Architekt roku 2021: Známe čtyři finalisty

Kuba Pilar Jihoceska vedecka knihovna CB min
Zdroj: archiv

Odborná porota vybrala do finále soutěže Architekt roku 2021 čtyři přední české tvůrce. Jedná se o architekty, kteří se v období uplynulých pěti let svým přístupem významně zasloužili o architekturu v České republice, ať již vynikající tvorbou či podporou kvalitní architektury a profese.

Cílem ocenění Architekt roku je šířit osvětu a propagovat kvalitní architekturu. Cena také upozorňuje na význam a důležitost architektury pro náš život a kulturní rozvoj společnosti a rovněž na výjimečnou roli architektů, kteří úroveň výstavby mohou ovlivňovat.

Cena Architekt roku by neměla být oceněním za celoživotní dílo, ani by neměla připomínat životní jubilea. Její snahou je ocenit významný počin v oblasti architektury z posledních pěti let. „Ocenění je určeno především praktikujícím architektům, ale nejen jim. Laureátem se může stát každý, kdo svým počínáním usiluje o příjemný prostor k bytí,“ říká Zdeněk Fránek, loňský laureát ceny a současný porotce.

O desítce nominací s ním rozhodovali také další vítězové předchozích ročníků soutěže – architekti Stanislav Fiala, Petr Hájek, Marcela Steinbachová a umělkyně Kateřina Šedá.

Slavnostní vyhlášení výsledků 13. ročníku soutěže proběhne 21. září 2021 na veletrhu FOR Arch, PVA EXPO PRAHA v Letňanech.

Pestré nominované osobnosti

Mezi nominovanými byli diskutováni projektující architekti, ale i teoretici či pedagogové a další angažovaní odborníci, např.: BOD architekti, Kateřina Bečková, Petr Janda, Kuba & Pilař architekti, David Kraus, Jakub Potůček, Petr Stolín, Michal Škoda, Dagmar Štěpánová a Rostislav Švácha.

Čtveřice finalistů

Porotci se seriózně zabývali jednotlivými nominacemi. „Jsme přesvědčeni, že nominované osobnosti by měly být představiteli kvalitní tvorby a zároveň angažovanosti na poli architektury, jak stanovuje statut soutěže. Pokusili jsme se proto o komplexní posouzení přínosu finalistů pro společnost, profesní a morální integritu i osobní nasazení“, shrnul kritéria výběru architekt Petr Hájek. Do finále nakonec postoupila čtyři jména. Porota v září udělí rovněž jedno čestné uznání.

Kuba & Pilař architekti / Ladislav Kuba, Tomáš Pilař

Odůvodnění poroty: Ladislav Kuba a Tomáš Pilař jsou stálicemi české architektonické scény. Důsledně naplňují minimalistické principy, a přitom dosahují velmi rozmanitých, výtvarně zdařilých forem, které neustále rozvíjejí. Jejich mnohokrát oceněná tvorba je kvalitní, propracovaná v detailech, ctí kontext, není cizorodým prvkem.

Kuba Pilaż min
Ladislav Kuba, Tomáš Pilař | Zdroj: archiv

Zahrnuje sakrální stavby, památníky, rodinné a bytové domy, obytné soubory či budovy škol nebo obchodní centrum. V letošním roce byla podle jejich vítězného soutěžního návrhu dokončena přístavba Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích, která potvrzuje vynikající renomé těchto architektů.

Ladislav Kuba (*1963) a Tomáš Pilař (*1964) spolupracují od roku 1996 a působí především v Brně. Začátek jejich spolupráce byl podpořen úspěšnou účastí v architektonických soutěžích, které se staly výchozím zdrojem zakázek ateliéru. Vítězstvím v soutěži na knihovnu Filozofické fakulty MU v Brně (1998) získali první významnou veřejnou zakázku, která byla realizována a následně získala četná ocenění.

Na tento projekt navázaly další úspěšné architektonické soutěže, realizace a ocenění – mezi nejvýznamnější patří Fakulta chemicko-technologická a sportovní zařízení Univerzity Pardubice, Bytový komplex Na Krutci v Praze, obchodní dům Omega v Brně, bytový dům na Kostelním náměstí v Ostravě, projekty Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě a Západočeské galerie v Plzni a mnoho dalších. Pět jejich staveb bylo nominováno na Evropskou cenu za architekturu Mies van der Rohe Award a devětkrát získali ocenění Grand Prix architektů.

Výchozím bodem jejich architektonických návrhů je kontextuální vztah k okolí a obsah samotné stavby, který se snaží transformovat do odpovídající vizuální podoby. Soulad mezi obsahem a formou nepovažují za frázi. Kladou maximální důraz na výtvarnou koncepci návrhů. Soustředí se na detail, který teprve finálně přepisuje abstraktní výtvarný záměr do reality.

Petr Janda

Odůvodnění poroty: Architekt s obrovským citem pro výtvarnou stránku svých prací, v nichž se kloubí zkušenost ze studia na Fakultě architektury ČVUT u Jana Bočana a na Akademii výtvarných umění u sochaře Aleše Veselého. Tu prokázal nejnověji ve své realizaci pražských náplavek, na které bude pracovat i do budoucna a která vzbudila značný a zasloužený zájem zahraničních medií.

Petr Janda foto Michael TomeÁ min
Petr Janda | Zdroj: Michael Tomeš

Jeho světem je poezie života, kterou chápe a vnímá komplexně napříč všemi obory umění a samozřejmě i architekturou jako jejich vrcholem. Takto Petr Janda dozrává do pozice nepostradatelné osobnosti na poli české architektury.

Petr Janda (*1975) je architekt a výtvarný umělec, absolvent FA ČVUT a Školy monumentální tvorby AVU od roku 2008 vede vlastní studio petrjanda/brainwork. Jako porotce i soutěžící se pravidelně účastní architektonických soutěží a přehlídek, ve kterých získal několik českých a mezinárodních ocenění.

Od roku 2009 se průběžně zabývá pražskými náplavkami, od roku 2017 v pozici architekta náplavek. Kromě revitalizace kobek na Rašínově, Hořejším a Dvořákově nábřeží je třeba připomenout Lazy House ve Zlíně, Regula Penthouse v Praze, vítězství v mezinárodní architektonické soutěži na Návštěvnické centrum rezervace plameňáků v Abu Dhabi, návrh Plovoucího bazénu pro Rašínovo nábřeží v Praze atd.

Práce jeho ateliéru je založena na hledání autentických řešení. Vnímá architekturu jako událost moderující vztahy v prostředí, do nějž vstupuje. Navrhuje s důrazem na propojení fyzických a metafyzických vrstev, rezonanci formy a obsahu a zapojení sochařských postupů s tendencí ke konceptuálnímu přístupu do kontextu architektury. Pokud ateliér pracuje s tradicí, snaží se ji spoluvytvářet aktuálně dostupnými prostředky, kdy nová vrstva je rovnocenným partnerem svého kontextu.

David Kraus

Odůvodnění poroty: David Kraus je výrazným českým architektem a učitelem střední generace. V roce 2018 získal Českou cenu za architekturu za administrativní budovu betonářské společnosti u obce Strančice. Jako učitel působil na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a Fakultě architektury ČVUT v Praze.

David Kraus min
David Kraus | Zdroj: archiv

Rozvíjí vlastní alternativní cestu moderní architektury, pracuje s neobvyklými zdroji inspirací, obrazy a principy současného světa. Jeho realizace a návrhy mají originální myšlenkový rukopis a silný výtvarný náboj.

David Kraus (*1970) je absolventem FA ČVUT v Praze, studoval u profesora Šika (Nová česká práce), od roku 2002 vlastní kancelář Architektura, s. r. o. Realizoval desítky osobitých rodinných domů a dalších staveb, za zmínku stojí např. Administrativní budova ve Strančicích, Dům pro veterány v Satalicích, Přístavba základní školy v Hradišťku, Volnočasové centrum v Luži atd.

Experimentální tvorba Davida Krause byla prezentována na výstavě VIZE 1997. Přednáší, působí jako pedagog, publikuje, je držitelem řady ocenění. Jeho ateliér klade důraz na praxi – cílem je realizovaná stavba, jež zvyšuje kolektivní zkušenost týmu, charakteristický je výtvarný styl, sdílený příběh s klientem, neustálé hledání informací a inspirací zejména mimo obor.

Spolupracuje s mladými architekty, tvořícími volné společenství kolem objektu Kovárna. David Kraus věří v jednoduchost myšlení a konání, fyzický pohyb, bojová umění, rytmus a skutečný přítomný svět, využívá, rozvíjí a kombinuje současné moderní technologie s nejjednodušším stavěním, hledá „českou“ cestu. 

Petr Stolín

Odůvodnění poroty: Petr Stolín a jeho kolegyně Alena Mičeková jsou tým, který kvalitou svých prací obstojí s jakýmkoliv srovnáním s nejlepší zahraniční produkcí. Opakovaně získal hlavní cenu v soutěžní přehlídce Česká cena za architekturu.

Od partnerů ASB

Petr Stol°n min
Petr Stolín | Zdroj: archiv

Jeho stavby vlastního domu a ateliéru ZEN-houses objevily pro českou krajinu velmi přívětivý impuls: neokázalé, skromné, levné, a přitom nevídaně působivě uspořádané objekty, jeden pro bydlení, druhý pro tvorbu. Tuto skutečnou architekturu použitou pro „vlastní potřebu“ pak zlegalizovali s ještě větší brilantností ve veřejné budově mateřské školky, kde jejich tvorba potvrdila mistrovství.

Petr Stolín (*1958) po stranicky vynuceném nástupu na učňovský obor zedník se mu podařilo přestoupit a absolvovat střední průmyslovou školu v Liberci a pak v Brně, kde následně v letech 1978–1983 vystudoval Fakultu architektury na VUT. Vrátil se znovu do Liberce, kde získal pozici ve Stavoprojektu Liberec a také v SIALu pod Karlem Hubáčkem.

Roku 1993 si založil vlastní architektonickou praxi a od roku 2008 začal spolupracovat s Alenou Mičekovou pod svou ustálenou značkou PETR STOLÍN ARCHITEKT. Společně se také věnují vedení ateliéru konceptuálního analogového modelování na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci, kde Petr Stolín vede i Katedru architektury. Návrhy se nepodřizují rychlosti a fotogeničnosti mediálních událostí, protože jejich cílem je rozvíjení autentické zkušenosti obývaného prostoru.

Důvodem úspěchu je tak především dlouhodobé ohledávání základních kvalit stavebního umění, které jej přivedlo k rozvinuté poetice střídmosti. Průlomové realizace experimentálních domů ZEN-houses v Liberci a nekonvenční Mateřské školy ve Vratislavicích nad Nisou získaly řadu ocenění a byly nominovány na cenu Mies van der Rohe Award.

red