Ochrana chodníků, schodů a okapů před sněhem a ledem pomocí elektrických topných prvků
Galerie(5)

Ochrana chodníků, schodů a okapů před sněhem a ledem pomocí elektrických topných prvků

Partneři sekce:

V zimě se často ukáže jako nutnost chránit chodníky, cesty, schody, okapy apod. před sněhem, ledem a námrazou. Díky jednoduchosti řešení a v podstatě nulovým požadavkům na údržbu zde mají výsadní elektrické topné kabely a kabelové rohože.

Pomocí topných kabelů lze chránit jakoukoliv komunikační plochu – chodník, cestu, schodiště, apod. K těmto aplikacím se používají speciální topné kabely robustní konstrukce se slaněnou rezistencí a příkony 20-30 W/m. Vyhřívání lze provést z topného okruhu i topné rohože. U pochozích komunikací se topný prvek umisťuje do pískového lože nebo do betonové desky, u schodů, teras apod. do lepícího tmelu. U pojízdných komunikací jednoznačně doporučujeme umístit topný prvek do betonové desky, která bude chránit topný kabel před poškozením při zatížení komunikace automobilem.

Pro vyhřívání venkovních ploch se instaluje plošný příkon 300 – 400 W/m². Takto vysoký výkon je nutný, aby systém mohl správně fungovat i při teplotách hluboko pod bodem mrazu. Velmi důležitá je i správná regulace, která uvede topný systém do provozu již v době, kdy nebezpečí námrazy vzniká. Tedy regulace, která snímá nejen teplota, ale i přítomnost vlhkosti ve sledované ploše.

Elektrické vyhřívání vnějších okapů

Vyhřívání okapů a vyhřívání střešních svodů je ideální chránit pomocí elektrických topných kabelů. Z důvodů ceny se používají převážně odporové topné kabely, je však možné použít i samoregulační kabely. Pro běžné okapy a svody (do průměru 150 mm) se instaluje topný příkon 30-40 W/m, v nadmořských výškách blízkých 1000 m pak 60 W/m a více (po posouzení místních podmínek). Je výhodnější použít kabel s nižším příkonem a instalovat jej do okapu nebo svodu dvakrát, nebo i třikrát (je tím pokryta větší plocha) než použít výkonnější kabel a instalovat jen jednu žílu. Proti námraze lze chránit i střechy – střešní úžlabí, okraje střech, apod. Zde se kabel obvykle instaluje tzv. ‚pilkováním‘ a to v takových roztečích, aby plošný příkon činil cca 200 W/m², u nadmořských výšek blízkých 1000 m pak minimálně 250 W/m².

U venkovních aplikací je regulaci možné řešit třemi způsoby

Nejspolehlivější, nejekonomičtější na provoz, ale bohužel také nejdražší na pořízení je regulace, která snímá nejen venkovní teplotu, ale také přítomnost sněhu, ledu nebo vody v místě, které je chráněno před námrazou. Pokud teplota klesne pod nastavenou hodnotu (obvykle +1°C) sepne proud do druhého (vlhkostního) čidla, které začne hřát. Sníh nebo led, který je na vlhkostním čidle, roztaje a vzniklá vlhkost vodivě propojí dva kovové snímače. Regulátor „pozná“, že hrozí nebezpečí vzniku námrazy a sepne připojený topný kabel.


Druhou variantou je řízení pouze na základě teploty. Pomocí vhodného termostatu je topný kabel sepnut v případě, že venkovní teplota klesne pod nastavenou hodnotu. Tento systém je méně přesný a spolehlivý, nedokáže například reagovat na situaci, kdy mrzne, ale není žádný sníh a topný kabel je v provozu zbytečně, na druhou stranu je zajištěno, že kabel alespoň nebude provozován při teplotách nad bodem mrazu.

Poslední možností je ruční ovládání – sepnutí kabelu tedy provede uživatel. Při tomto způsobu bohužel hrozí velmi reálné nebezpečí, že systém v praxi nebude funkční. Pokud uživatel neuvede topný systém v činnost v době, kdy námraza vzniká, dodatečné zapnutí už nemusí mít požadovaný efekt. Obráceně také hrozí nebezpečí, že kabel bude nedopatřením v provozu i v době, kdy je to naprosto zbytečné.

ZDROJ: PR článek společnosti FENIX