Ideálně zabydlená skulina: nejužší dům v Polsku
Galerie(7)

Ideálně zabydlená skulina: nejužší dům v Polsku

Netradiční architektura či interiér vznikají nejen jako splněný sen majitelů, jsou také inspirací pro ostatní. Nekomformní pojetí může být dáno požadavky investorů nebo kreativitou designerů či architektů, někdy může jít o neobvyklý nápad. Jako například v případě velmi úzkého domu zvaného Keret House. Architekt Jakub Szczesny chtěl smysluplně využít skulinu či škvíru mezi domy.

Varšava je z hlediska urbanismu město velmi nesourodé. Na konci druhé světové války po Varšavském povstání bylo centrum z více než 85 procent zničeno. Po válce bylo město obnoveno – část budov byla zachována či postavena v původní podobě, z velké části však vznikala zástavba zcela nová. A výsledkem překotného budování jsou mimo jiné neproduktivní prázdné prostory mezi domy. Jednu takovou škvíru uviděl před lety architekt Jakub Szczesny ze studia Centrala ve čtvrti Wola a napadlo ho postavit v ní dům.

Keret House v maketě jako na dlani

Skulina mezi domy jako brána času

Výběr místa nebyl pro architekta zcela náhodný – roh ulic Chłodna a Zelazna v tomto místě přetínal za druhé světové války dřevěný most, který spojoval Malé a Velké ghetto. Prostor měl genius loci důležitý nejen pro architekta, ale i pro izraelského spisovatele s polskými kořeny Etgara Kereta, jehož jméno tenký dům nese. Rodina Etgara Kereta pochází z Polska, jeho matka byla za války ve varšavském ghettu.

o domu se vchází zespoda poklopem v podlaze (Bartek_Warzecha)

Spisovatel se zúčastnil slavnostního otevření domu a byl i jeho prvním nájemcem. Poté se objekt stal místem určeným pro tvůrčí práci umělců. Keret House by se měl stát platformou pro setkávání umělců z celého světa, bodem předávání zkušeností a sdílení názorů, a prostorem pro dlouhodobé pobyty mladých umělců, vybraných na základě soutěží.

Čtvrť Wola by se měla stát centrem intelektuální výměny v Polsku. Kromě citlivého spojení s minulostí má projekt ještě další význam – změnil nevyužívanou a nepotřebnou skulinu plnou haraburdí a nepořádku v plně funkční mikrorozměr.

V uzoučkém domě je dostatek pohodlí i na spaní (Bartek_Warzecha)ě zabydlená skulina foto - DSC5228

Uzoučký, ale patrový

Keret House je jistě nejužším domem ve Varšavě a v Polsku, a možná i ve světě a v celém přilehlém vesmíru, v nejširším místě má totiž pouhý metr a půl.  I tak však nejužší či nejtenčí dům uživatelům poskytuje vše potřebné k občasnému bydlení a práci.  Co mu chybí na šířku, dohání výškou. Již vstup se vymyká běžným zvyklostem – vchází se do něj po schodech sklápěných do uličky, které vedou k poklopu v podlaze.

Dom Kereta from Culture.pl on Vimeo.

Na dvou podlažích jsou pak všechny potřebné prostory, navíc rozdělené na denní a noční zónu. Denní zónu tvoří obývací pokoj s pracovním koutem, kuchyně a koupelna. „Noční“ zóna je v patře – tam je pouze hubená ložnice se stolkem a stropním oknem. Spát „na bidýlko“se chodí po žebříku, lůžko je ale dostatečně široké a pohodlné. Nejvyšší části domu lze využít pro ukládání věcí.

Úzký prostor přes tři podlaží není nic pro klaustrofobiky (Bartek_Warzecha)

Malý, ale šikovný

I přes převažující svislý rozměr je dům vybaven vším potřebným – je zde minikoupelnička s integrovaným WC i kuchyňka, neboť dům má vlastní přívod vody i odpad. Elektřina je do domu zavedena ze sousedního objektu.

Kostrou domu je ocelová konstrukce na kovových nohách, pokrytá překližkou a tepelnou izolací. V domě jsou jen dvě okna, která navíc nejdou otvírat. Denní světlo tedy do domu vstupuje průsvitnými panely, z nichž jsou vytvořeny stěny. Světlost podporuje i bílá barva interiéru.

Staveniště - montáž základní konstrukce domu  (Piotr Zbierajewski)

Pro svůj tvar, umístění a provedení je dům nazýván uměleckou instalací, neboť nesplňuje potřebné stavební normy. Ovšem i přesto je často využíván.

Zdroje informací:

culture.pl/pl/wydarzenie/dom-kereta-na-chlodnej
kerethouse.com/Keret-House