Slaměný dům, který krásně stárne

20. října 2015

Sláma je dnes pořád stavební materiál pro nadšence a experimentátory, ale když srovnáme dnešek se situací třeba před deseti lety, používá se stále více a zájem roste i mezi investory se zvyšujícím se zájmem o životní prostředí a přírodní materiály. A jsou domy, které už něco vydržely.

Sláma, nepálené cihly a dřevo – z těchto materiálů je postaven jeden originální rodinný dům poblíž Mladé Boleslavi. Kromě stěn obložených viditelně balíky slámy je nápadný už z dálky střechou v podobě obřího deštníku. Dům už nějakou tu dobu stojí a tak je zajímavé se na něj podívat ne jako na novostavbu, ale po letech provozu, a prozkoumat, jak se stavební materiály osvědčují a odolávají povětrnostním podmínkám.

Stav po 10 letech

„Když jsme tento dům před deseti lety postavili, bral ho každý jako zajímavý experiment, který ale nebude mít dlouhého trvání,“ říká autor projektu doc. Ing. arch. Petr Suske z architektonické kanceláře SEA Architekt (Skupina ekologické architektury).

„I optimisté nám tvrdili, že dům sice vydrží, ale že bude potřeba obložení ze slaměných balíků vyměňovat každé tři roky. Ale k tomu nedošlo; dům navíc doslova stárne do krásy.“ Slaměné balíky totiž časem dozrály do barvy kubánského doutníku, a léty postupně tmavnou i dřevěné konstrukce. Hliněné dotýkané konstrukce se zaoblily a lákají k pohlazení ještě více, než když byly nové.

Neobvyklé stěny a deštníková střecha

Ze severu, východu a západu obklopují dům a zateplují stěny na sebe poskládané neomítnuté balíky slámy, jednotlivě ukotvené k nosné stěně. V slaměných stěnách domu jsou malá dřevěná okna. Jižní fasáda je prosklená. Plochou střechu domu, zateplenou opět viditelnými balíky slámy, překrývá lehká konstrukce z pozinkované oceli vycházející z konstrukce kovové kostry deštníku.

Vlastní střešní krytinu pak tvoří speciální membrána napnutá na konstrukci. Životnost této membrány je daná především její odolností proti UV záření. Původní levná, málo odolná membrána musela být z tohoto důvodu asi po pěti letech nahrazena novou, dokonalejší.

Slaměné balíky jsou pevné a bezpečné

Balíky slámy stále plní funkci izolační, přitom i funkci dekorativní – je to fasáda i vnější izolace domu. Sláma je do balíků svázána velmi těsně a pevně, takže v nich není žádný vzduch – těžko by vzhledem k nedostatku kyslíku hořely. Vyšší požární bezpečnost je navíc pojištěna protipožární chemickou úpravou, postřikem boritých solí. V případě ohně by se z nich uvolnil plyn bránící hoření. Kdyby přece jen někdy sláma shořela, bude její tepelná energie spotřebována na vypálení vnitřní akumulační obezdívky z nepálených hliněných cihel.

Dřevěný nosný skelet

Hliněná obezdívka

Parotěsná zábrana

Kontaktní obezdívka slaměnými balíky

Příjemné vnitřní prostředí

Nosnou část domu tvoří dřevěná hrázděná konstrukce z vnější strany obezděná nepálenou hliněnou zdí. Trámy dřevěné konstrukce domu jsou uvnitř využity jako kusy nábytku – police a regály. Nepálená hlína tvoří tepelně akumulační interiérový obal.

V interiéru udržuje stálou optimální vlhkost; zdivo totiž pohlcuje z ovzduší přebytečnou vlhkost a pomalu ji dlouhodobě vydává zpět. Dalším specifikem nepálené hlíny je, že působí antialergicky a vytváří i optimální prostředí pro astmatiky. Navíc se v hlíně výborně absorbují pachy.

Dům má nízké energetické nároky výrobní i provozní (vypočtená tepelná ztráta domu činí 5 kW), bydlí se v něm příjemně. Základní použité materiály pocházely z místa stavby a zatížily tak minimálně okolí dopravou. A co se stane s domem, až doslouží? Jednoduše se jeho hliněné a slaměné části (a tedy většina domu) semele a přidá v zahradě na záhony. A dřevěné prvky pak dají základ domu novému.

Kvality slámy jako stavebního materiálu

– výborně tepelně izoluje
– levný a hojně dostupný stavební materiál
– po úpravě je sláma nehořlavá a vyhovuje předpisům pro stavební materiály
– levná a ekologická likvidace