Zemní a výkopové práce II – v zastavěném území
Naše putování po staveništích za místy potenciálních možností úrazů nejen při pádech z výšky (či pádech do hloubky) pokračuje. Tentokrát se zaměříme na zemní a výkopové práce v hustě zastavěném území, na veřejných prostranstvích, na veřejně přístupných komunikacích nebo v uzavřených areálech, kde současně probíhají i jiné než stavební činnosti.
Výkopy, které přiléhají k veřejně přístupným pozemním komunikacím nebo do nich nějakým způsobem zasahují, musejí být opatřeny příslušnou výstražnou dopravní značkou a v noci a za snížené viditelnosti označeny světelnou značkou nebo světelným signálem na začátku a na konci, případně podle konkrétních podmínek i na dalších nebezpečných místech.

Před zahájením výkopových prací v zástavbě je nutné zajistit všechny okolní stavby, které by mohly být nějakým způsobem touto činností ohroženy. V zastavěném území platí pravidlo: výkop nemusíme pažit tehdy, jsou-li jeho svislé stěny do hloubky 1,3 m hloubeny ručně (obr. 1).
V zeminách náchylných k sesutí a v místech s častými opakovanými otřesy se stěny výkopů zajišťují podle stanoveného technologického postupu i při hloubkách nižších než 1,3 m. Rozmístění pracovníků při ručním provádění výkopových prací je takové, při kterém se vzájemně neohrožují.
Nemá-li obsluha stroje při souběžném ručním a strojním provádění výkopových prací dostatečný výhled na všechna místa tzv. ohroženého prostoru (maximální dosah stroje zvětšený o 2 m), nemůže pokračovat v práci a musí ji přerušit. Pro výkop rýh a pro šířky dna rýh určených pro kanalizační potrubí platí ČSN EN 1610 (75 5114).

Pokud má výkop svislé stěny a vstupují do něj pracovníci, musí být široký minimálně 800 mm. Tuto šířku je nutno dodržet i při pokládce vodovodních a plynových potrubí malých průměrů do mělkých výkopů, a to i přesto, že tyto většinou krátkodobé práce by bylo možné provádět bez velkého rizika v ještě užších výkopech.
Při určování minimálního pracovního prostoru pro pokládku plynového potrubí z tlakových trubek z polyetylénu a pro svařování termoplastických hmot je třeba vzít v úvahu příslušné technické předpisy, které jsou na pracovní prostor ještě náročnější.
Zemní práce v ochranném pásmu
V ochranných pásmech vedení, zařízení technického vybavení a staveb můžeme provádět výkopy pouze při dodržení podmínek stanovených jejich provozovateli nebo vlastníky. Podzemní vedení má být po dobu jeho obnažování vyřazeno z provozu. Obnažování podzemního vedení lze provést pomocí stroje pouze v těch případech, pokud to příslušné předpisy povolují. Nejblíže se můžeme přiblížit do vzdálenosti 1 m od jeho předpokládané polohy, potom musíme v práci pokračovat ručně. Obnažené potrubí ve stěně výkopu musí být ihned zajištěno proti průhybu, vybočení nebo rozpojení.
Ochrana okolí výkopu

Před pádem do výkopu může chodce spolehlivě ochránit například zábradlí ve vzdálenosti větší než 1,5 m od hrany výkopu, které je vysoké minimálně 1,1 m. V ulicích měst se běžně používá přenosné dílcové zábradlí.
Přechody a přejezdy přes výkop na veřejné komunikaci
Pokud výkop tvoří bariéru na veřejně přístupné komunikaci pro pěší, musí být vždy zajištěn zábradlím podle nařízení vlády č. 362/2005 Sb. To znamená, že prostor mezi horní tyčí a zarážkou u podlahy se jistí tak, aby nedošlo k propadnutí osob. Zarážka u podlahy slouží současně jako vodítko pro slepeckou hůl.
Na veřejně přístupných komunikacích a na veřejném prostranství musí být zřízen přechod pro pěší minimální šířky 1,5 m přes výkop pokaždé, bez ohledu na jeho hloubku. U výkopů hlubokých maximálně 1,5 m musí být instalováno alespoň dočasné jednotyčové zábradlí. U výkopů hlubších než 1,5 m se musí instalovat oboustranné dvoutyčové zábradlí s podlahovou zarážkou. Na veřejně přístupných komunikacích a na veřejném prostranství musí být zřízen přejezd, který kapacitně odpovídá danému provozu. Musí být dostatečně bezpečný a únosný.

Prováděním výkopů nesmíme ohrozit stabilitu přilehlých budov. Nesoudržné materiály a části stavebních konstrukcí, které by mohly svým tlakem uvolnit zeminu, je potřebné zajistit proti uvolnění nebo je zcela odstranit. Pažení stěn výkopu se navrhuje a provádí tak, aby spolehlivě zachytilo boční tlaky a vyloučilo ohrožení stability budov v sousedství výkopu. Zemina se mechanicky zhutňuje pomocí pěchů, válců a jiných zhutňovacích mechanismů opět tak, aby se neohrozila stabilita sousedních staveb.
Povinnosti zaměstnavatele
Před zahájením prací se vytyčí stávající trasy technické infrastruktury (například vodovodní a stoková síť, energetická a komunikační vedení a podobně). Při haváriích, kdy odstraňujeme náhlé poruchy, a u jednoduchých ručních prací, zhotovitel stavby pověří fyzickou osobu, která před zahájením prací určí způsob zajištění technické infrastruktury a stanoví opatření týkající se bezpečnosti práce. Zhotovitel dále stanoví způsob těžby, způsob případného rozmrazování zeminy a dopravy v technologickém postupu tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost osob a ochrana dotčených podzemních sítí technického vybavení území.

Pokud by se při provádění zemních prací neočekávaně ohrozila stabilita okolních budov, musí zhotovitel neprodleně přijmout opatření k zajištění jejich stability. Pokud se na staveništi vykonávají práce v ochranných pásmech energetických vedení, popřípadě zařízení technického vybavení, musí se zpracovat plán BOZP (bezpečnosti osob a zdraví při práci). Totéž platí pro zemní práce prováděné protlačováním nebo mikrotunelováním z podzemního díla.
Ing. Kamil Barták, CSc.
Foto: archiv autora
Literatura
1. Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništi.
2. Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky.
3. Novotný, K.: Bezpečnost a ochrana zdraví při provádění zemních prací. Rožnov pod Radhoštěm: ROVS, 2009.
4. ČSN EN 1610 (75 6114) – Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení.
Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb.






