Komu poputují zelené miliardy?
Galerie(3)

Komu poputují zelené miliardy?

Odstupující ministr životního prostředí Martin Bursík představil v dubnu nový dotační program Zelená úsporám. Program je sice zaměřen hlavně na výměnu starých kotlů na pevná paliva v domácnostech, šance na získání dotací se ovšem rýsují i pro malé a střední stavební či developerské firmy a obce. Zejména obce a kraje se dosud při rekonstrukcích vlastních objektů bránily využívání úsporných řešení kvůli finanční náročnosti. Dotace budou moci žadatelé získat až do roku 2012. Nastane tedy konečně rozmach nízkoenergetických domů, jaký známe ze Skandinávie a Německa? Tato možnost je velmi reálná.


Program Zelená úsporám přinese finanční podporu vytápění s využitím obnovitelných zdrojů energie, ale také investicím do energetických úspor při rekonstrukcích i v novostavbách. V programu bude podporováno zateplování rodinných domů a nepanelových bytových domů, náhrada neekologického vytápění za nízkoemisní kotle na biomasu a účinná tepelná čerpadla, instalace těchto zdrojů do nízkoenergetických novostaveb a také nové domy v pasivním standardu.

Česká republika získala na rozjezd tohoto programu 9 miliard korun tím, že prodala Japonsku emisní povolenky získané v rámci obchodu, který vyplývá z Kjótského protokolu o snižování emisí skleníkových plynů. Celková očekávaná alokace programu má být téměř 25 miliard. Dalších 16 miliard by mohlo přijít na zateplování tuzemských bytů a domů z evropských fondů. Evropský parlament na začátku dubna v rámci protikrizových opatření podpořil změnu legislativy a umožnil členským státům investovat více peněz z evropských fondů do bydlení. Bursíkův program mnozí vítají, jiní k němu mají výhrady zejména kvůli jeho přísně nastaveným normám a preferování jen určitých druhů řešení.

Zakázky pro auditory
Podpora v rámci programu Zelená úsporám je nastavena tak, aby prostředky mohly být čerpány v průběhu celého ­období od vyhlášení programu do 31. prosince 2012. Žádosti o podporu jsou přijímány do 30. června 2012 nebo do vyčerpání finančních prostředků programu. O dotaci lze žádat již před realizací opatření, což je největší změna oproti předchozím dotačním programům. Donedávna mohli žadatelé sice podat žádost o podporu při změně vytápění či zavedení solárních článků, ale až poté, co celou výměnu financovali z vlastních zdrojů. Žadatelé mají také možnost získat úvěr na celou akci u bankovních institucí pověřených Státním fondem životního prostředí. Některé banky už představily speciální produkty pro program Zelená úsporám.

Podporu ovšem dostanou jen ti, kteří nevyužívají dané objekty pouze k individuální rekreaci, a to ani v případě, že zde mají trvalé bydliště; nárok nebudou mít ani průmyslové objekty. Žádostem musejí předcházet výpočty měrné spotřeby energie domu, které bude muset provést projektant či autorizovaný energetický auditor. Znamená tedy nové zakázky pro architekty a projektanty, kteří si v souvislosti s novým zákonem o průkazu energetické náročnosti budovy rozhodli zvýšit kvalifikaci a získat certifikát energetického auditora.

Program je členěn do tří základních oblastí podpory. Tou první je úspora energie na vytápění a platí pro komplexní zateplení obálky budovy vedoucí k dosažení nízko­energetického standardu. Vztahuje se ale i na dílčí zateplení vybraných částí obytných domů. K tomu Martin Bursík uvedl: „Lze udělat komplexní zateplení rodinného domu nebo bytového nepanelového domu, ale je možné se rozhodnout i pro dílčí zateplení, do kterého patří zateplení vnějších stěn, střechy, podlahy, výměna oken, dveří nebo rekuperace vzduchu. Nárok na dotaci má každý tehdy, když zkombinuje tři z pěti uvedených opatření nebo dvě z nich zkombinuje s instalací kotle na obnovitelné zdroje. Dotace je podle typu domu a počtu opatření mezi 450 až 850 Kč/m2.“

Pasivní domy
Druhou oblastí programu je podpora novostaveb v pasivním energetickém standardu. „Rodinné domy musejí mít roční spotřebu tepla nižší než 20 kWh/m2, bytové domy 15 kWh/m2. V takovém případě dostane majitel pevnou dotaci ve výši 220 tisíc korun pro rodinný dům a 140 tisíc korun pro byt v bytovém domě. Podmínkou dotace na komplexní zateplení rodinného domku je úspora alespoň 40 % nákladů na vytápění a dosažení roční potřeby tepla na vytápění ve výši do 70 kWh/m2. Dotace je na čtvereční metr podlahové plochy 1 300 Kč, při splnění přísnějšího standardu 40 kWh/m2 se vyplácí 1950 Kč/m2. Proplácí se maximálně 50 % nákladů. U rodinného domu maximálně 350 m2, u bytu nejvýše 150 m2.“

Třetí stěžejní oblastí programu je podpora využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a přípravu teplé vody. Do ní patří výměna zdrojů na tuhá a kapalná fosilní paliva nebo elektrického vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu a účinná tepelná čerpadla, dále pak zavedení nízkoemisních zdrojů na biomasu a tepelných čerpadel do novostaveb a instalace solárně-termických kolektorů.

Program nabízí i bonusy za vybrané kombinace těchto oblastí, ale pouze při současném podání žádosti a maximálně jednou pro daný objekt i při využití více z uvedených kombinací.

Tlak na ceny
Oprávněnými žadateli o podporu jsou vlastníci a stavebníci rodinných a bytových domů, které podléhají daňové povinnosti podle zákona č. 338/1992 Sb. Jsou jimi tedy fyzické osoby (podporované opatření je určeno pouze pro domácnosti), společenství vlastníků bytových jednotek, bytová družstva, města a obce (včetně městských částí), podnikatelské subjekty, případně další právnické osoby. Běžným společenství vlastníků bytových domů program podle Bursíka v případě, že mají zájem o zateplení domu, nabízí dotaci ve výši až 50 % nákladů. „Je odstupňována podle splnění měrné potřeby tepla – pokud splní limit do 30 kWh/m2, pak dotace za rok činí dotace 1350 Kč/m2, pokud se společenství vejde do 55 kWh, dotace činí 900 Kč/m2. Limit plochy bytu pro dotaci je 150 m2,“ vysvětluje Bursík.

Program není primárně určen pro panelové domy. Ve všech oblastech a podoblastech podpory jsou oprávněnými žadateli vlastníci rodinných domů a bytových domů nepanelové technologie. Přesto i na panelové domy je podle Martina Bursíka v rámci programu pamatováno. „Program u nich podporuje instalace obnovitelných zdrojů energie jako je centrální kotel na biomasu, tepelné čerpadlo či solární kolektory,“ říká Bursík a majitele panelových domů odkazuje na program Panel Ministerstva pro místní rozvoj.

Jiným omezením Bursíkova programu je nutnost využívat takové materiály, výrobky, zařízení a zároveň i služby, které zajistí dosažení cílů programu a environmentálních přínosů pro společnost a zároveň budou zárukou kvality pro realizátory projektů. Proto je možné z programu podpořit pouze výrobky, zařízení a technologie uvedené v Seznamu výrobků a technologií a služby firem uvedených v Seznamu odborných dodavatelů. Při tvorbě tohoto seznamu budou jednoznačnými kritérii technologické parametry výrobků, například u tepelného čerpadla topný faktor.

Už nyní je jisté, že ti, kteří donedávna jen vzdáleně uvažovali o energeticky úsporných opatřeních ve svých domech, budou mít nyní výraznější motivaci. Developeři, kteří ještě nestopli své projekty, budou moci část investic dostat zpět od státu a nikoli pouze od klientů. Na druhou stranu vyšší poptávka bude znamenat nárůst zakázek pro firmy vyrábějící tepelná čerpadla, rekuperační jednotky či výrobce izolací. Pokud celá situace vyústí ve větší sortiment zmíněných výrobků na trhu, bude to mít bezesporu pozitivní dopad na celý stavební průmysl. Pokud bude znamenat zvýšení cen zmíněných výrobků, budeme sice ve výsledku všichni dýchat čistší vzduch, ale zaplatíme za to vyšší cenu, než by bylo nutné.

Daniel Tácha
Ilustrační foto: Iva Nachtmannová, Dano Veselský

Autor je spolupracovníkem redakce a editorem ekonomického vysílání televize Z1.

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.