Moskva

Stavby za biliony zůstávají nedokončené. Rusku chybějí peníze na výstavbu

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se v Rusku nedaří dokončit téměř 300 stavebních projektů celostátního významu v hodnotě 9,5 bilionu rublů (přibližně 2,58 bilionu korun). Dalších více než 380 projektů se nepodařilo ani zahájit. Vyplývá to z analýzy registrů federálních úřadů, kterou zveřejnil server The Moscow Times. Mezi odkládanými stavbami jsou silnice, mosty, nemocnice, čistírny odpadních vod, vědecké laboratoře i průmyslové závody. Nejčastějším důvodem zpoždění je podle úřadů nedostatek finančních prostředků, v menší míře pak nedostupnost potřebného vybavení.

Ruské úřady se přitom podle ekonomů vyhýbají přímému pojmenování problému a namísto zastavení výstavby hovoří o posouvání termínů dokončení jednotlivých projektů.

„Oficiálně přiznat zmrazení projektu znamená přiznat selhání. Ale za selhání se trestá, a tak nikdo nemluví o zakonzervování stavby, ale jen o přenesení termínu. Je to podobně geniální novotvar z válečných dob jako záporný růst,“ poznamenal ekonom Igor Lipsic.

Podle nejmenovaného ruského senátora provázelo zastavování velkých stavebních projektů prakticky každou významnou hospodářskou krizi v Rusku, a to před rozpadem Sovětského svazu i po něm. Současný vývoj proto považuje za jeden z ukazatelů vážných ekonomických potíží země.

Nejvíce ohrožená je dopravní infrastruktura

Nejnákladnějším z odkládaných projektů je výstavba plynárenského závodu v Usť-Luze za 3,5 bilionu rublů. Následuje železnice v Jamaloněněckém autonomním okruhu za 850 miliard rublů. Zpoždění se nevyhnulo ani rozšíření Kurské jaderné elektrárny či stavbě atomového ledoborce Rossija.

Mezi pětici nejnákladnějších odkládaných projektů patří také silniční most přes řeku Lenu v Jakutsku za 174,8 miliardy rublů. Jeho výstavbu úřady slibují již od roku 2006, termín dokončení byl přitom osmkrát posunut.

Právě dopravní infrastruktura je nezasaženější oblastí. Celkem se zpoždění týká 128 staveb v hodnotě přesahující 3,4 bilionu rublů. Zahájení provozu podzemní tramvaje v Krasnojarsku se například posunulo z roku 2025 na rok 2029, zatímco předpokládané náklady vzrostly z 89 na téměř 123 miliard rublů. S problémy se potýká rovněž výstavba metra v Petrohradu.

Rusko odložilo otevření 43 nemocnic

Druhou nejpostiženější oblastí je zdravotnictví. Od začátku války ruské úřady odložily otevření 43 nemocnic v celkové hodnotě 438,5 miliardy rublů. Mezi nimi jsou také specializovaná onkologická zařízení.

Zpožďování výstavby doprovází omezování výdajů na zdravotnictví. Podle serveru The Moscow Times se státní financování léčby onkologických onemocnění od začátku války snížilo o 70 procent. Pacienti v některých regionech si stěžují na dlouhé čekací lhůty i nedostupnost potřebné léčby.

Problémy zasáhly také jedenáct projektů veřejné infrastruktury. Patří mezi ně například druhá etapa výstavby vodovodního potrubí ze Severokrymského kanálu do Feodosije a Kerče na Ruskem anektovaném Krymu. Projekt měl řešit nedostatek vody, s nímž se potýká více než 400 tisíc obyvatel východní části poloostrova. Původně měl být dokončen v roce 2020, zpoždění nyní činí nejméně devět let.

Hodnota odložených projektů odpovídá půlročním výdajům na válku

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se v registru kapitálové výstavby a v jednotlivých resortních programech objevilo celkem 1 238 projektů. Z nich bylo 294 odloženo a u dalších 382 je podle analýzy nepravděpodobné, že budou vůbec zahájeny. Dokončit se podařilo 402 projektů, dalších 160 pokračuje podle plánu.

Souhrnná hodnota odložených nebo zrušených projektů přesahuje 10,5 bilionu rublů, tedy v přepočtu přibližně 2,85 bilionu korun. Podle serveru jde o částku, která by postačovala na pokrytí ročních výdajů na důchody nebo na šest měsíců vedení války.

Ekonomové připomínají poslední roky Sovětského svazu

Někteří ekonomové současnou situaci přirovnávají k období před rozpadem Sovětského svazu. V letech 1986 až 1988 nebyla podle tehdejších statistik včas dokončena přibližně třetina stavebních projektů zásadního národohospodářského významu. V roce 1989 se již zpoždění týkalo každého druhého projektu.

„Rusko opět kráčí ve stopách Sovětského svazu,“ tvrdí ekonom Lipsic a připomíná, že řada tehdejších staveb skončila již ve fázi hloubení základů, po níž se čekalo na zajištění dalšího financování.

Ekonom Dmitrij Nekrasov sice připouští určité paralely, upozorňuje však, že rozsah zastavené výstavby je stále výrazně menší než v období sovětské perestrojky. Připomíná rovněž mimořádný objem stavebních prací v prvních letech války, kdy bylo jen v Moskvě otevřeno 27 nových stanic metra a 64 kilometrů nových tratí