Stavební lešení
Partneři sekce:
Problematika týkající se lešení je poměrně rozsáhlá, neboť zahrnuje nejen varianty pracovních lešení (řadová, prostorová, pojízdná, volně stojící, zavěšená a konzolová lešení) a lešení podpěrná, ale stále častěji i jiné konstrukce montované z lešenářského materiálu (tribuny, pódia, reklamní konstrukce, přístřešky, přechody, lávky, zastřešení a podobně). Příspěvek se zabývá nejužívanější skupinou pracovních řadových (fasádních) lešení.
Stavební lešení v ČR
Stavební lešení patří k nejpoužívanějším pomocným konstrukcím. U nás se před rokem 1990 používalo především lešení trubkové a dílcové lešení HAKI a jen výjimečně některá další dílcová lešení, zejména podpěrná nebo pojízdná. Od té doby došlo k velkému rozšíření používaných lešenářských systémů.
To, co bylo již řadu let ve vyspělém světě běžné, k nám přišlo jako žhavá novinka. A protože zejména dovozci reagovali okamžitě na projevený zájem stavebních a lešenářských firem, stala se ČR místem, kde lze vidět většinu evropské lešenářské produkce. Značně se změnila i struktura firem, které se stavbou lešení zabývají. Kromě firem, které si staví lešení pro vlastní stavební práce, vznikla řada specializovaných, čistě lešenářských firem.
Výběr lešení
Poněkud na ústupu jsou tradiční lešení trubková, která jsou nahrazována progresivnějšími lešeními dílcovými s kvalitní povrchovou úpravou. Jejich vyšší cena je vyvážena rychlejší montáží i delší životností. Přes nesporné výhody možného výběru je nutné si uvědomit, že každá konstrukce má své specifické vlastnosti a požadavky na provedení, ale také optimální využití. Nelze říct, že ta či ona konstrukce je bez výhrad pro daný účel nejlepší či alespoň výrazně lepší než ostatní. Zpravidla každá výhoda v sobě skrývá nějakou nevýhodu a jde jen o to, aby výhod bylo co nejvíce a nevýhod co nejméně s ohledem na to, co od konstrukce lešení očekáváme, respektive jaké máme konkrétní požadavky.
Při výběru lešení budeme jistě přihlížet jak ke stránce ekonomické, tak i technické. Například při práci na kamenné stavbě nebo v náročném interiéru nepoužijeme trubkové lešení bez povrchové úpravy, i když bude nejlevnější, neboť znečistění rzí nám může způsobit náročné opravy.
Dokumentace
Na začátku každé stavby lešení musí být vypracovaná dokumentace, podle které má být lešení postaveno. Stavební lešení patří ke konstrukcím, které se ze statického a konstrukčního hlediska vymykají běžným kritériím. Jde ve většině případů o konstrukce staticky neurčité, neobvykle namáhané, montované ze subtilních tenkostěnných prvků o malé příčné tuhosti, jejichž statické parametry jsou v konstrukci lešení maximálně využity. Proto nelze připustit, aby se lešení stavěla živelně bez technické dokumentace. Ani velmi kvalifikovaný lešenář nemůže u nestandardního lešení objektivně posoudit konstrukci z hlediska statické bezpečnosti bez technických podkladů. Individuální projekt se však vyžaduje jen v případech, kdy na navrhovanou konstrukci dosud žádná dokumentace, podle níž by bylo možné lešení postavit, neexistuje.
Nejčastěji se lešení staví na základě typového projektu (ať už zpracovaného provádějící organizací nebo dodanou výrobcem). Například dílcová i trubková fasádní lešení mají výrobcem zpracovanou typovou dokumentaci do výšky 24 m. Pro větší výšky už mají být lešení staticky posouzena. To platí i ve všech případech, kdy provedení konstrukce je jiné než v podkladech, které máme k dispozici.
Založení lešení
Únosnost lešení ovlivňují zejména tři faktory:
- založení,
- kotvení,
- úhlopříčné ztužení konstrukce.
Obvykle uváděné přetížení konstrukce jako důvod havárie obstojí jen v tom případě, jestliže některý z těchto faktorů nebyl správně proveden.
Lešení můžeme zakládat jak na terénu, tak na stavební konstrukci, jejíž únosnost však musí být předem ověřena. Terén musí být vyklizen, podklad urovnán a podle potřeby zpevněn. Při zakládání se velmi často setkáváme s řadou chyb. I značně vysoké konstrukce jsou zakládány, navíc mimostředně, na kousky prken (obr. 1) nebo jiného materiálu, často uložené pro vyrovnání výšky nestabilně na sebe (obr. 2). Při zakládání trubkových lešení se navíc nepoužívají nánožky (obr. 3). U systémových lešení se zase nadměrně vysouvají šroubové patky, což vnáší do sloupků nepřípustnou excentricitu (obr. 4).
 |
 |
| Obr. 3: Při zakládání trubkových lešení se navíc nepoužívají nánožky. | Obr. 4: U systémových lešení se zase nadměrně vysouvají šroubové patky, což vnáší do sloupků nepřípustnou excentricitu. |
Úhlopříčné ztužení
Lešení musejí být navržena a provedena tak, aby tvořila prostorově tuhý celek zajištěný proti lokálnímu i celkovému vybočení, proti překlopení a proti posunutí.
Konstrukce lešení je velmi citlivá na stabilitu a tuhost. Ze statického hlediska mají styčníky charakter kloubů do značné míry umožňujících deformaci, respektive pootočení či posun prvků a dílců. Deformaci je možno zabránit především systémem úhlopříčného ztužení. Ten je postaven na principu vytvoření pevných trojúhelníků zabraňujících deformaci.
Proto je u lešení předepsáno ztužení ve třech vzájemně kolmých rovinách:
- svislé podélné,
- svislé příčné,
- vodorovné.
Kotvení
Kromě úhlopříčného ztužení se tuhost a stabilita zajišťuje kotvením. Funkce kotvení je dvojí: jednak zabezpečuje konstrukci proti překlopení (např. od budovy), jednak se uplatňuje při zkracování tzv. vzpěrné délky tlačených prvků (sloupků), které tvoří zpravidla trubky o relativně malém průřezu ve vztahu k výšce. Kotvením se pak celý sloupek rozdělí po výšce na malé úseky, v příčném směru se stabilizuje, takže se zvýší jeho příčná tuhost, a tím i únosnost.
Kotvení se dělá zpravidla rovnoměrně po celé ploše lešení co nejblíže k styčníkům, aby se zamezilo výkyvům, popřípadě deformacím lešení nebo jeho konstrukčních součástí. Při rozmístění kotev musíme vycházet z použitého typu lešení. Na obr. 5 je ukázka kotvení trubkového lešení, na obr. 6 je příklad kotvení systémového lešení. Únosnost kotev v provozních podmínkách se má ověřovat při montáži lešení.
 |
 |
| Obr. 5: Ukázka kotvení trubkového lešení | Obr. 6: Příklad kotvení systémového lešení |
Požadovaná velikost kotevních sil je uvedena v montážních návodech jednotlivých typů lešení. Bude velmi rozdílná nejen u jednotlivých systémů lešení, ale i například půjde-li o lešení před plnou fasádou nebo skeletem stavby. Další podstatný vliv na velikost kotevních sil bude mít případné zakrytí lešení. Při zakrytí lešenářskou sítí budou kotevní síly přibližně dvojnásobné, při zakrytí plnou plachtou až čtyřnásobné. Protože jsme omezeni nejen únosností kotev, ale i tuhostí konstrukce lešení, musíme v těchto případech úměrně zvyšovat počet kotev. Při plném zaplachtování to znamená téměř vždy kotvení v každém styčníku.
Vliv větru
Vliv větru ovšem nemá vliv jen na kotevní síly, ale také na nedostatečně připevněné díly lešení. Zejména nezajištěné podlahové dílce vyšších konstrukcí lešení pravidelně při silnějším větru z lešení odlétají. A stává se to nejen u trubkových lešení s dřevěnými podlahovými dílci, ale i u systémových lešení s ocelovými podlahovými dílci o ploše 1m2 a hmotnosti přes 20 kg! Většinou to způsobí jen věcné škody, ale nemůžeme vyloučit i ohrožení veřejnosti.
Montáž a demontáž
Pro montáž a demontáž se vyžaduje předběžné stanovení technologického postupu. U složitých nebo opakovaných lešení se předpokládá písemná forma, u jednoduchých postačí stanovit montážní postup ústně.
Specifickým problémem je stavba lešení ve městech na frekventovaných komunikacích. Kde je to možné, je třeba – po dohodě s příslušnými orgány – vyloučit po dobu montáže (demontáže) veřejný provoz z montážního prostoru. Kde to však možné není, mají se práce organizovat tak, aby se vlastní montáž prováděla v době co nejmenší frekvence (v daném místě) na chodníku a přilehlé komunikaci. Lešení se v takovém případě staví tak, že se založí přízemní část s pevným zakrytím a záchytnou stříškou, čímž se vytvoří podchod pro pěší. Nad tímto relativně bezpečným koridorem pak pokračuje montáž. Je přirozené, že i tak se musí věnovat zvýšená pozornost eliminaci rizika pádu montovaných prvků, popřípadě nářadí.
Bezpečnost lešení
Vlastní montáž lešení probíhá velmi často v rozporu s požadavkem nařízení vlády č. 362/2005 Sb., které vyžaduje, aby pracovník byl při pracích ve výškách vždy zajištěn proti pádu. I když je to u některých konstrukcí obtížně řešitelné, není možné to pomíjet. Na situaci bohužel nic nezměnily ani některé smutné případy z poslední doby. V nových montážních návodech jsou již uváděna vhodná kotevní místa pro upevnění osobního zajištění, některá lešení jsou již konstruována s předem montovaným ochranným zábradlím. Tyto možnosti se však až příliš často nevyužívají.
Problémy při provozu mohou způsobit nejen neoprávněné zásahy uživatelů do konstrukce, ale i některá zatížení, se kterými se při návrhu neuvažovalo (obr. 7). K bezpečnému provozu nepřispívá ani nepořádek a špatné hospodaření s lešenářským materiálem (obr. 8).
 |
 |
| Obr. 7: Problémy při provozu mohou způsobit některá zatížení, se kterými se při návrhu neuvažovalo. | Obr. 8: K bezpečnému provozu nepřispívá ani nepořádek a špatné hospodaření s lešenářským materiálem. |
Po úplném dokončení montáže lešení se mezi vedoucím lešenářské party a zástupcem uživatele lešení předává a přebírá, a to písemnou formou. Předávací protokol se zpracovává obvykle formou zápisu do stavebního deníku. Specifikují se v něm užívací podmínky (nosnosti, zvláštnosti provedení), při jejichž respektování ze strany uživatele je garantována bezpečnost konstrukce dodavatelem.
Provoz na lešení může být zahájen až po jeho úplném dokončení, vybavení a vystrojení podle platných norem. Lešení se smí používat pouze k účelům, pro které bylo navrženo a smontováno, předáno a převzato do provozu. Při změněném způsobu užívání lešení (např. při požadavku na vyšší zatížení), který by mohl mít za následek snížení jeho bezpečnosti, se konstrukce lešení musí z uvedených hledisek posoudit a v případě nutnosti v potřebném rozsahu upravit.
Odborné prohlídky
Při pravidelných měsíčních odborných prohlídkách se ověřuje, zda v průběhu užívání nedošlo v konstrukci ke změnám nebo poruchám, které by mohly mít nepříznivý vliv na statickou, funkční a pracovní bezpečnost (např. sedání terénu, uvolnění spojů či kotev). Totéž je nutno dělat ihned po mimořádných okolnostech (např. silném větru). Mimo pravidelné prohlídky se lešení má denně před zahájením práce zkontrolovat z hlediska kompletnosti konstrukce (zábradlí, podlahy, výstupy a podobně).
Ing. Svatopluk Vlasák
Foto: archiv autora
Autor je místopředseda Českomoravské komory lešenářů.
Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb.
