strategie

Důležitou součástí projektu je setkání odborníků z Norska a České republiky a diskuze nad možnostmi jak prezentovat širší veřejnosti strategické cíle pro vývoj udržitelné architektury v klimaticky a turisticky zatížených lokalitách českých hor, kam již za poledních pár let proniká i současná kvalitní architektura.

V průběhu výstavy se uskuteční cyklus přednášek a debat odborníků z oblasti architektury, umění, přírodovědného výzkumu i cestovatelských expedic do polárních krajin. V rámci spolupráce s Fakultou umění a architektury Technické university v Liberci se na konci září uskuteční pod vedením světově uznávaného architekta Dagura Eggertssona (Rintala Eggertsson Architects) studentský workshop.

Od partnerů ASB

Na závěr výstavy bude vydána publikace, která bude i záznamem dlouhodobé spolupráce GJF s norskými a skandinávskými institucemi a autory.

Projekt navazuje na dlouhodobou strategii Galerie Jaroslava Fragnera a spolku Architectura při hledání východisek využití současné architektury jako významného faktoru při zachování kvality exponované krajiny nebo veřejného prostoru urbánních struktur.

Navazuje na projekty týkající se ekologické architektury a zapojení umění do zkvalitnění městského veřejného prostoru, které byly v minulosti připraveny ve spolupráci s partnery ze Skandinávie (např. Artscape Norway, Artscape Island, Arctic Nordic Alpine – In dialog with Landscape), a to za podpory fondů EHP a Norska. Velmi důležitým aspektem této aktivity je hledání vhodných nástrojů pro diskuzi o udržitelném turismu v rámci cirkulární ekonomiky.

red