asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Staré budovy ožívají

25.11.2007
Mnohé chátrající světské i církevní památky či nevyužité industriální stavby z minulého či předminulého století, často památkově chráněné, se v poslední době daří zachránit a rekonstruovat. Úspěšná revitalizace ovšem bývá obvykle provázena i změnou funkce budovy.

Impulzem pro přestavbu bývalé tkalcovny v Semilech bylo například to, že tamní městský úřad potřeboval nové administrativní centrum. Zdařilá adaptace, kterou provedli architekti z libereckého studia Artikl, obohatila Semily o originální úřadovnu.

Podobně si pro své potřeby vyhlédl chátrající průmyslový komplex i Krajský úřad v Hradci Králové. Do bývalého měšťanského pivovaru z poloviny 19. století se koncem listopadu začnou stěhovat první úředníci. „Využití bývalého pivovaru pro výše uvedený účel je jednou z nemnoha možností, jak několik let opuštěný areál o rozloze jednoho hektaru rehabilitovat a začlenit do organismu města,“ komentoval přestavbu zkrachovalého pivovaru ing. arch. Petr Brůna, vedoucí odboru hlavního architekta.

Staré pivovary se nemění jenom na administrativní centra, často jsou rekonstruovány na bytové účely, jako například právě dokončovaný pivovar v Dobříši.

V Praze rekonstruuje a dostavuje pivovar v Holešovicích developerská společnost  ING Real Estate Development. Aréna A7 Holešovický pivovar vzniká z bývalého prvního měšťanského pivovaru jako multifunkční městské centrum. Koncept tohoto projektu zahrnuje kromě kancelářských prostor také výstavbu bytů. Projekt Davida R. Chisholma a Víta Másla ze společnosti CMC architekti představuje symbiózu historických budov se soudobou architekturou.

Nedávno společnost ING získala objekty dalšího pražského pivovaru - Braníku. „Naším záměrem je vybudovat z této dnes již nevyužívané lokality atraktivní místo, do kterého se vrátí příjemný městský život a duch metropole. Plánujeme zde novou rezidenční oblast, doplněnou o občanskou vybavenost, maloobchod a případně další služby,“ říká Renáta Kodadová, tisková mluvčí developera.

Proč si tato společnost vybírá právě pivovary? „Budovy bývalých historických pivovarů jsou z hlediska architektonického i demografického velice zajímavé. Většinou jde o areály, které v minulosti odrážely význam a „sílu“ svých majitelů a jako na takové se při jejich vzniku dbalo nejenom na jedinečný styl, ale také funkčnost objektů. S ohledem na historický růst metropole byly navíc z dnešního pohledu oba zmiňované bývalé pivovary postaveny na velmi atraktivních místech. Naše firma si uvědomuje historickou hodnotu těchto objektů, a i přes vyšší investiční náklady je pro nás jejich obnova jedním ze způsobů, jak se odlišit a investovat nejenom do moderních projektů, ale realizovat i ty s jedinečným geniem loci,“ odpovídá Renáta Kodadová.

Rekonstrukce průmyslových objektů, při nichž dochází ke zcela novému funkčnímu využití budovy, není ale jen specialitou poslední doby. Jako zajímavý příklad může sloužit tzv. Vršovický zámeček, dříve zvaný Rangherka. Dominanta pražských Vršovic, která sloužila dlouhou dobu jako radnice desátého pražského obvodu a v jejíž svatební síni se ještě donedávna oddávalo, bude v nejbližší době rekonstruována na hotel. Přitom tato budova, která byla do dnešní novorenezanční podoby přestavěna na přelomu 19. a 20. století, byla původně průmyslovým objektem. Vršovický zámeček si nechal vybudovat v roce 1843 italský obchodník Giuseppe Rangheri jako rodinné sídlo. Zámeček byl postaven na místě bývalé vinice spojením dvou mírně odlišných staveb, snad původně určených jako výrobní budovy pro manufakturu. Rangheri, který se zabýval hedvábnictvím, měl v budově zřízeny síně pro pěstování bource morušového. Na počátku minulého století objekt získala obec a zámeček začal sloužit jejím potřebám, jeden čas dokonce jako škola. Nyní tedy bude pro změnu areál transformován na hotel s veřejným vybavením, z předcházejících funkcí bude zachována svatební síň.

Rekonstrukce a dostavba v historických objektech má ovšem svá specifika. Každý zásah do původních historických objektů vyžaduje jednání s památkáři. Ti určují kulturní hodnotu jednotlivých budov a na základě jejich povolení se pak s objekty při rekonstrukci či dostavbě nakládá.

Jak však je vidět v praxi u mnohých přestaveb historických budov, právě toto bývá neuralgický bod, v němž se nejčastěji střetávají investoři s památkáři a odbornou veřejností. Bod o to citlivější, že škody vzniklé necitlivými zásahy bývají většinou nenahraditelné.

Na následujících stránkách se podrobněji dočtete nejen o revitalizaci průmyslových areálů, ale také o různých modelech památkové péče a o finanční podpoře, kterou lze získat na rekonstrukci památkových objektů.


Lidmila Ziková
Foto: archiv společnosti ING Real Estate Development

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media