Stavebnictví

Konstrukce mostů větších rozpětí, zavěšených mostů či mostů atypických soustav jsou poměrně náročné a složité, a to jak při zpracování projektového návrhu, tak při vlastní realizaci konstrukce. Při statických výpočtech na návrhových modelech vycházejí projektanti z řady předpokladů, které se mohou díky různým vlivům od skutečného chování konstrukce lišit. Pro ověření shody statických a dynamických charakteristik konstrukce s návrhovými předpoklady je nutné provádět u těchto konstrukcí v průběhu výstavby diagnostické monitorování. Konečný obraz o chování konstrukce pak poskytují závěrečné statické a dynamické zatěžovací zkoušky provedené po jejím kompletním dokončení.

Ministr životního prostředí Ladislav Miko vyhlásil na základě malého zájmu občanů 10. srpna tohoto roku další, od dubna již druhou a podle něj zásadní změnu v podmínkách dotačního programu Zelená úsporám, od které si slibuje masivní zvýšení zájmu o dotace. Doposud totiž ministerstvo obdrželo k 10. srpnu pouhých 205 žádostí z očekávaných 250 tisíc. Podobně se také zatím neobjevilo očekávaných 30 tisíc nových pracovních míst a neprojevilo se ani zmírnění dopadů ekonomické krize, ani podpora domácích výrobců kotlů, jak předpokládal bývalý ministr Bursík.

Rozhodnutím Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (MPO ČR) byla k datu 31. 12. 2008 zrušena příspěvková organizace – Český normalizační institut (ČNI). Součástí tohoto rozhodnutí bylo rovněž přijetí takových opatření, aby zabezpečování tvorby a vydávání českých technických norem (ČSN) bylo od 1. 1. 2009 vykonáváno v rámci Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ).

Při instalaci plynových zařízení v budovách je největším problémem bezpečnost jejich provozu. Je důležité si uvědomit, že se nejedná pouze o nebezpečí úniku plynu do vnitřních prostor domu a s tím spojené otázky například těsnosti napojení spotřebiče na plynovod, měření spotřeby plynu, bezpečnostní armatury plynovodu a požární bezpečnosti (předepsaných odstupných vzdáleností od jednotlivých spotřebičů atd.). Neméně důležitým předpokladem pro správný a hlavně bezpečný provoz plynového spotřebiče je také zajištění dostatečného přívodu spalovacího vzduchu spolu se správným návrhem odtahu spalin.

Atypické (speciální) bednění se využívá u nezvyklých, tvarově a staticky náročných konstrukcích nebo při speciál­ním postupu výstavby. Svoje uplatnění nachází i při realizaci opěr, pilířů, pylonů, mostovek a jader výškových staveb (šplhací, samošplhací bednění).

Dům v Černošicích podle projektu architekta Davida Damašky z pražského AAA Atelieru je zajímavou ukázkou toho, jak lze i na pozemku ohroženém záplavami postavit rodinný dům, který případné povodni odolá. Architektonický koncept zdvižení domu nad terén pomocí betonové podnože vyžaduje promyšlené technické řešení.

V posledních letech proběhl v oblasti konstrukčních betonů bouřlivý rozvoj včetně zavádění nových technologií a aplikace progresivních materiálů, jako jsou vláknobetony. Vláknobetony označujeme takové betonové materiá­ly, při jejichž výrobě se kromě tradičních komponentů používají také vlákna z různých materiálů. Nejčastěji se používají ocelová, skleněná, syntetická (např. polypropylenová, polyetylenová, polyvinylalkoholová) a uhlíková, ale také vlákna z přírodních materiálů. Vlákna významně ovlivňují výsledné vlastnosti nového materiálu.

Energetická efektivnost domů postavených zvláště v 70. až 80. letech, případně dříve, je často na velmi nízké úrovni. Pokud jste se tedy rozhodli zkvalitnit své bydlení po stránce energetické, měli byste si naplánovat kvalitní renovaci, která by měla být v souladu s nízkoenergetickou výstavbou. Díky této modernizaci můžete získat pohodu a vysoký standard bydlení, který se jen minimálně liší od podmínek v novostavbě.

Převoz sypkých materiálů využívá především průmysl, zemědělství a stavebnictví. Každému z těchto odvětví se přizpůsobuje i technika, kterou se sypké materiály převážejí. Ve stavebnictví jde především o jejich odolnost proti nárazům a hmotnost.

Práce na střeše je nebezpečná, je při ní proto nutné používat prostředky osobního zajištění i další pomůcky a ochranné konstrukce, které zajistí bezpečnost pracovníka. Stavební klempíř, pokrývač, tesař nebo izolatér se musejí při pobytu na šikmé nebo kluzké ploše střechy jistit a chránit proti pádu.

Jako jeden z prvních systémů větrání – dokonale fungující – sloužila ve středoevropském klimatu vždy okna. Spáry a netěsnosti v okenních rámech stačily na dostatečnou výměnu vzduchu v interiéru a bylo lhostejné, zda byly vytvořeny vědomě, nebo byly výsledkem nepřesnosti výroby či důsledkem sesychání dřevěných rámů. V kombinaci s lokálními tepelnými tělesy a prohřívanými komíny vytvářely v každé místnosti dokonale funkční větrací soustavu. V zimním období, během topné sezony, bylo nutné odvádět určité množství vzduchu smíšeného s kouřem ven z místnosti komínem; trvalý aerační odtah zajišťoval i v době odstávky v teplém prostředí vnitřních komínů dostatečnou intenzitu podtlakového větrání. Čistý venkovní vzduch byl pak do interiéru nasáván netěsnostmi oken a samotnou konstrukcí. Jakýkoliv způsob regulace větrání podle požadavků nepřicházel v úvahu, na druhou stranu byla výměna vzduchu zajištěna prakticky bez zásahu osob, pouze jako vedlejší projev jeho činnosti, kdy intenzita výměny vzduchu byla závislá na provozu topného zdroje.

Problematika týkající se lešení je poměrně rozsáhlá, neboť zahrnuje nejen varianty pracovních lešení (řadová, prostorová, pojízdná, volně stojící, zavěšená a konzolová lešení) a lešení podpěrná, ale stále častěji i jiné konstrukce montované z lešenářského materiálu (tribuny, pódia, reklamní konstrukce, přístřešky, přechody, lávky, zastřešení a podobně). Příspěvek se zabývá nejužívanější skupinou pracovních řadových (fasádních) lešení.

Téměř neviditelné jsou různé prázdné prostory v nosné konstrukci, bez dostatečné tepelné izolace, ukrývající se za fasádami, střechami, zdmi, stropy či v podlahách našich domů. Jak důležitou funkci má správná tepelná izolace, bylo zjištěno už dávno. Nejde jen o tepelné ztráty, velmi důležité je vytvoření příznivého celkového vnitřního klimatu pro celý dům, a to právě pomocí vhodné tepelné izolace. Zde se dostávají ke slovu především tepelné izolace, které jsou z přírodních materiálů, ekologické, snadno odbouratelné a především prospěšné našemu zdraví a zaručující nejen příjemné prostředí, ale i vysokou kvalitu vzduchu.

Pro lepení obkladů a dlažeb jsme vytvořili ucelený systém tak, aby měl zákazník pro veškeré práce, spojené např. s obkládáním nebo rekonstrukcí koupelen či balkónů, výrobky od jednoho výrobce a dodavatele.

Zajištění základních požadavků na větrání budov bylo v minulosti vždy bez vyjímky respektováno všemi architekty. Jejich zkušenosti prověřené staletou praxí se postupně staly základem pro tehdejší stavební řády a zákony. Ty byly dokonalejší než současné předpisy a normy. Je až neuvěřitelné, že již před dvěma tisíci lety byly ve starověkém Řecku předepsány požadované intenzity výměny vzduchu v hodnotách, ke kterým jsme se znovu dopracovali až ve 20. století pomocí rozsáhlých vědeckých výzkumů mnoha univerzit a výzkumných ústavů.