asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Montované domy na bázi dřeva

30.07.2009
V současnosti již stavebníka nepřekvapí, když najde v literatuře článek o montovaných domech. Montovaných staveb je více typů. Pro lepší orientaci bychom si měli alespoň některé z nich blíže představit. Montované domy je možno dělit především na základě použitých materiálů.

První typ montované výstavby na bázi betonu známe určitě všichni. Jde o klasickou panelovou výstavbu občanských panelových domů. V současnosti se tímto způsobem, byť trochu okrajově, realizuje výstavba rodinných domů, a to hlavně v České republice. V zahraničí se stavějí i montované stavby, u nichž jsou využívány vyzděné stěny tvořící jednotlivé  bloky budoucího rodinného domu. Toto řešení však vyžaduje dokonalé zpracování detailů souvisejících hlavně s přenosem a montáží zděných bloků, protože cihla namáhaná na ohyb nepřenese velké zatížení.

Dřevěný nosný rám a panel

Uvedené typy netvoří většinu montovaných staveb, spíše jde zatím o okrajovou technologii. Nejvýznamnější typ představují montované domy na bázi dřeva. Jde o systém založený na vytvoření dřevěného nosného rámu, kde se zatížení z horní stavby přenáší prostřednictvím tohoto dřevěného skeletu do základů. Rozdíl je pouze v přípravě jednotlivých stavebních elementů.

Nejrozšířenější způsob výstavby montovaných domů v současnosti je založen na zdánlivě jednoduchém technologickém principu. Ve výrobním závodě se na základě podrobné výrobní dokumentace vyrobí dřevěný rám, do něhož se osadí tepelné izolace, případně okna s vnějšími parapetními deskami nebo svislé zdravotnětechnické instalace. Rám je potom z obou stran uzavřen velkorozměrovým materiálem, jako jsou například sádrokartonové nebo sádrovláknité desky, přičemž přímo ve výrobě je exteriérová strana tohoto panelu zateplena fasádním polystyrenem. Na takto vyrobené obvodové zdi se přímo zhotoví základní omítky.

Existuje alternativa zhotovení kompletních omítek v prostředí závodu; tím se montáž domu stává ještě méně závislou na povětrnostních podmínkách. Naši stavebníci tento postup nepreferují, neboť takto montovaný dům se vizuálně liší od zděného domu. Základní rozdíl je především v místech spojů jednotlivých panelů. U nás se tedy poslední vrstva omítky dělá nadále až na stavbě, čímž vizuální rozdíl mezi montovanou a zděnou stavbou zanikne. Zůstává tu však malá, ale stále existující závislost na počasí.

Stejně jako zdi je možno předem připravit i stropní a střešní panely. Tento způsob výroby používají hlavně větší výrobci montovaných domů. Je náročnější na výrobní prostory, technologické vybavení a logistické zabezpečení. Lze jím však dosáhnout větší kvality, rychlosti a množství takto vyrobených a realizovaných domů.

Menší výrobci z kapacitních důvodů inklinují spíše k menší rozměrnosti připravených (prefabrikovaných) stavebních dílců. Nejčastěji se zhotovuje jen samotný dřevěný rám a opláštění z jedné strany rámu. Okna a tepelná izolace spolu s omítkami jsou realizovány přímo na stavbě. Takto zbudované domy nemusejí být méně kvalitní. Je však třeba uhlídat, aby konstrukce, která je z technických důvodů déle otevřená, nebyla napadena dřevokazným hmyzem nebo aby se povětrnostní podmínky nepodepsaly na kvalitě zabudovaných materiálů. Z toho vyplývá, že tento způsob montáže, ve srovnání s tovární výrobou, závisí více na povětrnostních podmínkách.

Two by four
Další technologií pocházející zpoza oceánu je výstavba domů systémem two by four. Samotný název je odvozen z toho, že jsou při výstavbě používány dřevěné hranoly s rozměry 2 × 4 inch (což je přibližně 5 × 10 cm). V tomto případě nejde ani tak o tovární přípravu, ale spíše o suchý proces výstavby rodinných domů, respektive obytných domů přímo na místě výstavby z jednotlivých částí stavebního materiálu. K tomuto způsobu výstavby není potřebné žádné náročné strojní vybavení, jsou však zapotřebí zkušenosti s touto technologií a je nutno klást důraz na zhotovení jednotlivých detailů.

Na rozdíl od prefabrikovaných panelů je tato výstavba vhodná i do lokalit s omezeným přístupem pro kamiony nebo autojeřáb. Nebývá totiž žádnou výjimkou, že prefabrikovaná stěna montovaného domu má délku i 12 metrů, a tak je dovoz takových stěn vázán výlučně na velkorozměrové nákladní automobily.

Pozor na problémy
Na základě uvedených způsobů realizace montovaných domů je možno si vytvořit základní přehled o možnostech výstavby montovaných domů na bázi dřeva. Rozdíl mezi nimi spočívá nejen ve způsobu výroby, ale i ve výběru použitých materiálů. Každé řešení má své přednosti i nedostatky. Problémy začínají tehdy, když je do konstrukce zabudován nevhodný materiál nebo jeho montáž neproběhne v souladu s technologickými podmínkami.

Jedním z takových zdrojů problémů je i montáž a zhotovení parozábrany v difuzně uzavřených stavbách. Má-li investor smůlu, může se v praxi setkat s výrobcem montovaného domu, jehož skladba sice odpovídá návrhu difuzně uzavřeného domu, ale bohužel bez koncepčního řešení detailů parozábrany. Jestliže zástupce takové firmy prezentoval skladbu zdi jako difuzně otevřenou, vytáhne si nezkušený investor při uzavírání smlouvy Černého Petra. Celý problém se točí kolem „dýchání nebo nedýchání“ domu, a protože právě parozábrana může zabezpečovat v montovaných domech i funkci vzduchotěsnosti – tak důležitou u nízkoenergetických budov – zaměřme se dále na tento problém.

Parozábrana
Nízkoenergetické domy jsou domy, jejichž spotřeba na vytápění je asi 15 až 50 kWh/m2. Tyto domy mají větší tepelnou izolaci, vhodně navrženou zasklenou plochu oken i jejich umístění vzhledem ke světovým stranám a funkční kontrolované větrání. Nutno zdůraznit slovo funkční, protože toto větrání má smysl jen tehdy, když je dům vzduchotěsný v předepsaných parametrech. Má-li totiž dům místa, jimiž dochází k nekontrolovaným únikům vzduchu, je dosažení předepsané spotřeby energií složité, pokud je vůbec možné.

Nejčastější místa, jimiž uniká vzduch, respektive kde může být poškozená parozábrana nebo kde je nedořešený detail, který má být vzduchotěsný, jsou:
  • elektrické rozvody, které prostupují vzduchotěsným obalem,
  • nekvalitně osazená okna, vchodové dveře nebo špatně těsnící okna,
  • prostupy rozvodů vody nebo kanalizace,
  • prostup komínového tělesa, případně samotné vzduchotechniky,
  • konstrukční spoje zdí a stropů nebo netěsnosti v obvodovém plášti budovy.

Jestliže totiž existují netěsnosti v samotné konstrukci, vlivem rychlosti větru a následnými rozdílnými tlaky vzduchu mezi interiérem domu a exteriérem dochází buď k únikům vzduchu do exteriéru, nebo k průniku exteriérového vzduchu do interiéru. Tento nežádoucí jev způsobuje nejen tepelné ztráty, ale i vstup vlhkosti vzduchu do konstrukce, zhoršení tepelněizolačních vlastností konstrukce, často dokonce i přímé materiální škody.

Vzduchotěsnost domu měříme ještě během výstavby domu, a to ve fázi ukončené a uzavřené hrubé stavby domu, přitom musí být jasné, který materiál nám bude tvořit vzduchotěsný obal domu. V této fázi je možno ještě přesně stanovit místa netěsnosti. Toto měření se nazývá také Blower Door Test a jeho cílem je nejen identifikace míst netěsností obvodové konstrukce, ale i stanovení celkové intenzity výměny vzduchu n50.

Zkušenosti ukazují, že starší budovy během tohoto měření vykazovaly údaj n50 v rozsahu 4 až 12 l/h, nové budovy, u nichž se nekladl důraz na vzduchotěsnost, 3 až 7 l/h, nízkoenergetické domy 1 až 2 l/h a pasivní domy 0,1 až 0,6 l/h. Jestliže tedy požaduje investor například pasivní dům, měření vzduchotěsnosti je na místě. Vzduchotěsnost však u zděných domů nesmí být zaměňována s parotěsností, protože interiérová omítka je dostatečně vzduchotěsná, ale co se týče parotěsnosti, zůstává otevřená.

Pokud by měl investor zájem o nízkoenergetický dům, musí se sám rozhodnout buď pro zděný, nebo montovaný dům. Montovaný dům ve srovnání se zděným domem má se svými vlastnostmi lepší předpoklady pro úsporu energie. Vzhledem k použitým materiálům vypovídá i poměr zastavěné plochy k užitkové ve prospěch montovaných domů. Nutno však postupovat přesně podle návrhu pro nízkoenergetickou výstavbu.

Ideálním řešením pro investora by bylo oslovení výrobce, který má i konkrétní praktické zkušenosti s touto výstavbou. Zatím chybí institut, který by zastřešoval a kontroloval výrobce montovaných domů, jak je tomu například v sousedním Rakousku, kde je trh rozdělen na velkovýrobce montovaných domů a na malé firmy, přičemž každá skupina má kontrolu, ale i možnost případné konzultace ve své organizaci. Jestliže se tedy investor u nás rozhodne pro výstavbu nízkoenergetického domu, je třeba se zaměřit na některé body podrobněji.

Nízkoenergetický montovaný dům v praxi

Čím větší je povrch domu, tím větší může být ztráta tepla. Zbytečně komplikované tvary budov, různá odsazení, výčnělky a ostré úhly kromě toho, že zvyšují stavební náklady, působí negativně i na spotřebu energie. Pokud však již plánujete dům s těmito detaily, musíte všem prvkům věnovat během stavby tím větší pozornost.

Jedním z nejdůležitějších předpokladů realizace nízkoenergetického domu je dobré zateplení. Zdi domu tvoří největší část z celkového povrchu domu, proto je realizace dostatečného zateplení na místě. Nejdůležitější hodnota u zateplení je hodnota U, což je označení konstanty prostupu tepla. Čím nižší je tato hodnota, tím lepší tepelné vlastnosti má objekt. Ve zděné stavbě má obvodová zeď větší možnost tepelné akumulace.

Nevýhodou této konstrukce však je skutečnost, že na získání požadovaného tepelného odporu potřebujeme zdi o relativně větší tloušťce, a to 50 až 60 cm. V montovaných domech je obvodová zeď užší, a přesto má výborně tepelněizolační vlastnosti. U montované stavby je poměr zastavěné plochy k užitkové ploše výhodnější, než je tomu u zděných staveb. V případě podkrovního montovaného rodinného domu na bázi dřeva s rozlohou asi 120 m2 se ve srovnání se zděnou konstrukcí získá ještě dalších 6 až 8 m2 celkové užitkové plochy navíc. Nevýhodou je však nižší akumulační schopnost takové konstrukce. V současnosti však už najdete výrobce montovaných domů nabízejícího skladbu obvodové zdi Vitalwand, v níž jsou sloučeny výhody zděné a montované zdi.

Střecha by neměla mít hodnotu U větší než 0,15 W/(m2. K). Tato hodnota odpovídá přibližně 25- až 30centimetrové tloušťce izolací. Způsobů uložení tepelné izolace ve střešní konstrukci je více, každá varianta má své výhody a nevýhody.

Naši investoři, ve srovnání se zahraničím, montovaným domům ještě stále nevěří. Prosazení montovaných domů však určitě napomohou stoupající ceny energií a rovněž přirozená selekce stavebních firem. O tom, že výstavba montovaných domů je u našich sousedů již pevně etablovaná, svědčí nejen několikaletá praxe realizace těchto staveb, ale i samotná škála možností, jak tyto stavby využít – nejen na stavby rodinných domů, ale i dětských jeslí, škol, penzionů či administrativních objektů. Vývoj však dále postupuje. Je jen otázkou času, kdy se vyrovnáme zahraničnímu trendu. Nemusí se vše nechávat jen na investorovi. Není totiž žádným tajemstvím, že výstavba nízkoenergetických nebo pasivních domů je v zahraničí intenzivně podporována státem.

Nová éra montovaných staveb – Vitalwand
Skladba konstrukce Vitalwand® vychází z klasického složení obvodové zdi montovaných dřevostaveb. Změna spočívá v tom, že k ověřené skladbě zdi se přímo na stavbě dobuduje z vnitřní strany obvodové zdi cihla Vital. Označení Vital tato cihla nezískala náhodou. Výrobci se totiž podařilo nabídnout řešení, které odstranilo nevýhody montované stavby a zlepšilo i samotný komfort bydlení. Použitím cihly Vital získá konstrukce lepší zvukověizolační vlastnosti, kvalitu vzduchu, vytvoří odolnější konstrukci a má optimální akumulační vlastnosti.

(Bienhaus)


Ing. Branislav Orolín
Foto: Candom, Drevodom Rajec

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media