asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Protiradonová opatření a jejich vztah k vnitřnímu prostředí staveb

09.11.2009
To, zda jsou protiradonová opatření opravdu nutná, lze zjistit z průzkumu, který vyžaduje každý stavební úřad na základě platné legislativy. Průzkum se většinou odvíjí od stavu objektu a plánovaného rozsahu rekonstrukce.
Při radonovém průzkumu se využívají dva základní postupy.
  • měření vnitřního prostředí,
  • měření radonového indexu pozemku (u novostaveb).

Měření má své limity

Měřením uvnitř objektu lze zjistit současný stav koncentrací radonu v objektu, nikoli však to, jak se změní podmínky po přestavbě, například po výměně oken. Vzniká také problém se zabezpečením neměnných podmínek pro měření, protože část objektů před rekonstrukcí již nemusí být obydlená a místnosti se často nedají uzavřít. Nejlepší výsledky v tomto případě poskytuje měření nárůstových křivek, které však není v současné době uznanou metodikou. Při výpočtech vznikají nepřesnosti, málokdy lze dodržet rastr bodů požadovaný metodikou, a podaří-li se měřit v půdorysu domu, měří se zvýšená úroveň objemové aktivity radonu (OAR) v půdním vzduchu ve vyschlých navážkách, které výsledek zkreslují.

Neméně důležitým hlediskem je rozsah rekonstrukce. Jestliže se pouze mírně změní dispozice stavby a není třeba zasahovat do podlah, měření uvnitř objektu je optimální. V případě, že se jedná o rekonstrukce většího rozsahu – musí se například zasahovat do podlah nebo se změní větrání místnosti – doporučuje se nahlížet na rekonstrukci jako na novostavbu a měřit radonový index pozemku.

Dalším hlediskem je stav objektu. Rekonstrukce objektů ve špatném stavu vnitřní měření často ani neumožňují, protože se místnosti nedají uzavřít. V nových objektech s funkční izolací proti zemní vlhkosti zase nelze odebírat vzorky půdního vzduchu v půdorysu objektu bez trvalého poškození této izolace.

Postup měření se tedy volí podle situace na stavbě. V minulosti poskytovaly správný obraz o výskytu radonu v objektu radonové diagnostiky. Jejich součástí bylo měření radonového indexu pozemku, jakož i OAR uvnitř místností, měření nárůstových křivek, částečný stavebnětechnický průzkum s ově­řenými místy průniku radonu do objektu (včetně kvantifikace přísunu radonu). Nevý­hodou tohoto měření však byla vyšší cena.



Schematické znázornění zdrojů radonu v objektech pozemních staveb
A – trhliny mezi stěnou a podlahou, B – trhliny vznikající rozdílným sedání suterénních stěn, případně základové desky, C – netěsnosti okolo poklopů revizních šachet, D – netěsnosti okolo prostupů instalací, E – netěsnosti okolo podlahových otvorů, F – přístup radonu odvodňovacím drenážním potrubím – trativodem, G – difuze konstrukcemi spodní stavby, H – exhalace radonu ze stavebních materiálů, I – uvolňování radonu z vody dodávané do objektu, J – přítomnost radonu ve vzduchu dodávaném ventilací

Radonový průzkum

Pokud je znám výchozí stav úrovně OAR v objektu, je důležité odhadnout vliv zásahu. Každý zásah do podlah bez náležité opravy izolace vede zpravidla ke zhoršení stavu, stejně jako omezení větrání. Situaci zhoršuje i podtlakové větrání. Naopak pozitivní vliv mají všechny dodatečné izolace proti vlhkosti, opravy podlah a nucené přetlakové větrání. V současné době se ale vzhledem k důrazu na úspory energií větrá­ní spíše omezuje. Proto se můžeme u rekon­strukcí setkat (při měření po dokončení) s pře­kračováním povolené hranice 400 Bq/m3.

Jestliže výsledek radonového průzkumu ukáže, že opatření proti průniku radonu z podloží nejsou potřebná (nízký radonový index nebo naměřená hodnota v místnosti do 400 Bq/m3, je třeba dbát na to, aby se stav nezhoršil.

Jestliže však radonový průzkum prokáže potřebu protiradonových opatření, je třeba zvážit možná řešení. Aby se dalo postupovat výpočtem jako u novostaveb a mohla být navržena správná izolace a její provedení, musí být zabezpečeno napojení izolací v celém půdorysu stavby. To bývá často problematické – má-li objekt vodorovné izolace proti vlhkosti, je napojení nové izolace obtížné a podřezání všech zdí zase nákladné. Někdy to ale z hlediska vlhkosti objektu není potřebné. Pokud se rozhodneme pro izolování jednotlivých místností a provedení izolačních van, je vždy problematický detail vzduchotěsného napojení izolace na stěnu. Po zkušenostech z protiradonových opatření musejí být v objektech s prokazatelně zjištěným radonem tyto izolace doplněny provětranou dutinou pod podlahou. Ta musí být odvětraná nad střechu; v případě potíží s radonem lze pod ní vytvořit podtlak.



Měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu metodikou LUK
A – odběrná trubka, B – vyrážecí tyč, C – ztracený hrot, D – odsávací hlava, E – injekční stříkačka JANETT, F – Lucasova scintilační komora, G – přístroj pro měření objemové aktivity radonu, H – ovládací panel přístroje, I – sonda přístroje, J – kruhový měnič scintilačních komor

V první polovině 90. let minulého století byly navrhovány dutiny větrané průduchy z fasády objektu. Trvale jimi proudil vzduch (vlivem komínového efektu i bez větráku) a odváděl podstatné množství vlhkosti z podloží objektu, což vedlo k vysychání vlhkých zdí. Nevýhodou bylo ochlazování podlah (řešení spočívalo v tlustší izolaci) a zdiva. Následná měření (v té době EOAR) potvrdila účinnost této metody. Upustilo se od ní kvůli vyšší ceně. Další vývoj s sebou přinesl zrušení přisávání vzduchu pod podlahu z vnějšího prostředí a vytváření podtlaku pod podlahou. Provětraná vrstva se omezovala pouze na části půdorysu, hlavně po obvodu místnosti, kde se předpokládala většina netěsností. Dutina pod podlahou byla stále odvětrávaná nad střechu a počítalo se zde i s komínovým efektem, který mohl být podpořen vložením ventilátoru s časovým spínačem. Předpokládá se, že pod podlahu se přisává vzduch přednostně z místností, takže odpadá ochlazování podzákladí, o něco však klesá vysoušecí potenciál protiradonového opatření. Vzduch v místnosti bývá vlhčí a spárami ho projde méně než průduchy z fasády.

Poslední trend v rámci úspory nákladů nezasahuje do podlah, ale snaží se navrtat propustnou vrstvu pod podlahou a pomocí ventilátorů v ní vytvořit podtlak (obdoba v minulosti známých radonových studní). U staveb s velkou podlahovou plochou (například továrenské haly) je vhodnější přetlakové větrání. Ze stavebního hlediska jde o levnější řešení, vzduchotechnika bývá součástí stavby bez ohledu na radon a provozní náklady se příliš nezvyšují.

Úspěšnost protiradonových opatření se doporučuje zjišťovat v momentě položení izolací. Při ozdravovacích opatřeních se tento proces nazýval mezioperační kon­trola, při níž byly odkryty nedostatky v realizaci a dalo se zasáhnout před pokládkou finálních vrstev podlahy. Nedostatkem bývala omezená možnost zabezpečení těsnosti místností a nesprávné načasování měření. Opatření se prováděla především v létě a na podzim, kdy je přisávání z podloží menší než v zimě. Vlastní měření si tedy vyžadovalo vyšší teploty uvnitř měřeného objektu, než jsou ve vnějším prostředí (stav předpokládaný během provozu v zimním období). V současné době to lze řešit vytvořením umělého podtlaku v místnosti. Po dokončení rekonstrukce provedená měření vyhodnotí opatření, možnost nápravy je však omezená. Proto si je třeba nechat v záloze možnost zvýšení podtlaku ventilátorem, případně nastavit výměnu vzduchu.

Závěr

Protiradonová opatření mají pozitivní vliv na vnitřní prostředí staveb, neboť zmenšují koncentraci radonu v interiéru. Jako vedlejší účinek mohou odpařovat a odvádět část vzlínající vlhkosti z neizolovaných zdí a při zvýšení výměny vzduchu snižovat vlhkost vzduchu a koncentraci ostatních škodlivých látek ve vnitřním prostředí. Proto se odporučuje při návrhu protiradonových opatření využívat i jejich vedlejší účinky, aby se rekonstrukcí získaly kvalitní objekty.

Ing. Petra Bednářová, PhD., RNDr. Jana Krejsová, Ing. František Popp
FOTO a OBRÁZKY: archiv autorů

Petra Bednářová je vedoucí katedry stavebnictví na VŠTE v Českých Budějovicích.
Jana Krejsová je odborná asistentka specializující se na vnitřní prostředí; působí na VŠTE v Českých Budějovicích.
František Popp je odborný asistent se specializací na měření a projekty radonu; rovněž působí na VŠTE v Českých Budějovicích.

Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media